Nejvýznamnější psychologické experimenty 20. století

Pandořina skříňka

Tištěná kniha (2019)

0 % 5 recenzí

330 Kč

389 Kč −15 %, ušetříte 59 Kč

Dodání 1-2 dny

Doprava od 59 Kč Možnosti dopravy Od 1 000 Kč doprava zdarma

Tištěná kniha (2019)

Překladatel
Kosek, Jan
Počet stran
312
Vazba
Brožovaná
Rok vydání
2019
Typ produktu
Tištěná kniha
Kód
14503101
EAN
9788026214687
Nakladatelství
Portál
ISBN
978-80-262-1468-7
Obálka v tiskové kvalitě
Stáhnout obálku

O knize  

Americká psycholožka Lauren Slater nás ve své knize na pomezí odborného a beletristického textu seznamuje se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Snaží se vystihnout osobnost jednotlivých badatelů. Hledá účastníky studií, kontaktuje příbuzné a přátele slavných vědců. Také se některé pokusy snaží zopakovat nebo alespoň podrobně pochopit jejich průběh a okolnosti. Uvažuje o etice výzkumů a o jejich důsledcích pro vědu, praxi i chápání lidské mysli. Její reportážní styl pojímá dějiny psychologie jako soubor napínavých příběhů, které popisují, čeho všeho je člověk – badatel i testovaný jedinec – schopen. Lauren Slater vystudovala literaturu a psychologii. Je autorkou sedmi knih, v nichž popularizuje psychologická témata, a nositelkou několika literárních cen.

O autorovi

Slater, Lauren

Recenze (5)

  • Autor recenze Gabriela Rotterová Datum 7. 1. 2020


    Slater, Lauren: Pandořina skříňka - autor recenze: Gabriela Rotterová
    http://www.casopisagora.cz/2019/10/pandorina-skrinka-nejvyznamnejsi-psychologicke-experimenty-20-stoleti/

    O knize Pandořina skříňka od Lauren Slaterové jsem toho slyšela hodně od kantorů, byla často doporučována. Její četbu jsem dlouho odkládala, ale když se naskytla možnost recenzování, rozhodla jsem se spojit příjemné s užitečným a nezaváhala jsem ani minutu. A udělala jsem rozhodně dobře.

    Lauren Slaterová vystudovala psychologii a literaturu, ve své nejznámější knize dokázala s naprostou elegancí z obou oborů vytěžit to nejlepší. Nejen díky tomu je kniha velice čtivá, a proto vhodná jak pro zasvěcené do psychologie, tak pro laiky.

    Autorka, jak sama píše v úvodu, podala výzkumnou zprávu a zároveň oslavila pokusy Harryho Harlowa, Leona Festingera, studii o případu Kitty Genoveseové, experiment s parkem pro krysy nebo třeba studie Elizabeth Loftusové a další jako příběhy.

    Kniha rozebírá celkem 10 psychologických experimentů, ale nejedná se jen o jejich hrubý popis. Autorka se zaměřila na okolnosti vzniku, kontaktovala kritiky dané doby, aby zachytila různé úhly pohledu, dále se pokusila kontaktovat rodinné příslušníky experimentátorů a občas se jí zadařilo sehnat i některého z probandů.

    Uchvátila mě již první kapitola, kde autorka rozebírá jeden z nejznámějších pokusů vůbec, a to Skinnerův s krysami a boxy. Má první domněnka, že o tomto experimentu se již nemám, co nového dozvědět, byla naprosto mylná. Objevilo se spoustu jmen kritiků, profesorů z Harvardovy univerzity, kteří ji mimo jiné ukázali i původní box, byl vysvětlen přesah do dopravní psychologie, ale i aplikování například systematické desenzibilizace do reálného života.

    Nejzajímavější z této kapitoly mi přišla zmínka o kauze se Skinnerovou dcerou Deborou, ta údajně měla být svým otcem znásilněna a po prohrání soudního sporu spáchat sebevraždu. Tato domněnka, jež údajně byla skloňována všemi pády v tisku, byla vyvrácena Skinnerovou druhou dcerou, která prozradila mnoho dalších osobnějších informací o svém otci.

    Už jen všechno toto vložené úsilí by stačilo k tomu, aby se kniha stala populární. Slaterová šla ale dál a pár ze zmíněných experimentů se pokusila zopakovat.

    David Rosenhan se snažil zkoumat, do jaké míry psychiatři dokážou rozeznat mezi duševní nemocí a zdravím. Několik probandů, včetně jeho samotného, šlo do různých psychiatrických institucí s jasnými informacemi, co nepravdivého o sobě mají zmínit – šlo pouze o jeden symptom. Přes to, že všichni hned po příchodu říkali, že symptom hned vymizel, velké procento z nich bylo hospitalizováno. Slaterová Rosenhanovu práci následovala a udělala přesně to stejné.

    Mohla bych zmiňovat další a další zajímavosti, ale o tom tento text není.

    Kniha, o které píši, rozhodně stojí za přečtení pro každého, kdo má zájem se něco dozvědět o věcech, které se dějí u každého z nás.

    Myslím, že Slaterové se skvěle podařilo vytvořit dílo, které otevírá dveře k nahlédnutí do psychologie jako vědy a celkově k zpopularizování tohoto vědního oboru.

    Přečíst celou recenzi Zavřít
  • Autor recenze Ján Blažovský Datum 22. 7. 2019

    https://medziknihami.dennikn.sk/clanky/pandorina-skrinka-psychologickych-experimentov/

    Ľudia sú komplikovaní a krehkí zároveň. Plní paradoxov, rozporuplných reakcií aj názorov. Nič o tom nesvedčí viac ako rôzne psychologické experimenty, ktoré prebehli v 20. storočí a vyvolali prudké reakcie zo všetkých strán. Od odbornej obce sa im ušlo nemilosrdnej kritiky aj obdivu, laici ostali vykoľajení z prekvapujúcich informácií, ktoré sa o sebe dozvedeli. Pretože výsledky týchto experimentov sa nevzťahujú len na pokusné osoby, vzťahujú sa aj na nás.

    Medzi základné potreby ľudského života patrí sprostredkovanie poznania o svete cez príbehy. Americká spisovateľka zameraná na psychológiu, Lauren Slaterová, sa oprela o tento predpoklad a intenzívne ho využila pri napísaní knihy o najvýznamnejších psychologických experimentoch 20. storočia s názvom Pandořina skříňka. Ak niekto študoval humanitné vedy, tak bude poznať viaceré základné fakty, no Slaterovej spôsob rozprávania je tak pútavý, že by si knihu mali určite prečítať aj tí, ktorí sa už s opisom niektorých experimentov stretli. Jej prínos totiž spočíva v otvorení viacerých tém, ktoré nie sú až také bežné. Morálna povaha experimentov, dopady na účastníkov, etické správanie samotných psychológov a ďalšie otázky sú nastolené citlivo, dajú sa vnímať ako vhodný podklad na ďalšiu diskusiu.

    V desiatich kapitolách sa postupne zoznámime s experimentmi významného dosahu na celý ďalší vývoj psychológie alebo psychiatrie, pričom viaceré z nich výrazne ovplyvnili diskusie aj v iných odboroch, napr. vo filozofii alebo sociológii. Azda najznámejším zo všetkých bolo skúmanie poslušnosti voči autorite formou vysielania elektrických impulzov do tela študenta, ktorý urobil chybu. Stanley Milgram, vedúci experimentu, strhol následne lavínu reakcií a podnietil doteraz neukončené diskusie o odpovediach na otázku, prečo 65% účastníkov poslúchalo inštrukcie a spôsobovalo žiakovi silné bolesti a 35% sa v istom okamihu vzoprelo a odmietlo pokračovať? Reagujeme vždy len v kontexte konkrétnej situácie alebo je v našej osobnosti niečo jedinečné, čo určí, či sa zachováme konformne alebo vzdorovito?

    „Všichni předpovídali totéž. Pokusné osoby nebudou udělovat šoky až do konce. Přestanou při 150 voltech, s výjimkou utajených patologických sadistů, kteří budou pokračovat i přes výkřiky oběti. Dokonce dnes, čtyřicet let po lekci, kterou nám Milgram udělil, lidé stále říkají: „Já ne“.

    Právě že vy.

    Síla Milgramova experimentu spočíva v tom, že vyšlo najevo, jak hluboká propast leží mezi tím, co si o sobě myslíme a jací ve skutečnosti jsme.“

    V každej kapitole sa stretávame nielen s osudmi strojcov experimentov, ale autorka podnikla aj pátranie po priamych účastníkoch a ak sa jej ich podarilo nájsť, tak s nimi viedla interview o tom, či ich účasť spôsobila nejaký neskorší dopad na ich životy. Rôznorodosť experimentov bola naozaj pozoruhodná a niekedy až prekvapuje predstavivosť tvorcov, aké situácie dokázali vymyslieť. Napríklad veľmi slávny sa stal pokus Davida Rosenhana, kedy on sám a jeho priatelia predstierali, že počujú imaginárny hlas a nechali sa hospitalizovať na psychiatrii. Vzápätí začali tvrdiť, že už je všetko v poriadku a čakali, ako dlho bude trvať, kým ich prepustia. Spochybnenie správneho diagnostikovania psychických ochorení vyvolalo veľmi búrlivé reakcie a diskusie trvajú dodnes. Navyše sa neustále otvára téma, či je prístup psychiatrov podmienený ich vlastnými stereotypmi a „nálepkovaním“ pacientov alebo naopak, či prisúdenie nejakej diagnózy v človeku podporí jej ďalší vývoj a zo zdravého človeka vytvorí pacienta.

    Lauren Slaterová veľmi zrozumiteľne a dôkladne píše o význame každého experimentu. Niektoré zistenia v minulosti priniesli pozoruhodné využitie, veľmi známe sú napríklad odporúčania B. F. Skinnera týkajúce sa postupného odvykania plačúcich detí od plaču a v knihe nájdeme aj iné, spojené s odmeňovaním. Určite by stálo za ďalší výskum, či by tieto rady dokázali úspešne aplikovať napr. manažéri alebo politici. Fascinujúce je aj vytváranie falošných spomienok a viaceré ďalšie experimenty, no ich objavovanie je plne v kompetencii čitateľov, nemá zmysel písať o každom. Počas čítania je ale vhodné predstaviť si, ako by sme sa zachovali v podobnej situácii my.

    Sebareflexia je na mieste, pretože naša pamäť, identita aj osobnosť sú oveľa viac premenlivé a neisté ako by sme sa nazdávali. V originálnom názve sa kniha volá Opening Skinner's Box, no preklad Pandořina skříňka je priliehavejší. Experimenty opísané v knihe sú v istom zmysle varovným prstom. Ak nazrieme do mentálneho vnútra človeka, nikdy nevieme presne, čo objavíme a čo z neho vypustíme do okolia.

    Přečíst celou recenzi Zavřít
  • Autor recenze Mgr. et Mgr. Eva Martináková Datum 22. 7. 2019

    https://www.online-psycholog.com/l/pandorina-skrinka-nejvyznamnejsi-psychologicke-experimenty-20-stoleti-lauren-slater/

    Lauren Slater, americká psycholožka a spisovatelka, autorka několika knih a řady odborných i populárně-naučných článků, je absolventkou Brandeisovy univerzity, kde vystudovala obor britská a americká literatura a také Harvardské a Bostonské univerzity, na nichž se věnovala studiu psychologie. Její kniha Pandořina skříňka, kterou vydalo nakladatelství Portál v roce 2019, vyšla v České republice poprvé v roce 2008, a to v nakladatelství Argo. V Německu byla tato kniha označena za bestseller a byla zvolena populárně-vědeckou knihou roku 2005.

    Jak je patrné již ze samotného názvu knihy, věnuje se v ní autorka významným psychologickým experimentům 20. století. Považuje je totiž za fascinující zhuštěnou zkušenost lidstva, v níž spatříme sebe samé, můžeme sami sebe poznat a přemýšlet o tom, jak reagujeme a čím jsme ovlivňováni. Experimenty jsou podle Slater tím, co může odhalit tajemná místa v nás samotných, která zůstávají v běžném hektickém životě skryta naší pozornosti. V knize o rozsahu bezmála 300 stran se velmi osobitě věnuje vybraným deseti významným experimentům. Každý z nich se snaží uchopit jako příběh, zasazený do určitého dobového i místního pozadí. Snaží se objevit a popsat souvislosti jednotlivých experimentů a nabídnout čtenáři víc, než jen pouhá statistická fakta, odborné informace, popis průběhu experimentu či jeho výsledků tak, jak byly veřejnosti doposud předkládány. Slater je nejen vědkyní, ale i spisovatelkou. A právě tyto dvě oblasti se ve své knize pokusila propojit. Jak sama popisuje, chtěla dát holým vědeckým faktům příběh a ukázat je přitom i ve spojitosti s osobností či životním příběhem experimentátora a lidí, kteří jej obklopovali.

    Po přečtení přebalu knihy jsem cítila příjemné napětí a zvědavost a do čtení knihy jsem se pustila s velkou chutí, která pak u jednotlivých příběhů různě kolísala směrem nahoru či dolů. Čtenářům jsou v knize postupně představeny pokusy behavioristy Skinera s naučeným chováním, Millgramův experiment s elektrošoky a poslušností vůči autoritě, Rosenthanův experiment s předstíranou duševní poruchou, která vedla k hospitalizaci zdravých jedinců v psychiatrických léčebnách, výzkumy, které provedli Darley a Latané v oblasti soucitu a poskytnutí pomoci v situaci nouze, dále pak pokusy s Festingerovou kognitivní disonancí, kvůli níž jedinec překvapivě přizpůsobí spíše své názory vlastnímu chování, než naopak. Následují smutné Harlowovy experimenty s opicemi, věnované významu blízkosti v našich životech, sporné experimenty Alexandera a jeho týmu, týkající se vzniku a rozvoji závislosti a jejích příčin, smutné dopady experimentů Loftusové a její názory, jež poukazovaly na nespolehlivost lidské paměti, na něž nepřímo navazuje neuropsychologický experiment Kandela se zejem kalifornským. Desátá kapitola knihy u tématu neuropsychologie zůstává, jelikož je věnována popisu nejradikálnějších psychochirurgických způsobů léčení duševních poruch v minulém století, jejíž počátky jsou spojovány s nositelem Nobelovy ceny, António Monizem. Následuje závěr autorky, jakési její ohlédnutí za experimenty, kterým se věnovala, poznámky k jednotlivým kapitolám, v nichž jsou uvedeny hlavně zdroje, z nichž čerpala, a kniha je zakončena poměrně hodně odborným bezmála dvacetistránkovým doslovem překladatele, Jana Koseka, díky němuž jsou čtenáři konfrontováni s další várkou otázek a názorů.

    Co mě na knize zaujalo, je fakt, že se Slater snaží upozornit na opomíjené pozadí experimentů, na to, jaká byla osobnost badatele, co těmto experimentům předcházelo, co zveřejnění jejich výsledků vyvolalo, jak složité je oddělit jejich přínos pro vědu a lidstvo od negativních dopadů na konkrétní jedince. Ve svých příbězích zpochybňuje různá klišé, vyvrací mýty, klade řadu otázek, hledá odpovědi a mnohá témata nechává otevřená, aby nad nimi mohl čtenář sám přemýšlet. Snaží se navštěvovat místa, na nichž experimenty probíhaly, kontaktovat rodinné příslušníky či spolupracovníky experimentátorů a získat nějaké informace, jež nebyly součástí výzkumných zpráv a pomohly by dokreslit onen příběh, o nějž autorka usiluje. Občas se ovšem na můj vkus nechává příliš unést, provádí jakési vlastní mini-experimenty, které ovšem nemají valnou vypovídací hodnotu a místy působí až rušivě. Např. ve chvíli, kdy sama zkouší krátce užívat morfium, aby posoudila teorii o příčinách vzniku závislosti, nebo opakovaně navštěvuje poněkud ezoterickou Lindu Santoovou. Občas způsoby přemýšlení autorky, její domněnky, představy či pokusy vyvodit nějaký závěr, působí rušivě a některé pasáže knihy byly pro mě z tohoto důvodu nezáživné či sporné. Nicméně pro všechny lidi, kteří se nevyžívají ve studiu odborných časopisů a strohých metodologických popisů výzkumných experimentů a jejich výsledků, nabízí kniha Pandořina skříňka skvělou příležitost, proniknout k nim tak nějak srozumitelněji, jemněji, komplexněji a s příběhem. Je to kniha, která může být přínosná pro všechny, kdo jsou ochotni nejen číst, ale i přemýšlet.

    Přečíst celou recenzi Zavřít