Dieckmann, Hans: Sny jako řeč duše - autor recenze: TEREZA MYSLIVCOVÁhttp://casopisagora.cz Po dlouhém čase nevím, jak bych uvedla recenzi. Začnu úryvkem od samotného autora, kterým je uvedena předmluva v knize:
„Tato kniha je napsaná jak pro laika, který se zajímá o sny, tak i pro psychoterapeuta a psychagoga. Uvádím v ní co nejvíce praktických příkladů, abych čtenáři zprostředkoval základní východiska teorie snů a jejich výkladu podle analytické psychologie C.G.Junga.“ (str.7).
Tedy, výklad snů se v této knize opírá o teoretická východiska Jungovy analytické psychologie. Když se totiž řekne výklad snů, většinu čtenářů okamžitě napadne spojení spíše s Freudem. Freudovo pojetí snu, trochu zjednodušeně napsáno, vychází z představy vytlačených pudů upravených snovou cenzurou do zpočátku nezřetelného obrazu, který je třeba rozluštit. Jungovo pojetí je poněkud odlišné a, bohužel, i méně známé. Tato kniha přibližuje čtenáři pojetí výkladu snů, které se jeví jako více mnohovrstevnaté a přináší celou paletu možností, jak ke snům přistupovat.
Řazení kapitol se mi zdálo intuitivní a přirozené, kniha příjemně plyne, jednotlivé kapitoly na sebe hezky navazují. A opravdu, kniha je prodchnuta velkým množstvím kazuistik. Ty všechny krásně ilustrují a dokreslují možnosti práce se sny a snaží se tak zpřístupnit takto náročnou tématiku laické veřejnosti. Přesto si však myslím, i když bych nerada podceňovala laickou veřejnost, že i přes velkou snahu autora je text místy „hutnější“ a pro člověka, nepolíbeného znalostí analytické psychologie, může být hůře srozumitelný. Dovolila bych si proto s autorem v tomto bodě nesouhlasit. Obávám se, že je téma přístupné spíše odborné veřejnosti, a nikoliv laikovi, který není seznámen s některými základními myšlenkami a pojmy analytické psychologie (např. s přenosem a protipřenosem).
Co je mi ovšem sympatické, že autor na mnoha místech knihy neopomíná zmínit nemožnost obsáhnout jednou knihou mnoharozměrný formát snu (od jednoho klienta), natož pak osvětlit celou snovou sérii tak, jak se v průběhu analýzy (nebo jiné formy terapeutické práce) může objevovat. Je zde kladen důraz na to, že je třeba u snů sledovat nejen klientovu historii, ale také klientův kontext, aktuálně řešené konflikty, jeho vlastní subjektivní porozumění snu i společnou práci při objevování možných skrytých významů. A jak autor sám zmiňuje, i zde je třeba pamatovat na to, že tyto významy jsou do jisté míry ovlivněny osobností terapeuta, jeho porozuměním snu a jeho focusem na některé snové symboly. Užitečné pro mě bylo také to, že se autor navíc k některým kazuistikám v průběhu knihyvrací a dovysvětluje na nich další jevy, které prohlubují čtenářovo porozumění konkrétního snu i jednotlivým symbolům.
Knihu bych určitě doporučila kolegům i všem těm, kteří se zajímají o psychologii, případně o psychologický výklad snů. Osobně mě kniha velmi bavila a přinesla mi mnoho podnětů nejen k zamyšlení, ale i uplatnitelných v mé praxi. Zároveň autor odkazuje na některé další zdroje, které mohou čtenáři s větším zájmem pomoci se do tématu ponořit hlouběji, pokud by o to stál. Myslím si, že kniha může být přínosem nejen pro analyticky smýšlející kolegy, ale též pro odborníky z jiných terapeutických směrů a škol.