Pandořina skříňka

Pandořina skříňka

Slater, Lauren

Portál, 2019

389 Kč331 Kč

Skladem

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Americká psycholožka Lauren Slater nás ve své knize na pomezí odborného a beletristického textu seznamuje se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Snaží se vystihnout osobnost jednotlivých badatelů. Hledá účastníky studií, kontaktuje příbuzné a přátele slavných vědců. Také se některé pokusy snaží zopakovat nebo alespoň podrobně pochopit jejich průběh a okolnosti. Uvažuje o etice výzkumů a o jejich důsledcích pro vědu, praxi i chápání lidské mysli.
Její reportážní styl pojímá dějiny psychologie jako soubor napínavých příběhů, které popisují, čeho všeho je člověk – badatel i testovaný jedinec – schopen.
Lauren Slater vystudovala literaturu a psychologii. Je autorkou sedmi knih, v nichž popularizuje psychologická témata, a nositelkou několika literárních cen.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Nejvýznamnější psychologické experimenty 20. století

  • Překladatel:Kosek, Jan

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1468-7

  • Počet stran / vazba:312 / Brožovaná

  • Rok vydání:2019

  • Kód:14503101

  • EAN:9788026214687

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze

  • https://www.online-psycholog.com/l/pandorina-skrinka-nejvyznamnejsi-psychologicke-experimenty-20-stoleti-lauren-slater/

    Lauren Slater, americká psycholožka a spisovatelka, autorka několika knih a řady odborných i populárně-naučných článků, je absolventkou Brandeisovy univerzity, kde vystudovala obor britská a americká literatura a také Harvardské a Bostonské univerzity, na nichž se věnovala studiu psychologie. Její kniha Pandořina skříňka, kterou vydalo nakladatelství Portál v roce 2019, vyšla v České republice poprvé v roce 2008, a to v nakladatelství Argo. V Německu byla tato kniha označena za bestseller a byla zvolena populárně-vědeckou knihou roku 2005.

    Jak je patrné již ze samotného názvu knihy, věnuje se v ní autorka významným psychologickým experimentům 20. století. Považuje je totiž za fascinující zhuštěnou zkušenost lidstva, v níž spatříme sebe samé, můžeme sami sebe poznat a přemýšlet o tom, jak reagujeme a čím jsme ovlivňováni. Experimenty jsou podle Slater tím, co může odhalit tajemná místa v nás samotných, která zůstávají v běžném hektickém životě skryta naší pozornosti. V knize o rozsahu bezmála 300 stran se velmi osobitě věnuje vybraným deseti významným experimentům. Každý z nich se snaží uchopit jako příběh, zasazený do určitého dobového i místního pozadí. Snaží se objevit a popsat souvislosti jednotlivých experimentů a nabídnout čtenáři víc, než jen pouhá statistická fakta, odborné informace, popis průběhu experimentu či jeho výsledků tak, jak byly veřejnosti doposud předkládány. Slater je nejen vědkyní, ale i spisovatelkou. A právě tyto dvě oblasti se ve své knize pokusila propojit. Jak sama popisuje, chtěla dát holým vědeckým faktům příběh a ukázat je přitom i ve spojitosti s osobností či životním příběhem experimentátora a lidí, kteří jej obklopovali.

    Po přečtení přebalu knihy jsem cítila příjemné napětí a zvědavost a do čtení knihy jsem se pustila s velkou chutí, která pak u jednotlivých příběhů různě kolísala směrem nahoru či dolů. Čtenářům jsou v knize postupně představeny pokusy behavioristy Skinera s naučeným chováním, Millgramův experiment s elektrošoky a poslušností vůči autoritě, Rosenthanův experiment s předstíranou duševní poruchou, která vedla k hospitalizaci zdravých jedinců v psychiatrických léčebnách, výzkumy, které provedli Darley a Latané v oblasti soucitu a poskytnutí pomoci v situaci nouze, dále pak pokusy s Festingerovou kognitivní disonancí, kvůli níž jedinec překvapivě přizpůsobí spíše své názory vlastnímu chování, než naopak. Následují smutné Harlowovy experimenty s opicemi, věnované významu blízkosti v našich životech, sporné experimenty Alexandera a jeho týmu, týkající se vzniku a rozvoji závislosti a jejích příčin, smutné dopady experimentů Loftusové a její názory, jež poukazovaly na nespolehlivost lidské paměti, na něž nepřímo navazuje neuropsychologický experiment Kandela se zejem kalifornským. Desátá kapitola knihy u tématu neuropsychologie zůstává, jelikož je věnována popisu nejradikálnějších psychochirurgických způsobů léčení duševních poruch v minulém století, jejíž počátky jsou spojovány s nositelem Nobelovy ceny, António Monizem. Následuje závěr autorky, jakési její ohlédnutí za experimenty, kterým se věnovala, poznámky k jednotlivým kapitolám, v nichž jsou uvedeny hlavně zdroje, z nichž čerpala, a kniha je zakončena poměrně hodně odborným bezmála dvacetistránkovým doslovem překladatele, Jana Koseka, díky němuž jsou čtenáři konfrontováni s další várkou otázek a názorů.

    Co mě na knize zaujalo, je fakt, že se Slater snaží upozornit na opomíjené pozadí experimentů, na to, jaká byla osobnost badatele, co těmto experimentům předcházelo, co zveřejnění jejich výsledků vyvolalo, jak složité je oddělit jejich přínos pro vědu a lidstvo od negativních dopadů na konkrétní jedince. Ve svých příbězích zpochybňuje různá klišé, vyvrací mýty, klade řadu otázek, hledá odpovědi a mnohá témata nechává otevřená, aby nad nimi mohl čtenář sám přemýšlet. Snaží se navštěvovat místa, na nichž experimenty probíhaly, kontaktovat rodinné příslušníky či spolupracovníky experimentátorů a získat nějaké informace, jež nebyly součástí výzkumných zpráv a pomohly by dokreslit onen příběh, o nějž autorka usiluje. Občas se ovšem na můj vkus nechává příliš unést, provádí jakési vlastní mini-experimenty, které ovšem nemají valnou vypovídací hodnotu a místy působí až rušivě. Např. ve chvíli, kdy sama zkouší krátce užívat morfium, aby posoudila teorii o příčinách vzniku závislosti, nebo opakovaně navštěvuje poněkud ezoterickou Lindu Santoovou. Občas způsoby přemýšlení autorky, její domněnky, představy či pokusy vyvodit nějaký závěr, působí rušivě a některé pasáže knihy byly pro mě z tohoto důvodu nezáživné či sporné. Nicméně pro všechny lidi, kteří se nevyžívají ve studiu odborných časopisů a strohých metodologických popisů výzkumných experimentů a jejich výsledků, nabízí kniha Pandořina skříňka skvělou příležitost, proniknout k nim tak nějak srozumitelněji, jemněji, komplexněji a s příběhem. Je to kniha, která může být přínosná pro všechny, kdo jsou ochotni nejen číst, ale i přemýšlet.

    -


    Slater, Lauren: Pandořina skříňka - autor recenze: Mgr. et Mgr. Eva Martináková

  • https://medziknihami.dennikn.sk/clanky/pandorina-skrinka-psychologickych-experimentov/

    Ľudia sú komplikovaní a krehkí zároveň. Plní paradoxov, rozporuplných reakcií aj názorov. Nič o tom nesvedčí viac ako rôzne psychologické experimenty, ktoré prebehli v 20. storočí a vyvolali prudké reakcie zo všetkých strán. Od odbornej obce sa im ušlo nemilosrdnej kritiky aj obdivu, laici ostali vykoľajení z prekvapujúcich informácií, ktoré sa o sebe dozvedeli. Pretože výsledky týchto experimentov sa nevzťahujú len na pokusné osoby, vzťahujú sa aj na nás.

    Medzi základné potreby ľudského života patrí sprostredkovanie poznania o svete cez príbehy. Americká spisovateľka zameraná na psychológiu, Lauren Slaterová, sa oprela o tento predpoklad a intenzívne ho využila pri napísaní knihy o najvýznamnejších psychologických experimentoch 20. storočia s názvom Pandořina skříňka. Ak niekto študoval humanitné vedy, tak bude poznať viaceré základné fakty, no Slaterovej spôsob rozprávania je tak pútavý, že by si knihu mali určite prečítať aj tí, ktorí sa už s opisom niektorých experimentov stretli. Jej prínos totiž spočíva v otvorení viacerých tém, ktoré nie sú až také bežné. Morálna povaha experimentov, dopady na účastníkov, etické správanie samotných psychológov a ďalšie otázky sú nastolené citlivo, dajú sa vnímať ako vhodný podklad na ďalšiu diskusiu.

    V desiatich kapitolách sa postupne zoznámime s experimentmi významného dosahu na celý ďalší vývoj psychológie alebo psychiatrie, pričom viaceré z nich výrazne ovplyvnili diskusie aj v iných odboroch, napr. vo filozofii alebo sociológii. Azda najznámejším zo všetkých bolo skúmanie poslušnosti voči autorite formou vysielania elektrických impulzov do tela študenta, ktorý urobil chybu. Stanley Milgram, vedúci experimentu, strhol následne lavínu reakcií a podnietil doteraz neukončené diskusie o odpovediach na otázku, prečo 65% účastníkov poslúchalo inštrukcie a spôsobovalo žiakovi silné bolesti a 35% sa v istom okamihu vzoprelo a odmietlo pokračovať? Reagujeme vždy len v kontexte konkrétnej situácie alebo je v našej osobnosti niečo jedinečné, čo určí, či sa zachováme konformne alebo vzdorovito?

    „Všichni předpovídali totéž. Pokusné osoby nebudou udělovat šoky až do konce. Přestanou při 150 voltech, s výjimkou utajených patologických sadistů, kteří budou pokračovat i přes výkřiky oběti. Dokonce dnes, čtyřicet let po lekci, kterou nám Milgram udělil, lidé stále říkají: „Já ne“.

    Právě že vy.

    Síla Milgramova experimentu spočíva v tom, že vyšlo najevo, jak hluboká propast leží mezi tím, co si o sobě myslíme a jací ve skutečnosti jsme.“

    V každej kapitole sa stretávame nielen s osudmi strojcov experimentov, ale autorka podnikla aj pátranie po priamych účastníkoch a ak sa jej ich podarilo nájsť, tak s nimi viedla interview o tom, či ich účasť spôsobila nejaký neskorší dopad na ich životy. Rôznorodosť experimentov bola naozaj pozoruhodná a niekedy až prekvapuje predstavivosť tvorcov, aké situácie dokázali vymyslieť. Napríklad veľmi slávny sa stal pokus Davida Rosenhana, kedy on sám a jeho priatelia predstierali, že počujú imaginárny hlas a nechali sa hospitalizovať na psychiatrii. Vzápätí začali tvrdiť, že už je všetko v poriadku a čakali, ako dlho bude trvať, kým ich prepustia. Spochybnenie správneho diagnostikovania psychických ochorení vyvolalo veľmi búrlivé reakcie a diskusie trvajú dodnes. Navyše sa neustále otvára téma, či je prístup psychiatrov podmienený ich vlastnými stereotypmi a „nálepkovaním“ pacientov alebo naopak, či prisúdenie nejakej diagnózy v človeku podporí jej ďalší vývoj a zo zdravého človeka vytvorí pacienta.

    Lauren Slaterová veľmi zrozumiteľne a dôkladne píše o význame každého experimentu. Niektoré zistenia v minulosti priniesli pozoruhodné využitie, veľmi známe sú napríklad odporúčania B. F. Skinnera týkajúce sa postupného odvykania plačúcich detí od plaču a v knihe nájdeme aj iné, spojené s odmeňovaním. Určite by stálo za ďalší výskum, či by tieto rady dokázali úspešne aplikovať napr. manažéri alebo politici. Fascinujúce je aj vytváranie falošných spomienok a viaceré ďalšie experimenty, no ich objavovanie je plne v kompetencii čitateľov, nemá zmysel písať o každom. Počas čítania je ale vhodné predstaviť si, ako by sme sa zachovali v podobnej situácii my.

    Sebareflexia je na mieste, pretože naša pamäť, identita aj osobnosť sú oveľa viac premenlivé a neisté ako by sme sa nazdávali. V originálnom názve sa kniha volá Opening Skinner's Box, no preklad Pandořina skříňka je priliehavejší. Experimenty opísané v knihe sú v istom zmysle varovným prstom. Ak nazrieme do mentálneho vnútra človeka, nikdy nevieme presne, čo objavíme a čo z neho vypustíme do okolia.

    -


    Pandorina skrinka psychologických experimentov - autor recenze: Ján Blažovský

Čtenářské recenze

  • Slater, Lauren: Pandořina skříňka - autor recenze: ?
    http://mujzivotknihomolky.blogspot.com/2019/05/precteno-pandorina-skrinka.html

    Z mého pohledu...

    Na knížku jsem se hodně těšila. Opět je to jedna z těch, které už dříve vyšly. V tomto případě to bylo v roce 2008 (tuším že to bylo nakladatelství Argo). Portál se ale rozhodl jí dát druhou šanci a tak nedávno vyšla s nádhernou, moderní obálkou. Osobně si myslím, že je tohle znovu vydávání knih určitě dobře, protože osobně bych se k ní nedostala a dost možná bych ani nevěděla, že někdy vyšla. Velký palec nahoru pro Portál!

    Co se samotné knihy týká, rozhodně je opravdu zajímavá. Jak už jste asi z názvu a podtitulu pochopili, jedná se o psychologické experimenty, které se odehrály ve dvacátém století.

    Text je to vcelku odborný, autorka využívá velmi dobré popisy a vše vysvětluje podrobně. Přesto je ale kniha vhodná i pro obyčejného, možná trochu náročnějšího čtenáře. Nebude se vám číst úplně lehce, na druhou stranu ale každé druhé slovo není odborný termín.

    Jak už je v anotaci řečeno, tato publikace je na pomezí mezi odbornou literaturou a beletrií, což mi občas trochu vadilo. Prvky beletrie čtení určitě zlehčovaly a myslím si, že to tak bylo i původně zamýšlené. V některých částech už toho ale bylo moc a osobně bych klidně některé "okolní texty" vypustila úplně.

    Pakliže vás zajímá psychologie, tohle je určitě ta pravá volba!

    - 16.07.2019

  • Náhled do samotného nitra - autor recenze: Chensie Ips
    http://www.svet-mezi-radky.cz/2019/05/recenze-pandorina-skrinka-lauren-slater.html

    Tento titul už v České republice vyšel v roce 2008 a pěkně se po něm zaprášilo. Nakladatelství Portál převzalo otěže a rozhodlo se pro druhé vydání s atraktivnějším a modernějším vzhledem. Nové vydání určitě potěší všechny čtenáře, kteří donedávna marně poptávali a hledali publikaci v nabídce. A že jich není málo!

    Pandořina skříňka je odlišná od běžných psychologických publikací především přístupem spisovatelky Lauren Slater. Sama autroka je totiž velká osobnost a figuruje zvláštnostmi, které si u ní zamilujete. Díky tomu i její titul získal na osobitosti a nejeden náročnější čtenář ocení různé styly vypravování, které se z er-formy přelévají v ich-formu a představují vám zapovězené. Ke všem informacím a podnětům k zamyšlení autorka přidává také své vlastní zkušenosti a vzpomínky, které četbu o mnohé obohacují a také díky nim kniha působí jako náhled do samotného nitra Lauren Slater. Jelikož dává najevo své sympatie a názory, opravdu se s vypravěčkou dokážete silně provázat.

    Kniha je rozdělená na kapitoly, z nichž deset z nich je nejpodstatnějších. Většina se týká výrazné osobnosti, která svým způsobem ovlivnila psychologické dějiny, jiné nejmenují pouze jednoho psychiatra či psychologa a zaměřují se tak na vícero možností či více na samotný experiment. Před začátkem každého psychologického putování po stopách dané člověka je k přečtení podnětný medailonek. Pokud se o psychologii zajímáte, nejspíš budete tyto ústřední protagonisty znát. Nemusíte mít obavy ale obavy, že byste snad neobjevili nic nového. Věřím, že tímto způsobem vám aktéry ještě nikdo nepřestavil a tak si pročtete spousty zajímavostí.

    Už jen název je silně atraktivní a stimuluje naši představivost. Přeci jen Pandořina skříňka jako mytologický úkaz se pro pojmenování tak obsáhlé a pro mnohé i objevné knihy víc než hodí. Opravdu zaznamenává destrukční témata, která vám zobrazuje ve vší upřímnosti a skutečnosti, kdy sama Lauren Slater pídila po informacích.

    Publikaci lze brát jako jeden z nejpůsobivějších soupisů nejvýznamnějších psychologických experimentů 20. století a nebo na ni nahlížet ještě z lepšího úhlu pohledů. Nejedná se totiž jen o experimenty, ač jim jejich důležitost nikdo nechce upřít, ale týká se také významných osobností, kteří se na nich podíleli. Kniha vám tak zprostředkovává nejen náhled na dané experimenty, jejich strukturu a význam, ale také se s její pomocí dotýkáte života činitelů, kteří přispěli světu svými poznatky.

    Jako první vám spisovatelka představí B. F. Skinnera, obávaného i uctívaného. Mnozí jej měli za protagonistu utopického světa, který ale na mysli neměl. Čím vším jeho pověst utrpěla a co je vlastně pravda? Jít s Lauren Slater po stopách Skinnera je naprosto fascinující a pohlcující. Stejně tak jsou na tom i příběhy dalších osobností, kteří jsou pro lidskou historii nezapomenutelní. Originální studie Pandořina skříňka nemohla být oloupena ani o takové věhlasné činitele jakými jsou kupříkladu Stanley Milgram, Leon Festinger či Harry Harlow a další. Budete překvapení, co všechno se dozvíte a jakým způsobem vás autorka ohromí. Neoloupí vás ani o emoce, které na vás dokážou silně zapůsobit.

    Závěrem se dočtete důvody, jak kniha vlastně vznikla a za jakým účelem. Doslov podněcuje k zamyšlení. Poslední stránky jsou věnované poznámkám.

    Zajímá vás psychologie a chcete si pročíst o experimentech, které odborníci prováděli? Věřte mi, dostanete se do zcela jiného světa. Do světa, ve kterém figuruje mysl, zvířata i lidskost jako předmět zkoumání a přece nahlídnete do života lidí, kteří se této problematice věnovali do posledního dechu a mnohé nám po sobě zanechali. S ohledem na autorčin styl psaní a její osobitý přístup se jedná o opravdu návykové, podnětné a nezapomenutelné čtení, které bych doporučila všem, jež kniha nějakým způsobem zaujme.

    Co na Pandořinu skříňku říká Chensie? Byla to naprostá nádhera. Autorka mě pozvala do svého života, obohatila mě o tolik myšlenek a informací. Pátrání s ní bylo neskutečně vábivé, zábavné, podnětné a pro mě i napínavé. Těšila jsem se na každou kapitolu, protože si mě svým stylem psaní tak moc získala. Existují publikace, které toho nabízí spousty, ale čtou se jako těžce, protože jsou hutné a nudně napsané. U Portálu jsem narazila na několik knih, které jsou živé a upřímné a plné energie, která vás pohání při čtení dál. Stejně tak tomu je i u Pandořiny skříňky... A kdyby vás zajímaly ty další knihy, které jsou živelné a patří mezi mé nejoblíbenější publikace, týkající se psychologie, tak se poohlédněte po publikacích:

    - 16.07.2019

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)