Víte, jak na naši psychiku působí různé chutě a vůně? Já už takové menší podvědomí měla, a tak jsem si objednala knihu Tajemství chutí a vůní, abych do toho pronikla hlouběji. Překvapilo mě, že kniha byla ve skutečnosti pojata úplně jinak, než jsem očekávala. Četla se ale překvapivě dobře a líbila se mi. Byla to taková jednohubka na dva večery.

Recenze knihy

Knihu Tajemství chutí a vůní napsali Hans Hatt a Regine Dee. Pojali ji z čisté vědeckého hlediska a vysvětlují na různých testech a pokusech, jak jednotlivé chutě a vůně ovlivňují náš život. Dozvíme se, jaké to je, když někdo přijde o čich, co vlastně cítí, když mu nefunguje čich ale jen chuť. Také se dozvídáme, které chutě vyvolávají pocit klidu, bezpečí, pohody, nebo naopak. Věděli jste například, že vůně jablečného závinu vyvolává pocit bezpečí domova?

To je hlavní cíl knihy. Ukázat, jaké pocity v nás jednotlivé chutě a vůně vyvolávají. Hodně zajímavé také bylo zjistit, od jaké chvíle vnímá chutě embryo a jak na něj působí vůně matky. Věděla jsem třeba, že štěňatům při odchodu od matky se dává od ní "navoněná" deka nebo ručník. Ale netušila jsem, že stejně působí na miminko třeba matčino tričko. Když musí matka někam odejít, dítě uklidníte, když z něčeho ucítí její vůni.

Splnila kniha má očekávání?

Když jsem knihu objednávala, čekala jsem spíše něco jako aromaterapii. To jsem se hodně spletla. Z toho důvodu jsem zklamaná a budu hledat další publikace o vůních. Na druhou stranu je kniha tak čtivá a zajímavá, že jsem se od ní nemohla odtrhnout.

Pokud se bojíte, že je moc vědecká, pak věřte, že se čte skvěle. Ano, je založena na vědeckých poznatcích, ale napsána je výborně. Rychle ji přečtěte, budete se dobře bavit, hodně se dozvíte a dokonce si i dost zapamatujete. V knize sice nejsou obrázky ani fotografie, ale ničemu to nevadí. Kapitoly jsou krátké, výstižné a poutavé.

Trénink čichu a chutě

Na závěr autoři připojili i krátký popis, jak trénovat čich a chuť, což mě nadchlo. Hodlám udělat takový testík s dětmi. Zavázat jim oči a nechám je očichat a ochutnat různá jídla, ovoce, zeleninu atd. Ono totiž i zrak a to, jak se nám jídlo líbí, ovlivňuje, jak nám chutná. Když člověk jídlo nevidí, je těžší ho poznat.

Rychlokurz pro sommeliery samouky

A na samý závěr si autoři nechali krátký stručný kurz pro milovníky vína. Najdete tu zajímavé rady, jak ochutnávat vína a naučit se je rozpoznávat. Určitě to není plnohodnotný kurz, ale pokud vás tato problematika zajímá a chcete se něco dozvědět, je to postačující.

Hodnocení: 4/5

Věděli jste, že kdyby matky dávaly dětem sladkost před lékařským zákrokem, pak by je zákrok méně bolel? Že pokud chcete prodat či pronajmout dům, vyplatí se upéct v něm před prohlídkou jablečný závin? Že oříšky jsou malými balíčky štěstí či že víno chutná při změně barvy světla jinak? Pokud ve vás některá z uvedených vět probudila zvědavost a rádi byste se dozvěděli i další zajímavá zjištění, doporučuji vám sáhnout po knize nakladatelství Portál a názvem Tajemství vůní a chutí. Na vzniku populárně naučné knihy se podílel Hanns Hatt, německý lékař, zoolog, hojně publikující a oceňovaný profesor buněčné fyziologie a Regine Dee, německá novinářka a socioložka píšící pro různé vědecké časopisy. Díky této zajímavé autorské dvojici se v útlé publikaci o cca 140 stranách podařilo podat zajímavá vědecká zjištění srozumitelným jazykem okořeněným jemným inteligentním humorem (např. v kapitole o tom, proč nám bude tak nádherně vonět nově zakoupený vůz, ačkoliv jsou jeho útroby naplněny ve skutečnosti směsí různých pachů z výroby). K příjemnému čtení přispívá i fakt, že je celý text rozčleněn do mnoha kratičkých kapitol, takže je čtenář ušetřen studia zdlouhavého rozvláčného textu a může díky tomu vždy cca na 2 stránkách žasnout nad něčím, co doposud nevěděl a zjistit, odkud autoři čerpají podklady pro svá zajímavá tvrzení.

Kniha je rozdělena do sedmi celků. Ten první je úvodem do světa vůní a chutí a čtenář se v něm dozví, jak to všechno funguje, aniž by při tom měl pocit, že čte nudnou teorii. Druhá část je věnována chuti čokolády, cukru, sladidel i vína a dozvíme se v ní mimo jiné i to, jak je možné pomoci chuťových buněk ovlivnit bolest. Ve třetí části nás autoři přesvědčují o tom, že je všechno věcí cviku a dobrá chuť se dá natrénovat. Čtvrtá část nás přiblíží ke genům a svádění, i když nezůstaneme pouze v oblasti partnerské přitažlivosti. Věděli jste o tom, že vás určitá vůně může svádět i k nakupování? Tělesným pachům a tomu, jaký pach má strach, je věnována pátá část knížky, od níž se autoři volně přesunuli k blahodárným vůním, které mohou ovlivnit pocit klidu a spánek, či naopak soustředění a výkon. To vše v šesté části. Pomyslnou lákavou třešinkou na sladkém dortu je pak závěrečná část knížky, která přináší testy a cvičení pro jemný čich. Nejste spokojeni se svým čichem? Pak zde můžete načerpat inspiraci jak pro sebe, tak i pro své děti či příbuzné a známé v seniorském věku, pro něž budou cvičení obzvláště přínosná. Podle tvrzení autorů má totiž pravidelný trénink výrazný zpomalující účinek na stárnutí mozku a představuje mnohem účinnější trénink mozku než křížovky a sudoku, které vždy aktivují jen jedny a ty samé oblasti. S čichem se dá proniknout do všech oblastí mozku, protože vůně a chuti jsou propojené s lidskou pamětí i emocemi.

Mám-li shrnout své dojmy z knihy věnované tomu, jak působí vůně a chutě na naši psychiku, musím konstatovat, že jsem velmi příjemně překvapena jak obsahem (zajímavými vědeckými poznatky užitečnými pro běžný život), tak i formou knížky (čtivostí, humorem a srozumitelností). Věřím, že kromě odborníků z řad psychologů, psychoterapeutů či aromaterapeutů zaujme i pracovníky v sociálních službách a širokou laickou veřejnost. Praktických tipů a upozornění je v ní skutečně mnoho.

Zajímá vás, proč najednou dostanete chuť na to či ono? Proč při rýmě pořádně nevnímáte chutě? Čím to, že čili umocní chuť čokolády? Anebo: Jak se to stane, že lahodné víno z dovolené doma tolik nechutná? Profesor buněčné biologie na Porúrské univerzitě v Bochumi Hanns Hatt a vědecká novinářka Regine Dee z Hamburku vám to a mnohé další srozumitelně a čtivě prozradí. Záběr publikace sahá od základů fyziologie k nejnovějším objevům: například o existenci čichových receptorů v nejrůznějších tělesných tkáních.

Vůně a pachy nás informují o molekulách aromatických látek ve vzduchu kolem nás. Zároveň však ovlivňují i naši náladu a fungují jako klíče ke vzpomínkám – i když si vzpomínku na ně samotné vyvolat nedokážeme. Čichové vjemy nás ovlivňují dokonce i tehdy, když nedosáhnou prahu rozlišitelnosti, a mají na nás mají větší vliv, než si myslíme; je fajn se o tom něco dovědět.

Autoři často zabíhají do zdravovědy: řeší například škodlivost cukru a soli, zdravotní benefity omega-3 nenasycených mastných kyselin a opakovaně se vracejí k boji s obezitou. Dočtete se i o základech aromaterapie, o propojování čichu s dalšími smyslovými vjemy, o posunu chutí s věkem, zkušenostmi a zážitky, o tom, jak nás vůně nabuzují či naopak uklidňují.

Na místě je ovšem i přiznání, že kniha je značně zjednodušující. Nenajdete v ní jediný vzoreček, žádnou tabulku, nákres a bohužel ani odkaz na pramen či studii. Pokud se tu a tam vyskytne číslo, je zaokrouhlené a přizpůsobené vnímání běžného člověka: „Kdybyste jednu malou skleničku extraktu z hořce žlutého rozdělili do šesti tisíc napuštěných van, voda v nich by vám stále přišla hořká.“

Přemýšlivému čtenáři přílišné zjednodušení na řadě míst vadí. Informace, že kardamom „odstraňuje pocit plnosti, mírní střevní křeče a hubí škodlivé bakterie“ je zajímavá, avšak neuspokojivá, neboť vyvolá řadu dalších otázek: Jak to kardamom dělá a jak to spolu souvisí? Jak pozná škodlivou bakterii od neškodné či dokonce prospěšné? apod. Na ty však již nedostaneme odpověď.

Tvrzení, že „přiměřená konzumace vína prodlužuje střední délku života o pět let“ je sice často se objevující, leč nepravdivé a v odbornější publikaci by se objevit rozhodně nemělo. Též vyjádření, že naše trávicí soustava disponuje vlastním nervovým systémem, který má „skoro stejně” buněk jako náš mozek, neodpovídá skutečnosti. Respektive: můžeme se přít o to, co vše se pod skoro vejde, ale řádové rozdíly by tam být neměly.

Drobnější výhrady pak lze mít vůči nepřesným vyjádřením (někdy možná vzniklým v překladu): kniha hovoří o pokusech na krysách namístě laboratorních potkanů, o urychlovačích, a nikoli zvýrazňovačích chuti, o embryu tam, kde jde zjevně již o plod atd.

Za uši pak tahá množství superlativů a přehnaných přirovnání, kdy se například milovník čili se prý po konzumaci oblíbených papriček ocitá v „dokonale šťastném rauši“.

Přes uvedené výhrady lze knížku doporučit širokému publiku. Je zajímavá, dobře se čte, poučí i pobaví. Můžete ji číst i nahlas rodině či přátelům, klidně i kdekoli od prostředka, a pravděpodobně své posluchače zaujmete. V závěru se pak dozvíte tipy, jak svůj čich trénovat a třeba se stát i znalcem vín.