“Tato kniha nepojednává o tom, jak se vypořádat s traumatickými vzpomínkami. Jejím cílem je pomoci vám zotavit se z důsledků traumatu” (s. 9).

Ve světle toho, jaká kvanta knih vychází, si každá musí své místo na slunci zasloužit. S touhle myšlenkou přistupuji ke každé knize, když ji poprvé otevírám. Stálo to za ty pokácené stromy, energii, čas a peníze? U knihy Překonávání traumatu můžu bez zaváhání říct, že to vše za to stálo. Knih vůbec i specificky o traumatu vyšlo i v naší kotlině mnoho. Tato je však unikátní: Jde o pracovní sešit, který čtenáři přináší vědecky ověřené informace podané co nejstručněji, aby nezahltily a zároveň byly srozumitelné, a k tomu pracovní listy k vyplňování. Díky nim získá čtenář určitou kontrolu nad svou situací, což je zvlášť při traumatu zásadní. Trauma se projevuje zdánlivě nepřiměřenými reakcemi (například tělesnými, emočními) v situacích, které mohou působit zcela nevinně. Kniha Překonávání traumatu mimo jiné pomáhá s identifikací spouštěčů a tím odlišením emočně silných reakcí souvisejících spíše s minulostí od situací, kdy skutečně hrozí nebezpečí. “Rozpoznat, že nás rozrušil spouštěč, neznamená, že naše pocity nejsou důležité. Znamená to, že naše pocity si vzpomněly na něco mnohem horšího, než je to, co nás teď rozrušilo” (s. 45).

Kniha o velikosti větší A5 má 152 stran. V anglickém originále vyšla v roce 2021, v českém překladu o dva roky později. Autorka Janina Fisher, Ph.D. pochází z USA a působí jako psychoterapeutka, klinická psycholožka a mezinárodní odbornice na léčbu traumatu. Napsala 3 knihy o traumatu, z nichž do češtiny byla zatím přeložena tato jediná.

Autorka sama doporučuje číst knihu pomalu a pozvolna; klidně na přeskáčku a jednu kapitolu za čas, vybírat si kapitoly, které čtenáře zaujmou a dovolit si nečíst ty, které vyvolávají silné emoce. Zároveň laskavě motivuje čtenáře ke svým emocím i k celé knížce přistupovat se zvědavostí. Celkový tón knihy je velmi přátelský a laskavý. Slovy autorky: “Nikdy se nenuťte ani na sebe příliš netlačte –⁠ ale také se nevzdávejte” (s.11). V knize čtenáři autorka normalizuje různé emoce i chování jako pochopitelné v kontextu traumatické historie. Tato slova působí jako pohlazení. Ke srozumitelnosti a čtivosti pomáhají různé diagramy, např. jednoduchý nákres mozku a popis jeho částí a funkcí, i četné kazuistiky.

K dokonalosti knize chybí pár věcí. Především poslední bedlivé pročtení editorem a závěrečné drobné úpravy. Narazila jsem totiž na několik chybek (př. …”reakce přežití, kdy strneme, zcela se podvolíme nebo se stavíme mrtvými” (s. 50)), nebo na věty, které mohou na laika působit nesrozumitelně …”talamus (to je retranslační stanice pro smyslové informace)” …”a amygdalu (nouzový požární hlásič a kouřový detektor)” (s. 27-28).

Celkově mi kniha Zvládání traumatu připadá skutečně výborná. Jednak ji mohu doporučit terapeutům či jiným odborníkům, kteří chtějí dobře uchopit trauma (a nenechat klienty propadat do ještě větších hlubin). Zejména je ale kniha zásadní pro čtenáře, kteří trauma přežili. Věřím, že v knize naleznou útěchu, naději a určitý návod, jak se cítit lépe.

V posledních týdnech naše rodina prožívá náročné období, proto teď nezvládám moc psát články nebo delší příspěvky, a zahlcovat vás citáty "velkých lidí" moc nechci. Mám ale ještě pár recenzí na knihy Portálu, které jsem napsala dřív a které čekají na zveřejnění. Proto zatím zveřejním je, a pak, doufám, budu mít kapacitu i pro něco dalšího.

Recenze knihy “Překonávání traumatu. Pracovní sešit pro terapeuty a klienty” od Janiny Fisher

Celkový dojem: je to úžasná publikace.

Tahle stručná, ale nabitá informacemi, kniha od přední odbornice na trauma Janiny Fisher bude skvělým pomocníkem jak pro terapeuty, tak pro jejich klienty. Najdete v ní základní informace o psychickém traumatu, podané jednoduchým způsobem (protože trauma tlumí kognici), pracovní listy, které pomohou pochopit, co se vám, nebo klientovi, děje. Je jednoduše skvělá, protože se zabývá psychoedukací člověka s traumatickou minulosti tak, aby se stal odborníkem na vlastní trauma. Janina Fisher zastává myšlenku, že to vyrovná postavení klienta a terapeuta, aby nedocházelo k nerovnosti a klient nebyl jen pasivním příjemcem terapie, ale aktivním její účastníkem.

Kniha obsahuje teoretické informace o traumatu, jeho vlivu na mozek a psychiku, o tom, jak trauma souvisí s citovou vazbou k pečující osobě, o tom, co jsou fragmentace a disociace spojené s traumatem a jak porozumět disociovaným částem osobností a své diagnóze. Najdete v ní také 26 pracovních listů, které se dají dělat jak s terapeutem, tak bez něj. Janina Fisher napsala rovněž doporučení, jak s knihou pracovat, pokud terapeuta nemáte nebo pokud jste sám terapeut a chcete pracovní listy nabízet svým klientům.

Pokud někdo nemá rád formát "domácích úkolů" nebo nemůže najít čas pro vyplňování pracovních listů, lze jejich obsah volně používat přímo během setkání ve volné konverzaci a nemusí mít ani písemnou podobu.

Traumatizovaným lidem nepomůže, budou-li muset popisovat svůj životní příběh a traumatické události, ani to, budou-li pouhými příjemci terapie, při níž o nich budou rozhodovat jiní. Popisováním minulých událostí dochází u traumatizovaných osob často k retraumatizaci a "zaplavení" vyvolanými emocemi a při postupu, kdy terapeut rozhoduje o klientovi, dochází opětovně (stejně jako v čase traumatizujících událostí) k tomu, že je člověk zbaven moci a možnosti volby. Proto potřebují traumatizovaní lidé především nejnovější informace o traumatu a jeho vlivu na tělo a mozek. Při zotavování se z důsledků traumatu je pro ně často snadnější důvěřovat informacím než důvěřovat člověku. Získané informace jim pomohou lépe pochopit vlastní reakce a dají možnost spolurozhodovat o tom, kudy se mohou vydat a co chtějí vyzkoušet na své vlastní cestě k uzdravení.

Tak nějak by se dalo shrnout hlavní přesvědčení autorky, psychoterapeutky a klinické psycholožky Janiny Fisher, jež patří mezi uznávané odbornice na léčbu traumatu. V roce 2023 jí vyšla v nakladatelství Portál výborná publikace Překonávání traumatu, která je českým překladem původního titulu Transforming the living legacy of trauma, vydaného o pouhé dva roky dříve. Dle svých vlastních slov vychází Fisher ve své terapeutické práci z nejnovějších neurobiologických poznatků o fungování traumatizovaného mozku a ze zkušeností dvou nejvlivnějších průkopníků v oboru: Judith Herman a Bessela van der Kolka. Kniha začíná představením hlavních východisek, jež jsem si dovolila shrnout v úvodu a jež se táhnou celou publikací jako pomyslná "červená nit" a pokračuje důležitými tipy pro terapeuty, jak publikaci používat (mj. např. tip, že není nutné procházet kapitolami postupně, ale je důležité reagovat na aktuální potřeby klienta, že je možné určité části přeskočit a ty, které jsou pro něj důležité, naopak procházet opakovaně či dlouhodobě). V osmi kapitolách publikace nesoucí v českém překladu podtitul Pracovní sešit pro terapeuty i klienty se postupně seznámíme s dopadem traumatu na mozek, s tím, jak nám určité reakce pomohly náročné situace přežít, jak je možné najít cestu ven ze sebedestruktivních vzorců zvládání, jaký vliv měla na naše prožívání citová vazba k pečující osobě, co je to disociace či fragmentace a k čemu slouží a v neposlední řadě také to, jak je možné se z důsledků traumatizujících událostí uzdravit a přejít od minulosti k přítomnosti.

Jak čtenář prochází jednotlivými kapitolami, naráží na zřetelně označené odkazy na pracovní listy, jež může využít. Za velké plus publikace považuji to, že pracovní listy bezprostředně nenásledují text, v němž jsou zmiňovány, ale jsou umístěny často po dvou, třech či čtyřech s odstupem, takže je každý z nich na samostatné stránce, což výrazně usnadňuje případné kopírování pro potřeby využití těchto listů jak pro klienta samotného, tak i v rámci terapie a zároveň je díky tomuto uspořádání zachována souvislost textu. Pracovních listů je celkem 26, ovšem jak už bylo zmíněno výše, může čtenář využít klidně jen některé z nich (a to i opakovaně), jelikož na sebe nenavazují. I toto považuji za výhodu, stejně tak jako velmi dobré grafické zpracování knihy a věcné, souvislé, logické a srozumitelné vyjadřování autorky. Dle mého názoru je kniha cennou sbírkou promyšlených, praxí ověřených a velmi dobře použitelných metod a postupů práce s emocemi, myšlenkami i projevy chování nejen lidí po prožitém traumatu, ale všech lidí, kteří si uvědomují, jak je ovlivnilo dětství, dospívání a vztahy s blízkými osobami a kteří by chtěli svým reakcím lépe porozumět či je proměňovat. Jedná se tedy zároveň i o seberozvojovou publikaci s přesahem do každodenního života. Jinými slovy jde o cennou příručku nejen pro psychology, psychoterapeuty, psychiatry a osoby, jež si uvědomují či tuší, že v minulosti prožívaly traumatizující události, ale současně také o srozumitelnou a praktickou publikaci pro každého, kdo se zajímá o fungování a vývoj mozku, zvládání náročných životních situací, psychické zdraví i seberozvoj.