Poruchy osobnosti v 21. století

Poruchy osobnosti v 21. století

Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil

Portál, 2020

389 Kč311 Kč

SklademAkce 20 %

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Většina odborníků v oblasti poruch osobnosti se shoduje, že prognózu léčby těchto pacientů ovlivňuje především včasná a citlivá diagnostika. Ta řídí následnou volbu vhodných terapeutických postupů. Nejen profesionálům v oblasti duševního zdraví, ale i studentům příslušných oborů předkládáme publikaci, která nabízí cestu k porozumění poruchám osobnosti z pohledu nejnovějších poznatků na poli „evidence-based“ diagnostických systémů. V tomto kontextu teoreticky i prakticky představujeme alternativní model DSM-5 pro poruchy osobnosti a poukazujeme na jeho provázanost s modelem osobnostní psychopatologie O. F. Kernberga i modelem pro poruchy osobnosti v nadcházejícím MKN-11. Naší prioritou je nalezení člověka, jenž se skrývá za symptomatickým doprovodem. Zvýšenou pozornost proto věnujeme vymezení normálního a abnormálního osobnostního fungování pro porozumění diagnostickým souvislostem mezi poruchami osobnosti, poruchami závislostními a poruchami příjmu potravy.
Mgr. Bc. Karel D. Riegel, Ph.D., pracuje v oblasti poruch osobnosti a závislostních poruch jako psycholog, TFP terapeut, výzkumník a vysokoškolský pedagog.
Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, působí v oblasti závislostních poruch jako psychiatr, psychoterapeut, vysokoškolský pedagog a lékařský ředitel sdružení SANANIM.
MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D., působí jako psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik a vysokoškolský pedagog. Je ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Diagnostika v teorii a praxi

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1596-7

  • Počet stran / vazba:208 / Brožovaná

  • Rok vydání:2020

  • Kód:22311101

  • EAN:9788026215967

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze


  • Diagnostická revoluce a hledání společného jazyka - autor recenze: MUDr. David Holub, Ph.D.

    Dvě nejvýznamnější psychiatrické klasifikace procházejí generační obměnou. Pátá verze amerického Diagnostického a statistického manuálu (DSM-5, 2013) nastupuje po téměř 20 letech vládnutí předchozí verze DSM-IV (1994) a desátou revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 1992) po 26 letech nahrazuje revize jedenáctá (MKN-11, 2018-2022). Pojetí duševních poruch se upřesňuje a vyvíjí, skutečná revoluce se ale odehrává v kategorii poruch osobnosti, zejména kvůli dimenzionálnímu pojetí, důrazu na vztah k sobě a druhým a hodnocení vývojové úrovně fungování osobnosti. Díky tomu by se nové diagnostické manuály mohly stát psychoterapeuticky použitelnějšími. Souběžně s diagnostickou reformou se etablují psychoterapeutické směry modifikované pro práci s osobami s osobnostním „narušením“ (TFP, MBT, DBT, SFT, CAT), čímž posilují víru v jejich léčitelnost. Zástupci psychiatrie vybízí k větší všímavosti vůči osobnostním poruchám a apelují na profesionály, aby je nechali „vyjít ze psí boudy“ (Tyrer, 2020). Tomuto zvýšenému zájmu o vážná osobnostní narušení vychází naproti fundovaně zpracovaná práce Poruchy osobnosti v 21. století. Diagnostika v teorii a praxi. Publikace sestává ze tří částí, které se pohybují na pomezí psychiatrické diagnostiky a psychoterapeutické aplikace a jsou propojené tématem hraniční poruchy osobnosti a uplatněním psychostrukturálního přístupu. Kniha je současně pokusem najít kompromisní pozici mezi extrémy objektivizujícího nozologického a vztahově psychoterapeutického pojetí osobnostní poruchy a přiblížit ji tak každodenní klinické praxi. V první části zpracovává Karel Riegel a Ondřej Pěč vývoj a teorii psychodynamické diagnostiky poruch. Druhý oddíl se přehledným způsobem zabývá vztahy mezi poruchami osobnosti, závislostními poruchami a poruchami příjmu potravy. Kamil Kalina pro pozorného čtenáře připravil poutavou „cestovní mapu“, ve které psychoanalytickými přesahy, vývojovými souvislostmi a originálním modelem Petra Jeřábka navozuje porozumění pro pacienty s duálními diagnózami i pro principy přiměřeného terapeutického přístupu. Třetí díl zpracovaný koordinátorem celé knihy Karlem Riegelem se věnuje vícedimenzionální diagnostice, kterou přibližuje pomocí kvalitně zpracované kazuistické ukázky a krok za krokem provází diagnostickým procesem a úvahami, jaké významy svým nálezům přisuzoval. Autoři novým klasifikacím fandí. Umožňují totiž dívat se na potíže z vývojového hlediska a pomocí dimenzionálních konceptů určit míru nepohody, zneschopnění a vyjádřit se explicitně k psychickému zdraví a normalitě. Přehledně osvětlují alternativní model poruch osobnosti (AMPO) v DSM-5 a také hodnocení poruch osobnosti v MKN-11 a užitečným způsobem obě pojetí porovnávají pomocí „překladových tabulek”. Vícerozměrný klinický obraz se rodí ze souběžného hodnocení specifických osobnostních rysů na jedné ose (typologické) a z úrovně osobnostní integrace a organizace na ose jiné (vývojové). Je zjevné, že kombinace dimenzionálního s kategoriálním přístupem a odhadem narušení funkčních schopností v prožívání sebe a druhých zvyšuje spolehlivost klinického i výzkumného hodnocení a plánování léčby. Přemostění diagnostické a terapeutické fáze po mém soudu nabízí 12. kapitola Sdělování diagnózy poruchy osobnosti a plánování terapie, a dává prostor k četným úvahám. Rozhovor s pacientkou je vedený s respektem a dává jí prostor k dotazům, nesouhlasu, komentářům. V citlivém a edukativním dialogu pacientku postupně přivádí k výsledkům charakterového hodnocení a v grafické vizualizaci ji seznamuje s výsledky, se svým porozuměním a současně vyjadřuje své přesvědčení o nejvhodnějším postupu, totiž zahájení systematické individuální psychoterapie, specificky TFP. Krátký rozhovor s pacientkou po roce a půl od sdělení diagnózy přibližuje její perspektivu, úvodní pocity zmatku, nejistoty a postupný vývoj jejího postoje k psychoterapii, krize a léčebné pokroky. Poruchy osobnosti v 21. století. poskytují širší koncepční rámec, který integruje deskriptivní i dynamický pohled, perspektivu pacienta a profesionála a napříč psychoterapeutickými školami na vyšší úrovně abstrakce zastřešuje individuální koncepce. Probouzí zájem o dosud nedostatečně zpracované téma v českém písemnictví a nastiňuje, kudy se bude psychodiagnostická praxe nejspíše ubírat.

    Literatura

    Tyrer, P. (2020). Why we need to take personality disorder out of the doghouse The British Journal of Psychiatry 216, 65–66. doi: 10.1192/bjp.2019.125

    autor recenze: MUDr. David Holub, Ph.D.
    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    -


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: Pavel Harsa

    Autoři (Mgr. Bc. K. D. Riegel, Ph.D, Doc. MUDr., PhDr. Kamil Kalina, CSc, EMPH a MUDr. O. Pěč, Ph.D.) zpracovali velmi aktuální téma (diagnostiku v teorii a praxi u poruch osobnosti v tomto století). Publikace zahrnuje (mimo předmluvy) tři oddíly. V prvním oddíle se K. D. Riegel a O. Pěč se věnují důležitým tématům k pochopení principů poruch osobnosti, jako například: psychodynamická diagnostika poruch osobnosti, psychiatrická diagnostika poruch osobnosti, psychostrukturální diagnostika poruch osobnosti a neurobiologické aspekty poruch osobnosti. V druhém oddíle (K. Kalina) je věnována pozornost vztahu mezi poruchami osobnosti, závislostními poruchami a poruchami příjmu potravy. V tomto oddíle je věnována pozornost osobnostním dispozicím pro závislost, psychoanalytickým a psychodynamickým pohledům, úrovni organizace osobnosti a poruše osobnosti. Autor si klade otázku, zda poruchy příjmu potravy jsou kvazi-závislostními poruchami a v závěru druhého oddílu věnuje pozornost vývojovému hledisku osobnosti. V třetím oddílu se K. D. Riegel věnuje praxi diagnostiky poruch osobnosti. Autor věnuje patřičnou pozornost trojdimenzionálnímu pojetí diagnostiky, dimenzionální diagnostice poruch osobnosti v adiktologii a nakonec i způsobu sdělování diagnózy poruch osobnosti, včetně plánování vhodné terapie.

    Kolektiv autorů velmi pečlivě zpracoval uvedenou oblast. U K. D. Riegla se jedná o první publikaci tohoto typu a jeho podíl na ní je významný. V záhlaví knihy autoři uvádějí, že včasná, citlivá, ale i vhodná či správná diagnostika při posuzování poruch osobnosti (a nejen jich) je nezastupitelná. Správně konstatují, že vhodný diagnostický postup při posuzování duševního stavu přináší léčebný efekt a zlepšení kvality života pacientů. Naopak opačný postup může pacientům uškodit. Nesprávná diagnóza podmiňuje nesprávnou léčbu, což může vést k protrahovaným průběhům léčby, jejím obtížím a komplikacím.

    Publikace si klade za cíl podrobněji informovat o velké diagnostické skupině, kterými poruchy osobnosti jistě jsou, a to i v kontextu již platného DSM – 5, ale i nadcházející mezinárodní klasifikace nemocí MNK 11 revize, která vstoupí v platnost v roce 2021. Cenné rovněž je, že mimo současný a budoucí pohled na poruchy osobnosti, vycházejí autoři i z historického kontextu této klinické diagnózy a připomínají, že problematika poruch osobnosti zůstává jednou z nejvíce stigmatizovaných oblastí soudobé psychiatrie a psychologie. Aby se tomu předcházelo je třeba včas a správně rozpoznat duševní poruchu, vhodně ji interpretovat (aby nedocházelo k další stigmatizaci pacienta) a správně léčit.

    Autoři věnují rovněž i dostatečnou pozornost diferenciální diagnostice, aby se výše zmíněným situacím dalo pokud možno předejít. Diagnostická kritéria a úvahy dávají do souvislosti s výše uvedenými manuály duševních poruch a některé problémové situace demonstrují v kazuistikách. Cenné rovněž je i podrobný odkaz na Alternativní model DSM-5 pro poruchy osobnosti na klasifikaci poruch osobnosti a nadcházejí Mezinárodní klasifikaci nemocí - 11 revize.

    Velmi pečlivě je zpracovaná kapitola Psychostrukturální diagnostika poruch osobnosti, kde autoři vycházejí z modelu poruch osobnosti založeném na moderní psychoanalytické teorii objektních vztahů vyvinuté Ottou F. Kernbergem a nabízejí, a přibližují tak klinickým pracovníkům psychostrukturální model osobnostní patologie, který lze využít při klinickém vyšetření, pro efektivní léčbu i při plánování vhodné terapie. Text je doplněn vhodnými a přehlednými obrázky, schématy a tabulkami, tak aby čtenář se v tématu a textu, lépe orientoval. Významná je rovněž skutečnost, že se první autor recenzované publikace s prof. Kernbergem osobně zná a pod jeho supervizí absolvoval řadu školení a výcviku v testování uvedených psychodiagnostických metod.

    Kratší (avšak přehledně) je zpracovaná kapitola čtyři – Neurobiologické aspekty poruch osobnosti, která je ještě rozdělena do dvou podkapitol – Poruchy afektivní regulace a kontroly impulzů a podkapitoly – Regulační systém vztahové vazby a interpersonálních funkcí.

    Druhý oddíl (K. Kalina) zahrnuje problematiku závislostí a v tomto kontextu je značná část věnována právě poruchám osobnosti a dispozicím k závislosti, především k návykovým látkám. Významná je pozornost zaměřená na duální poruchy (porucha osobnosti + anxiozně – depresivní poruchy, porucha osobnosti + poruchy příjmu potravin apod.). Autor dále v textu seznamuje čtenáře „Kdo a k čemu potřebuje návykovou látku,“ kde zdůrazňuje tzv. princip rychlé odměny, na němž má hlavní podíl dopaminergní systém. Dále zdůrazňuje, že bludný kruh mechanismu rychlé odměny, který podstatně ovlivňuje chování člověka, se vytváří neuroadaptací při opakované expozici návykové látce. Tedy, že mozek si zvyká na odměňující účinek drogy. K tomu může napomáhat i osobnostní zranitelnost (obtížné zvládaní emocí, pocity vnitřní prázdnoty, ztráta kontroly nad svými impulzy apod.). Mimo přehledného zpracování psychoanalytických a psychodynamických pohledu na danou problematiku, autor dále poukazuje na tzv. Adiktivně disponovanou osobnost, kterou formuloval na základě výzkumných šetření prim. MUDr. Petr Jeřábek. Přehledně a srozumitelně je zpracována kapitola Úroveň organizace osobnosti a poruch osobnosti, včetně vývojových hledisek a významu vlivu vlastní rodiny. Závěr druhého oddílu je věnovaný problematice poruch příjmu potravy, kde autor cituje prof. MUDr. Hanu Papežovou, CSc., významnou odbornici na tuto problematiku, „Závislost na alkoholu a drogách může předcházet poruše příjmu potravy, vznikat při jejím léčení nebo existovat současně.“

    Poslední třetí oddíl (K. D. Riegel) je věnován praktickým diagnostickým postupům a vyšetření u poruch osobnosti. V kapitole – Několik poznámek k trojdimenzionálnímu pojetí diagnostiky, kde teoretická východiska S. Mentzose a O. Kernberga, doplňuje o praktické zkušenosti a vlastní názory. V kapitole „Dimenzionální diagnostika poruch osobnosti v adiktologii,“ se autor zabývá volbou vhodných diagnostických nástrojů, zejména Strukturovaným interview organizace osobnosti (STIPO) a nástroji Alternativního modelu DSM-5 pro poruchy osobnosti (AMPO). Autor se těmto diagnostickým metodám dlouhodobě a podrobně věnuje (např. Osobnostní inventář pro DSM-5 z AMPO byl tématem jeho úspěšné dizertační práce na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy) a je jejich velkým propagátorem v České republice, zejména v oblasti klinické psychologie. Velmi cenná (zejména pro klinickou praxi) je kapitola dvanáct – Sdělování diagnózy poruchy osobnosti a plánování terapie, kde autor předkládá doporučení, jak správně postupovat.

    Recenzovaná publikace je velmi pečlivě, odborně a srozumitelně zpracovaná. Je doplněna bohatým obrazovým materiálem a seznamem rozsáhlé literatury od zahraničních či domácích autorů. Předkládaná publikace si jistě najde své místo nejen u klinických psychologů, ale i v širší psychologické obci, u studentů psychologie či dalších zájemců o tuto problematiku.

    autor recenze: Pavel Harsa
    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    -


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: Mgr. et Mgr. Eva Martináková

    https://www.online-psycholog.com/l/poruchy-osobnosti-v-21-stoleti-diagnostika-v-teorii-a-praxi-karel-d-riegel-kamil-kalina-ondrej-pec/

    Na vzniku této kolektivní monografie, zaměřené na poruchy osobnosti, se podíleli tři zkušení odborníci, a to Mgr. Bc. Karel D. Riegel, Ph.D., který se jako psycholog, TFP terapeut a vysokoškolský pedagog zaměřuje mimo jiné na poruchy osobnosti a závislosti, dále Doc. MUDr PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, psychiatr, ředitel sdružení SANANIM, který rovněž působí jako psychoterapeut a vysokoškolský pedagog, a do třetice MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D., taktéž psychiatr a vysokoškolský pedagog se zaměřením na psychoanalýzu. Třetí z autorů je navíc ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET. Všichni tři autoři této monografie se dlouhodobě aktivně věnují publikování, přednášení a jsou aktivně zapojeni v řadě organizací, sdružujících odborníky v oblasti péče o duševní zdraví. Jde tudíž o odborníky z praxe, kteří mají navíc zkušenosti s předáváním získaných poznatků posluchačům jak na konferencích, tak také ve vysokoškolských aulách, což se kladně projevilo ve srozumitelnosti nově vydané kolektivní monografie Poruchy osobnosti v 21. století. V dalším textu si dovolím upustit od titulování všech jmenovaných, což nesouvisí s nedostatkem úcty, ale se zjednodušením textu pro čtenáře.

    Kniha o 238 stranách začíná anglickým shrnutím, seznamem použitých zkratek, předmluvou Zdeňka Bolelouckého, předmluvou autorů a poděkováním. Následně je rozčleněna do tří hlavních oddílů. V prvním oddíle se autoři Karel D. Riegel a Ondřej Pěč zaměřují na teorie diagnostiky poruch osobnosti (dále jen PO), a to na psychodynamickou, psychiatrickou a psychostrukturální a v závěru čtenářům přiblíží také neurobiologické aspekty PO. Čtenář je seznámen s hlavními tendencemi psychodynamické diagnostiky, spjatými s konceptualizací a modelem objektních vztahů, jsou zde vymezeny a popsány hlavní pojmy, modely a přístupy významných psychoanalytiků (Freud, Reich, Erikson, Fromm, Freudová, Kleinová, Kernberg a další). Psychoanalytické názory na vznik a symptomy poruch při utváření osobnosti jsou porovnávány s přístupy v různých edicích DSM a nechybí ani příklady z praxe a odkazy na další literaturu. V kapitole věnované psychiatrické diagnostice PO je vysvětlen rozdíl mezi deskriptivním a kategoriálním přístupem k diagnóze PO, najdeme zde srovnání DSM-III a MKN-10 a nechybí ani pro praxi velmi cenné postřehy z oblasti diferenciální diagnostiky, která je (nejen) v případě PO velmi důležitá, má zásadní vliv na správnou volbu léčby i její výsledky a bývá nezřídka žel „kamenem úrazu“ v odborném přístupu k lidem s PO. Čtenář je zde seznámen také s DSM-5 a jeho alternativním modelem pro poruchy osobnosti (AMPO), kterým byl rozšířen původní kategoriální systém diagnostiky PO. Autoři nám představují Škálu úrovní osobnostní funkční schopnosti (LPFS) a Osobnostní inventář pro DSM-5. Kromě toho představují čtenářům změny, které budou zahrnuty do 11. revize MKN v oblasti PO a odborně je komentují. V kapitole zaměřené na psychostrukturální diagnostiku se zaměřují mimo jiné na Kernbergův model teorie objektních vztahů, věnují se konstruktu „osobnost“, znakům normální organizace osobnosti, úrovni obranných mechanismů i úrovni organizace osobnosti. Představují čtenářům cyklus průběhu tzv. Strukturálního rozhovoru a další diagnostické nástroje a v závěru se věnují otázce, zda stanovovat diagnózu PO v adolescenci. V kapitole věnované neurobiologickým aspektům PO popisují změny v mozku, ke kterým dochází u různých poruch, neurálním korelátům psychické změny v průběhu psychoterapie a věnují se i důležitosti regulačního systému vztahové vazby.

    Druhý oddíl knihy, jehož autorem je Kamil Kalina, je věnován vztahům mezi PO, závislostními poruchami a poruchami příjmu potravy (dále jen PPP) a je také velmi zajímavý. Autor se zde věnuje tzv. „duálním poruchám“, jejichž výskyt podle řady studií stoupá, a to nejen v Evropě, rozebírá podrobně jejich etiologii, výskyt a klade si i otázku, proč lidé opakovaně užívají návykové látky. Provádí čtenáře různými pohledy na tuto problematiku – psychoanalytickými a psychodynamickými (např. teorie z egopsychologického období, teorie zamrzlých emocí, teorie mentalizace a další). Kapitola věnovaná organizaci osobnosti a PO se zaměřují na koncept McWilliamsové, věnované vývojovým úrovním osobnostní organizace (neurotická až zdravá, hraniční, psychotická), dále pak vlivu rodiny na vývoj osobnosti, typům osobnosti a stupňům vývoje a také tomu, jakou funkci u určitého typu poruchy může mít návyková látka. Následující kapitola se zaměřuje na otázku, zda jsou PPP kvazi-závislostními poruchami, věnuje se duálním poruchám u PPP a hledá shody a rozdíly mezi závislostními poruchami a PPP, včetně posouzení, nakolik PPP naplňují jednotlivá diagnostická kritéria závislosti podle MKN-10. Poté přichází kapitola, při níž se autor zaměřuje na PO u PPP a popisuje možné vývojové vlivy či společné kořeny obou poruch.

    Třetí oddíl knihy autora Karla D. Riegla je věnován praxi diagnostiky PO. Začíná úvahou o trojdimenzionálním pojetí diagnostiky a pokračuje kapitolou o dimenzionální diagnostice poruch osobnosti v adiktologii, a to velmi prakticky. Představuje čtenáři postup při volbě diagnostických metod a krok za krokem nám ukazuje jejich využití v rámci konkrétní případové studie, a to včetně diagnostických a diferenciálnědiagnostických úvah, což je velmi zajímavé a věřím, že i prakticky cenné. Velmi oceňuji taky kapitolu věnovanou sdělování diagnózy PO a plánování terapie, protože osobně tento krok považuji za stejně důležitý, jako samotné určení diagnózy. Autor nás i tímto provede velmi prakticky, krok za krokem, a to opět pomocí konkrétní případové studie. V závěru pak shrnuje přínos dimenzionální diagnostiky pro klinickou praxi. Následuje doslov a velmi dobře zpracované poznámky, které usnadní porozumění textu a nabízejí další odkazy či souvislosti, a to včetně odkazů na konkrétní diagnostické nástroje v češtině.

    Kniha Poruchy osobnosti v 21. století je určena psychologům, psychiatrům, psychoterapeutům a studentům těchto oborů, je psána odborně a předpokládá alespoň základní orientaci v nejznámějších psychologických teoriích a směrech, ale přesto je srozumitelná, velmi dobře strukturovaná a výborně propojuje teoretické modely a úvahy s praxí a výzkumnými poznatky, přehledně porovnává a vysvětluje důrazy v různých edicích DSM a MKN a je nepochybně přínosná také pro klinickou praxi.

    -


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc.

    Nakladatelství Portál pokračuje v systematickém pokrývání psychiatrické a psychologické problematiky formou monografií domácích autorů. Recenzovaná publikace asociuje Horvaiovu knihu o psychopatiích z roku 1968 a rovněž upomíná na práci "Hraniční stavy v psychiatrii" od Bolelouckého a kol. z roku 1993, která již reflektovala přeznačkování diagnóz dle DSM a MKN. Při četbě Rieglovy, Kalinovy a Pěčovy knihy si čtenář uvědomí, jaký pokrok nastal v metodologii, ve zpřesňování diagnostiky a v popisu jednotlivých variant poruch osobnosti za padesát let, která uplynula od vydání Horvaiovy publikace. Nárůst jedinců s touto diagnózou vyvolal vznik specializované monografie. Psychologický a psychiatrický přístup k dané problematice zajišťuje autorský kolektiv svou profesí (psycholog a psychiatři).

    Rozsáhlá úvodní část prezentuje teoretický koncept poruch osobnosti. Kniha obsahuje klasický psychoanalytický pohled i jeho moderní verze. Pozornost je postupně věnována psychodynamické diagnostice, psychiatrické diagnostice a diagnostice psychostrukturální, (zde je mj. uváděna operacionalizace Kernbergova psychostrukturálního modelu poruch osobnosti). Pasáž seznamuje čtenáře se specifickými diagnostickými metodami sloužícími k diagnostice poruch osobnosti, kterými jsou "Inventář organizace osobnosti IPO" a "Strukturované interview organizace osobnosti STIPO".

    Další oddíl knihy je věnován vztahu závislostí k poruchám osobnosti. Uvádí obecný přehled adiktologie a prezentuje názor, že zejména poruchy příjmu potravy jsou poruchami osobnosti. Také tato část vychází z moderních teoretických pohledů na oblast závislostí.

    Závěrečná část se zabývá praktickými problémy diagnostiky poruch osobnosti. Dimensionální diagnostika je předložena na případové studii konkrétní pacientky, jsou předloženy výsledky relevantních metod ( STIPO a rozbor sebeposuzovacího inventáře PID-5). Cenná je závěrečná kapitola pojednávající o sdělování diagnózy a plánování terapie.

    Kniha podává podrobný přehled problematiky, reflektuje současné teorie a nejnovější východiska, doplňovaná hlubokým detailním přístupem. Je psána moderním jazykem, obsahuje řadu grafů a tabulek.

    Obsáhlý přehled odborné literatury ( čítající 21 stran ) je dotažen do naprosté současnosti. Zájemce o práci s popisovanými metodami potěší uvedením zdrojů, z nichž lze popsané diagnostické nástroje získat.

    Publikaci lze doporučit profesionálům z oboru psychiatrie a psychologie i všem vážným interesantům z příbuzných oblastí.

    autor recenze: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc.
    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    -

Čtenářské recenze


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: Pavla Nováková

    http://casopisagora.cz/2020/08/poruchy-osobnosti-v-21-stoleti-diagnostika-v-teorii-a-praxi/

    Široký název knihy napovídá, že by se mohlo jednat o mnohasetstránkovou publikaci, kde jsou rozebrány jednotlivé části do nejmenších podrobností. Pravda je to částečná. Jde skutečně o zevrubný náhled na tak komplikovanou oblast, jako jsou poruchy osobnosti, ovšem mýlkou je velikost. Autoři na 240 stranách dostáli všemu, co v nadpisu oznamovali.

    Doktor Karel D. Riegel se zabývá poruchami osobnosti a závislostními poruchami. Působí jako terapeut s výcvikem v TFP a zároveň jako vysokoškolský pedagog a výzkumník. Docent Kamil Kalina je psychiatr se specializací na závislostní poruchy a je rovněž lékařským ředitelem sdružení SANIM. Posledním autorem je doktor Ondřej Peč, psychiatr, psychoanalytik a ředitel Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET.

    V úvodu se seznámíme s teoretickými východisky diagnostiky poruch osobnosti. Vše je bráno z gruntu – tedy i psychologického. Autoři neopomínají zmínit Freuda a jeho vývojová stádia, ale také Bowlbyho a jeho citovou vazbu. Uvědomují si, že jejich patologie je jednou z možných prvních příčin vzniku poruch osobnosti. V druhé části se zaměří na vztah poruch osobnosti a poruch příjmu potravy a závislostní poruchy – tedy tzv. duální poruchy. V posledním oddíle se autoři zaobírají praxí, dimenzionální diagnostikou a způsobem, jak sdělit klientovi jeho diagnózu. Vše je doplněné kazuistikou, na které jsou představené kroky, jakým způsobem je směřováno vyšetření a odůvodnění použitých metod, což považuji jako krásné vypointování celé knihy.

    Kniha je čtivá i přesto, že je napsána odborným jazykem. Díky dělení do podrobných kapitol je přehledná a snadněji uchopitelná. Autoři v knize odkazují na bohatou literaturu a užívají množství zkratek. Jakožto čtenář jsem ocenila hned na počátku knihy přehledný seznam. Text je doplněn množstvím obrázků, tabulek, ale i citací.

    Jako velkou nevýhodu považuji poznámky, které jsou pro změnu až na konci knihy. Pro souvislé čtení textu a udržení myšlenky to považuji za poněkud náročnější. Osobně bych volila častější verzi užití poznámek pod čarou. Nicméně i tento nápad je zajímavý a spíše je to o zvyku, než nějaký hrubý nedostatek ze strany vydavatelství.

    Vcelku je to vydařené dílo, které se v knihovně bude hodit každému psychologovi, psychiatrovi, terapeutovi, ale i zapálenému laikovi. Ukazuje náhled, jakým způsobem postupuje diagnostika nejen u nás v Evropě, ale také v USA, kde se na rozdíl od MKN užívá DSM. Čtenář tak má příležitost nahlédnout pod pokličku, jakým směrem se ubírala diagnostika poruch osobnosti v průběhu času. Rozhodně není na škodu mít vlastní výtisk knihy, neboť se jedná o zdařilý návrat ke kořenům, doplněný porovnáním se současným náhledem.

    - 05.11.2020


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: Káťa Moravcová

    https://knihazaknihou.cz/poruchy-osobnosti-v-21-stoleti/

    Autoři publikace Poruchy osobnosti v 21. století vydali svou knihu s přesvědčením, že vzrůstající počet pacientů s poruchou osobnosti, jejichž celkový počet v populaci je v rozsahu 7 – 13% a 20 – 30% v medicínské praxi vzrůstá potřeba jednotné terminologie, která by klinickým specialistům umožnila tyto diagnózy včas rozpoznat, vhodně vysvětlit pacientovi a stanovit vhodný dlouhodobý plán terapie.

    Summa summarum

    Kniha českého kolektivu odborníků vyšla v nakladatelství Portál. Má měkké desky, brožovanou vazbu a osobně ji rozsahem řadím mezi ´běžně tlusté´, ale nenechte se mýlit: rozhodně se nejedná o  oddechovou ´jednohubku´na jediné odpoledne. Poruchy osobnosti v 21. století patří mezi odborné knihy, u kterých autoři předpokládají znalost tématu, základní orientaci v problematice a určitý objem načtené literatury. 

    Text knihy je rozdělen do 3 oddílů:

    Oddíl I

    Teorie poruch osobnosti

    Psychodynamická diagnostika poruch osobnosti

    Psychiatrická diagnostika poruch osobnosti

    Psychostrukturální diagnostika poruch osobnosti 

    Neurobiologické aspekty poruch osobnosti

    Oddíl II

    Vztahy mezi poruchami osobnosti, závislostními poruchami a poruchami příjmu potravy. 

    Poruchy osobnosti jako dispozice pro závislost.

    Psychoanalytické a psychodynamické pohledy.

    Úroveň organizace osobnosti a porucha osobnosti.

    Jsou poruchy příjmu potravy kvazi-závislostními poruchami?

    Osobnost a její vývoj: společné kořeny

    Oddíl III

    Praxe diagnostiky poruch osobnosti 

    Několik poznámek k trojdimenzionálnímu pojetí diagnostiky 

    Dimenzionální diagnostika poruch osobnosti v adiktologii

    Sdělování diagnózy poruchy osobnosti a plánování terapie 

    Doslov

    Poznámky

    Literatura

    Myslím, že publikaci velmi ocení studenti dotčených oborů, protože (podle mě) se autorům v textu podařilo sjednotit několik diagnostických úhlů pohledu na pacienta, čímž umožnili lepší pochopení individualit pacientů s poruchami osobnosti na základně propojení psychodynamických konceptů s nejnovějšími diagnostickými systémy. Kniha považuji za srozumitelná a skvěle strukturovanou. V textu čtenář ocení mj. to, že propojuje praxi s výzkumnými poznatky, přehledně porovnává různá vydání DSM a MKN.

    Knihu doporučuji ¦ čtenářům z řad odborné veřejnosti více než-li ´laikovi´.  ´Běžnému´čtenáři budou v textu překážet odborné termíny a ani stylizace odborného textu není pro každého zrovna ´čtivý formát´.

    Hodnocení: 100%

    - 11.09.2020


  • Riegel, Karel; Pěč, Ondřej; Kalina, Kamil: Poruchy osobnosti v 21. století - autor recenze: Taťána Kročková

    http://kultura21.cz/zdravi-a-zivotni-styl/20636-poruchy-osobnosti-21-stoleti-diagnostika-v-teorii-a-praxi

    Poruchy osobnosti jsou základními psychologickými škatulkami, bez kterých bychom si asi dost dobře nevymezili normalitu osobnosti a mnohdy úzké hranice mezi tím, co je ještě v pořádku, a co už je patologické. Nejnovější pohled na charakteristiku konkrétních typů poruch osobnosti a odbornou diagnostiku přináší nakladatelství Portál ve své knize Poruchy osobnosti 21. století od kolektivu autorů.

    I když je kniha primárně určena odborníkům, nadšení amatérští psychologové a celoživotní zájemci o psychologii a psychiatrii si v ní také jistě moc rádi počtou. Publikace Poruchy osobnosti 21. století přináší velice zajímavé informace týkající se příčin a vzniku poruch osobnosti, možnosti jejich správné diagnostiky a také nástin vhodného přístupu k pacientům, způsoby sdělování těchto diagnóz a plánování efektivní formy terapie.

    Jak už to tak bývá, všechno začíná v dětství - a u Freuda, takže vás určitě nepřekvapí, jak je důležité nevynechat žádné vývojové stádium a jak moc nás ovlivňuje rodičovská láska a přístup rodičů k výchově dítěte. Pokud se něco nepovede, rozvoj poruchy osobnosti je tu hned. Tato odborná publikace rozvíjí všemožné charakteristiky základních typů poruch osobnosti, rozlišuje co je v pořádku - a co už ne. Uvádí například způsoby chování a projevy obranných mechanismů u různých poruch, je plná čísel, přehledných tabulek a potřebných pojmů a definic. Nechybí ani konkrétní případy pacientů. Zaujmout vás mohou i kapitoly o původu vzniku drogové závislosti nebo o přímé souvislosti poruch příjmu potravy s poruchami osobnosti.

    Kniha se i přes svou profesionální odbornost čte velice dobře a jsem si jistá, že dokáže obohatit také intelektuálně a psychologicky zaměřeného laika či vzdělance v jiném humanitním oboru - a ledacos mu vysvětlit. Důležité je také zmínit, že kniha je věnována památce nedávno zesnulých významných osobností ze světa psychiatrie a psychoanalýzy - doktora Petra Jeřábka a docenta Václava Mikoty.

    - 16.07.2020

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)