Začnu parafrází jedné věty z této výborné knihy. Jedna z hlavních lekcí, kterou se nám autoři snaží předat, vám může připadat poněkud znepokojivá: podezřívavé myšlenky patří k životu. Všichni je čas od času máme a je pravděpodobné, že je budeme mít vždy.
Ale díky této publikaci se s nimi nemusíme až tak moc trápit. Autoři se nás snaží naučit je pochopit a překonat, nebo alespoň se s nimi čestně vyrovnat. Kniha je napsaná srozumitelně, přehledně a metodicky nás provede všemi informacemi potřebnými k řešení paranoidních myšlenek jejich čtenářů. Obsahuje skvělé myšlenky a postřehy, které ilustruje s velkou jednoduchostí a názorností na příbězích lidí s potížemi a za pomoci cvičení. Krátce nás seznámí s výsledky výzkumů i s potíží kolem diagnózy a stigmatem souvisejícím s duševními nemocemi. Základy teorie kognitivně behaviorální terapie jsou popsány s lehkostí a hlubokým vhledem. Dva autoři jsou profesoři klinické psychologie a jeden spisovatel na volné noze/ /editor. P. Garetty publikovala studie a články zaměřené na práci s lidmi s psychózou, její poslední články se zabývají tématem propojení mezi dětským traumatem a rizikem vzniku psychózy v pozdějším věku. D. Freeman se zaměřuje především na práci s perzekučními bludy a dalšími tématy jako je spánek nebo psychotické symptomy. J. Freeman je jeho bratr a publikoval mnoho článků zabývajících se tématem duševního zdraví včetně např. článku o tom, že terapie mindfullness je stejně účinná jako medikace.
Společně vytvořili velmi pěkný KBT produkt, kniha využívá svého stylu k podpoře práce se čtenářem. Nabídne vám mnoho cvičení, tabulek k vyplnění a především velmi názorný, srozumitelný, metodický text, který vám může pomoci opravdu mnohé kolem vašich podezřívavých a paranoidních myšlenek pochopit a následně i překonat. Nezapomene vás ocenit, např. kapitola „Začátek změny“ začíná slovy „již jste ušli pěkný kus cesty“, nebo sugestivně zapůsobit „to, že jste prostudovali předchozích pět kapitol, vám výrazně pomohlo lépe porozumět tomu, co podezřívavé myšlenky jsou…“ (str. 113). A na konci mě potěšila nezbytná pozitivní tečka - kapitola „Mějte ze sebe dobrý pocit“, která doporučuje způsob, jak se více spojovat se svými šťastnějšími myšlenkami.
Kniha je rozdělena na dvě části. V první části nazvané „Pochopte podezřívavé myšlenky“ se dozvídáme o podezřívavosti samotné, o běžných reakcích na paranoidní myšlenky, proč se objevují a proč přetrvávají a způsobují úzkost. Můžete si v ní projít mnoho praktických cvičení.
Autoři nás učí ve stylu KBT přemýšlet a jednat. Prožívání berou jako ovlivnitelný faktor úzce související se způsobem, jak svět kolem sebe chápeme. Vysvětlují, jak se někdo může začít točit v kruhu svých představ, vnímání, vytváření závěrů a následného chování (např. „pronásledující myšlenky se neobjevují zčistajasna. Jsou výsledkem naší snahy o pochopení vlastních zkušeností“). Uvádí i výstupy výzkumů, které ukazují, že paranoidní a podezřívavé myšlenky jsou společné více lidem a cca jedna třetina lidí je těmito myšlenkami obtěžována (str. 16). Může nás tedy uklidnit, že nejde o nic zas tak výjimečného, když se přistihneme při neustálém ulpívání na myšlence, že nás soused včera nepozdravil, protože nás nemá rád. Uvádějí výstupy dalšího výzkumu, že halucinace může mít 10–15 % lidí (str. 51) a dále popisují (str. 54), že halucinace nemusí mít pouze lidé, kteří mají psychózu, ale že ji mají mnozí „z nás, a přitom žijí naprosto běžným životem a těší se dobrému duševnímu zdraví“. No, věta se autorům příliš nepovedla, protože působí, že lidé, co mají halucinace, spíše nežijí běžným životem a těžko říci, jestli by každý psychiatr souhlasil s tím, že člověk, který slyší hlasy, se těší dobrému duševnímu zdraví. Zato je sympatické, že autoři dále na straně 54 seznámí čtenáře s negativním dopadem stigmatu, které s sebou nese diagnostika těžkých psychiatrických poruch jako je schizofrenie.
Autoři popisují i pozitivní základ našich podezřívavých myšlenek, které nás mohou ochraňovat před zlými úmysly jiných lidí (str. 29), což nám může umožnit snadnější pochopení zdroje těchto myšlenek jako v podstatě potřebného způsobu vnímání světa, který umožňuje přežít.
Druhá část „Jak se vyrovnat s podezřívavými myšlenkami“ obsahuje návody, jak pracovat na změně prostřednictvím víceméně klasických KBT postupů: tabulek, grafů a cvičení nového stylu chování.
Naučíte se sledovat souvislosti mezi pocity, myšlenkami, chováním a situacemi, ve kterých se ocitáte. Zjistíte, že máte chuť testovat realitu, zda jsou vaše podezřívavé myšlenky oprávněné nebo ne. Samozřejmě dostanete i doporučení, abyste nechodili osamělí do nebezpečných čtvrtí, nic se nemá přehánět. I tyto návody obsahují mnoho užitečných tezí, například nezapomínají uvést i možné zábrany změny. Jednou z nich může být, že „pro mnoho lidí jsou obavy natolik součástí jejich osobnosti, že je představa na to, že by s nimi mohli přestat, děsí.“ (str. 153)
Až příliš reklamně na mě působí doporučování knih od Portálu, tam, kde by měly být anglické originály. Zajímalo by mě, co autoři zmiňují a doporučují a českou knihu bych uvítal v poznámce jako doporučený ekvivalent. I obráceně by to šlo, ale bez originálů nevím, jestli v této části textu vůbec něco doporučují.
Kniha je užitečná v mnoha ohledech. Nabízí srozumitelný rámec pro pochopení podezřívavých myšlenek, normalizuje je, čímž snižuje možné rozdíly mezi zdánlivě kvalitativně odlišným vnímáním člověka s psychózou a „běžným“ člověkem a také nabízí postup, jak na sobě pracovat. Tedy za předpokladu, že budete mít dost vůle všechny ty tabulky vyplnit. Jako každý přístup má i KBT svoje přednosti a omezení. Obrovskou předností této knihy je styl a propracovanost s jakou jsou hlavní myšlenky KBT představeny. Autoři zároveň nastiňují podezřívavost jako zvládnutelnou negativní lidskou zkušenost, což působí nadějeplně pro všechny, kteří pracují s lidmi se závažnými duševními potížemi. Omezením může být rámec hlavních tezí a cíl působení KBT na jednotlivce, nikoliv třeba na rodinný systém, jak je tomu v rodinné terapii. Ale nemůžete chtít po koni, aby byl hrochem, že.
Knihu lze doporučit všem profesionálům, kteří s lidmi s podezřívavými a paranoidními myšlenkami pracují, i lidem, kteří se chtějí vyrovnat s paranoidními myšlenkami. Pokud byste si nebyli jisti, jestli je kniha právě pro vás, tak na straně 19 a 20 je test, který si můžete udělat, abyste zjistili, jak velký máte problém se svou podezřívavostí. Už jen kvůli tomu byste si mohli knihu koupit - abyste případně vyvrátili svoje podezřívavé myšlenky o tom, že jste paranoidní. Ovšem to ještě neznamená, že po vás nejdou.
Mgr. Jiří Šupa, Ph.D.
Recenze byla zpracována pro časopis Psychoterapie
