Kolektiv autorů v úvodu vysvětluje důvody pro vznik publikace, jejímž cílem bylo přepracovat a aktualizovat předchozí vydání z r. 2000 a seznámit čtenáře s projektivními metodami a jejich využitím v psychodiagnostice dospělých osob. Autoři v úvodu upozorňují na nutnost uvážlivého užívání projektivních metod a varují před unáhleným vyhodnocováním a zjednodušenými interpretacemi. V rámci etického zacházení s metodami nepublikují podrobný popis vyhodnocení a kromě několika málo ukázek ani originální podnětové materiály.

Kniha má čtyři kapitoly, první z nich se zabývá projekcí a přenosem, druhá vlastnostmi projektivních metod a zásadami práce s nimi. Třetí kapitola pojednává obsáhleji o vybraných metodách verbálních (Rorschachova metoda, Tematicko-apercepční test, Rosenzweigův obrázkový frustrační test) a grafických (kresba lidské postavy) a stručně zmiňuje další projektivní metody včetně manipulačních. Poslední kapitola se věnuje projekci v psychoterapii, vysvětluje podstatu projektivního principu v psychoterapii, imaginaci a projektivní interview, u kterého zmiňuje také využití v psychologickém poradenství u dětí a dospívajících.

V závěru autoři zmiňují snahu podpořit kritické a metodologicky podložené myšlení jako základní nástroj v psychologickém uvažování. Uvedená publikace k tomuto cíli nepochybně poslouží, obsahuje řadu literárních odkazů, citací, úvah a příkladů, popisuje vývoj projektivních metod, neslouží ale jako manuál k jejich používání, v tomto autoři odkazují na další specializované vzdělávání a praktické zkušenosti. Kniha může i přes úzké odborné zaměření sloužit širší odborné veřejnosti i laikům k tomu, aby se seznámili s historickým vývojem, teoretickými východisky a základními principy a využitím projektivních metod.

Projektivní metody patří mezi nezastupitelné nástroje v psychodiagnostické práci; umožňují zkoumat a poznávat osobnost jedince a jeho vlastnosti, schopnosti a další charakteristiky, a to prostřednictvím pozvání do značně nediferencované podnětové situace, ve které osoba volně reaguje a projevuje se ve své jedinečnosti. Současně se nicméně jediná o nástroje, který klade značné nároky na jejich odborné zvládnutí.

Publikace Projektivní metody v psychologické diagnostice nepostihuje potřebné množství informací k ovládnutích těchto technik. To by ostatně ani nebylo možné. Umožňuje nicméně seznámení čtenářů s těmito technikami a jejich využitím v psychologické diagnostice dospělých osob, čímž přispívá ke zkvalitnění práce s projektivními metodami.

Kniha nabízí vyjma uvedení do dané problematiky a psychologické diagnostiky jako takové popis vlastností projektivních metod, jakými jsou zásady práce, objektivita, reliabilita a validita, poté již předkládá přehledné členění jednotlivých metod a jejich popis. Setkat se můžeme s verbálními projektivními metodami – Rorschachovou metodou, Tematicko-apercepčním testem, Rosenzweigovým obrázkovým frustračním testem aj. –, s grafickými projektivními metodami – Kresbou lidské postavy aj. – a manipulačními projektivními metodami. V závěrečné kapitole se kniha věnuje projekci v psychoterapii.

Kniha vychází z textu Projektivní metody od Jiřího Šípka, která byla vydána v roce 2000. Tento aktualizuje a doplňuje vzhledem k potřebě spojené s proměnou oblasti projektivních metod za uplynutá léta.

Čtenář nemůže od publikace očekávat zcela podrobný popis vyhodnocování a interpretace konkrétních metod jakož i originální podnětové materiály; to by nebylo v souladu s obecně platným etickým zacházením s psychodiagnostickými metodami.

Dozví se však mnoho o historii dané metody a jejího vývoje, jejích vlastnostech, kladných i negativních stránkách, uplatnění, administraci i příkladech vyhodnocování a interpretace. Některé z metod jsou pro jasnější představu doprovázeny i originálními, případně ilustračními podnětovými materiály.

Kniha seznamuje s nejběžnějšími a neužívanějšími projektivními metodami, současně podporuje a rozvíjí kritické a metodologicky podložené myšlení v souvislosti s jednotlivými metodami, proto bych ji zcela jistě doporučila všem studentům psychologie, zejména pak těm, kteří by se v budoucnu rádi v oblasti psychologické diagnostiky pohybovali.