Nakladatelství Portál nás příjemně překvapuje rychlým tempem, s nímž vydalo v nové řadě Klasická díla psychologie tří základní publikace našich oboru, a to knihu Carl R. Rogerse: Způsob bytí, Ericha Fromma: Strach ze svobody a nyní přichází s prací Abrahama H. Maslowa: O psychologii bytí. Tato díla spatřila světla knihkupectví během prvních pěti měsíců letošního roku. A snad ještě více nás překvapí skutečnost samotné edice a jejího cíle – zprostředkovat odborníkům (zejména z oblasti pomáhajících profesí) a zájemcům z řad laiků zlatý fond publikací, majících klíčový význam pro vývoj psychologie a  psychoterapie. Počin nakladatelství lze jednoznačně uvítat, neboť taková intence dosud chyběla a psychologové i psychoterapeuti (a studenti příslušných oborů) ji jistě hlasitě uvítají. Samotný výběr je samozřejmě nesnadný, bude vždy výběrem z výběru, který doporučuje a podporuje Vědecká rada Portálu.

Recenzovaná kniha vyšla prvně v r. 1962 a obsahuje úvahy a přednášky z let 1954 – 1961. Za zmínku stojí, že její vybrané části byly do češtiny přeloženy kolegyní Věrou Pokornou již dříve a vydány jako terapeutická pomůcka Kabinetem psychoterapie v Praze pod názvem Psychologie bytí (Psychoterapeutické sešity, č. 30, 1989). A nyní již k autorovi a jeho dílu.

O Abrahamu Haroldu Maslowovi (1908 – 1970) se dočteme, že pocházel z chudé židovské přistěhovalské rodiny a že prožil tvrdé dětství a mládí v Brooklynu. Profesně jej lze označit za amerického akademického psychologa a především teoretika. Byl činný hlavně na Brooklyn College a Brandeis University, kde vedl katedru psychologie. Zde také vznikla jeho přičiněním v r. 1961 Americká asociace pro humanistickou psychologii, jež později volně pokračovala Společností transpersonální psychologie, jejíhož založení v r. 1968 se Abraham H. Maslow účastnil.

Humanistickou psychologii autor nazývá „třetí sílou“, čímž naznačil její zrod a poslání, neboť vznikla v opozici a jako kritika tehdejšího amerického behaviorismu a psychoanalýzy. Je pro ni příznačné celostní pojetí, pozitivní pohled na jedinečnost člověka a jeho založení, důraz na osobní růst, hodnoty, odpovědnost a smysl lidského života. Odmítá redukcionismus, tedy výklad vyššího z nižšího (např. umění z pudové stránky člověka). Lidský jedince, byť určen svým biologickým založením, je architektem sebe a svého života.

Abraham H. Maslow je myslitelem inspirativním a aktuálním. Kupříkladu varuje před jedinci s poruchou osobnosti (charakteru), které považuje pro lidstvo za nebezpečné kvůli vlivu, jehož takto narušení lidé nabývají ve společnosti.

Jeho přínos pro psychologii a psychoterapii vidím zejména v jeho koncepci hierarchické struktury motivace, kdy lidské potřeby a z nich plynoucí motivy dělí na nedostatkové – deficitní (např. fyziologické, potřeba jistoty) a růstové – rozvojové, sebeaktualizační (např. potřeba pravdy, transcendence). Přičemž vyšší potřeby a motivy této hierarchie (pyramidy) přicházejí ke slovu teprve tehdy, jsou-li přiměřeně uspokojené potřeby nižšího řádu. V člověku shledává dvě základní a protikladné tendence – progresivní (další růst, rozvoj) a regresivní (setrvačnost, strach ze ztráty bezpečí a jistoty). Lidská bytost volí růst, pokud je subjektivně v bezpečí a cítí se vnitřně volná. Psychoterapie je pak pomoc člověku, jehož růst je omezen či zastaven a vytváří předpoklad pro další individuální rozvoj. Za zmínku stojí i jeho zkoumání „supernormálních“ lidí, pro něž je příznačná tvořivost a občasné vrcholné zážitky (peak experiences) mající ráz krátkodobě změněných stavů vědomí (mystické, extatické momenty), kterými ve zpětném pohledu dochází k poznávání bytí, potvrzení sebe a vlastní identity.

Abraham H. Maslow rozdělil knihu do šesti hlavních částí, závěrem pak nalezneme vysvětlivky (poznámkový aparát), seznam použité a doporučené literatury, jmenný a věcný rejstřík. Úvodem knihy je zařazeno několik předmluv napsaných k různým americkým vydáním knihy, jež jeho dílo přibližují, avšak nalezneme zde i kritické věty.

Pro přiblížení této významné publikace uvádím její obsah.

1. část – Rozsáhlejší pole působnosti pro psychologii ( Úvod, O psychologii zdraví, Co se může psychologie naučit od existencialistů).

2. část – Růst a motivace (Nedostatková a růstová motivace, Obrana a růst, Potřeba vědět a strach z vědění).

3. část – Růst a poznání (Poznávání bytí ve vrcholných zážitcích, Vrcholné zážitky jako pronikavé zážitky spjaté s identitou, Některé nebezpečí B – kognice, Odpor vůči škatulkování.

4. část – Tvořivost (Tvořivost u sebeaktualizovaných lidí).

5. část – Hodnoty (Psychologické údaje a lidské hodnoty, Hodnoty, růst a zdraví, Zdraví jako transcedence prostředí).

6. část - Úkoly pro budoucnost (Několik základních tezí psychologie růstu a sebeaktualizace. Dodatek A – Jsou naše publikace a kongresy vhodné pro ty, kteří se zabývají psychologií osobnosti? Dodatek B – Může existovat normativní sociální psychologie?).

Recenzovaná publikace je základní knihou humanistické psychologie a psychoterapie. Zprostředkovává filozofující způsob myšlení, opřený o preference a  vlastní zkušenosti, vedoucí k volnějšímu a otevřenému teoretickému systému, na který později navázala řada značně různorodých myslitelů i praktiků. Je opakem dogmatického pojetí vědy, a proto lze přiřadit do proudu humanistické psychoterapie kupříkladu i rogersovskou a tvarovou psychoterapii.

Závěrem snad zbývá vzpomenout psychologa Eduarda Bakaláře (1934 – 2010), jenž v 70. letech minulého století jako první seznamoval naši odbornou veřejnost s  dílem Abrahama H. Maslowa a se zásadami humanistické psychologie.

Recenzovaná práce, stejně jako i předchozí dvě knihy řady Klasická díla psychologie vydaných nakladatelstvím Portál, jistě najde své místo v knihovnách našich psychologů, psychoterapeutů a studentů příslušných oborů. Jsou to knihy jednoznačně hodnotné, inspirativní a vzorně nakladatelsky provedené.

prof. PhDr. Jan Vymětal

Ústav pro humanitní studia v lékařství

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Karlovo nám. 40

128 00 Praha 2

Autorem této proslavené knihy, která patřila k bestsellerům populárně vědecké literatury, je významný americký, původně klinický psycholog a  spoluzakladatel „třetí cesty v psychologii“, humanistické psychologie. Svým výrokem, že mu existenciální filosofie a literatura dala víc než výsledky naturalistické experimentální psychologie, která v jeho vlasti byla převážně zoocentrická, pobouřil mnohé přírodovědecky orientované psychology, ale svou zásadně „psychologickou psychologií“, kam vrátil osobní sebereflexe, pojetí hodnot a filosofické aspekty duševního života, potěšil také tu kategorii psychologů, která se stavěla kriticky k behaviorismu, redukujícího psychologii na výzkum chování. Maslowovo „hierarchické pojetí potřeb“, koncept „sebeaktualizace“, dominantní témata jeho monografie o motivaci a osobnosti (1954 a další vydání) lze najít nejen v každé učebnici obecné, ale i aplikované psychologie. Maslowova kniha, která je předmětem této recenze je sestavena z jeho přednášek a je, kromě jiného, velmi přístupným výkladem klíčového tématu humanistické psychologie, konceptu „růstu“, který otevírá cestu k porozumění dynamice lidské psychiky, která se odehrává v boji o životní hodnoty.

Předmětná kniha je, kromě několika důležitých předmluv, rozdělena do šesti následujících částí: pole působnosti pro psychologii (kde je kromě pojednání o  psychologii zdraví také ona výše zmíněná stať „Co se může psychologie naučit od existencialistů“); dále to jsou: růst a motivace, růst a poznání, tvořivost, hodnoty a závěrečná část pojednávající o perspektivách psychologie, která má dva dodatky, z nichž druhý předkládá otázku zda sociální psychologie může být normativní vědou a je tak skutečnou výzvou ke konfrontaci „ortodoxních“ a novodobých hodnot, jakož i problému „lidské přirozenosti“. Kromě dvou autorových předmluv a editorovy předmluvy je velmi informativní úvodní obsáhlá předmluva R. Lowryho, která podává perfektně sestavený úvod do studia Maslowova pojetí psychologie, v mnoha směrech převratného. Maslow, schopný domýšlet své bohaté klinické zkušenosti přinesl v dějinách psychologie zcela jedinečné a podnětné dílo, které znamenalo silnou výzvu k zásadnímu obratu k antropocentrické psychologii. Jeho „psychologie bytí“ se v tomto směru stává knihou velmi užitečnou pro ty, kteří mají smysl nahlížet za horizonty poznaní vytyčené logickým pozitivismem, který „byl zklamáním“, tedy doprostoru, kde se vynořují otázky identity, smysluplnosti, hodnot lidského bytí a kde „základní filozofické problémy budou nepochybně brzy znovu otevřeny k diskusi“.

Milan Nakonečný