Zájemcům o psychologii a o psychoterapii zvláště, je dobře znám Irvin D. Yalom, autor celé řady knih (Lži na pohovce, Když Nietzsche plakal, Láska a její kat, Léčba Schopnenhauerem a další – všechny vyšly v nakl. Portál), v nichž beletrizující formou uložil své bohaté psychoterapeutické zkušenosti. Právě na svou knihu Léčba Schopenhauerem, která „obsahuje literární zobrazení terapeutických technik“, v knize, která je předmětem této recenze, na několika místech odkazuje. Neméně pozoruhodná je v tomto smyslu i jeho obsáhlá Existenciální psychoterapie (Portál 2006). Čtenář, který Yalomovo dílo zná, sáhne i po knize, která je předmětem této recenze, se zájmem a důvěrou v její hodnotu a nebude zklamán. Nebyli zklamáni ani ti, kdož ji četli v originále, jak o tom nepochybně svědčí jejích pět vydání. Spoluautorem knihy je Yalomův dlouholetý spolupracovník, který velkou měrou přispěl „k výzkumům a klinickému rozvoji skupinové terapie“.
Kniha přináší dobře uspořádaný a obsáhlý přehled dynamicky pojaté teorie a praxe skupinové psychoterapie, která vychází ze studia interakce vnějších činitelů a vnitřních podmínek případu a z jeho prožívání. Důležitým činitelem této formy psychoterapie je proto kontakt s „vnitřním světem“ pacientů, kteří tvoří velmi různorodé skupiny. S tím souvisí i základní teze: „pro efektivní skupinovou terapii je rozhodující interpersonální interakce ´tady a teď´“. V knize je podrobně popsáno následujících „jedenáct terapeutických faktorů“, zajišťujících terapeutický úspěch: dodávání naděje, univerzalita, poskytování informací, altruismus, korektivní rekapitulace primární rodiny, rozvoj socializačních technik, napodobující chování, interpersonální učení, skupinová soudržnost, katarze a existenciální faktory. Z bohatého obsahu této knihy, plné kazuistických příkladů se poučí i zkušení psychoterapeuti, ale, zejména i sociální psychologové (podrobně je zde vyložen fenomén „korektivní emoční zkušenosti“, který je činitelem sociálního učení vůbec). Autoři analyzují „skupinu jako mikrosvět“, zákonitosti jejího fungování, podmínky jak ze skupiny pacientů vytvořit „psychoterapeutickou skupinu“ jako předpoklad efektivní terapie, jak rozpoznat problémové členy skupiny a jak s nimi jednat a mnohé další, včetně důležitého tématu co musí psychoterapeut dělat a jaký musí být. Kniha je vynikajícím komplementárním dílem k u nás nedávno vydané a obsáhlé knize Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný