Baštecká, Bohumila; Čermáková, Veronika; Kinkor, Milan: Týmová supervize - recenzent Mgr. et Mgr Veronika Víchová
Knihu předkládá tým zkušených supervizorů ve složení: Bohumila Baštecká, Veronika Čermáková a Milan Kinkor. Se všemi jsme se supervizně setkala, ať už v roli supervidované, ve výcviku nebo při čerpání supervize od jiného supervizora. Všech si osobně vážím a mám trochu ostych psát o jejich knize.
Doporučuji začít číst hned od začátku. Prvních 30 stran se věnuje představením autorů a jejich supervizní zkušeností. Seznámení a představení je důležitý akt i na první supervizi. Další část knihy dobře dokumentuje, jak je důležité předchozí vzdělání a teoretický rámec při aplikaci do supervizního procesu. Definování jednotlivých pojmů a oblastí pomáhá porozumět kontextu. V některých momentech se může zdát text příliš teoretický, ale příklad uvedený z praxe vždy potvrdí, jak důležitý byl předchozí teoretický odstavec. Nepřehlédněte např. „přestěhování pražské supervizorky do oblasti maďarských vinohradů“. Pro zájemce o podrobnějších studium je vždy uveden odkaz pod čarou, který cituje zdroj nebo uvedenou teorii. Citlivé umístění v poznámkách pod čarou usnadňuje čtení hlavního textu. Supervizní vizitky končí zajímavou úvahou supervizora, který „vidí“ dostatečně do šířky (tedy do kontextu) a který vidí do „hloubky“ sebe. Následně i supervize provádí do „hloubky“… takový může rozvíjet supervidované.
Nesnažte se přečíst knihu za jeden večer. Je lépe číst po kapitolách a nechat vždy prostor, aby mohly doznít. Stejně, jako se supervizní sezení většinou nestávají maratonem během jednoho víkendu a mají svůj pravidelný čas a svůj odstup (setkání v dané frekvenci), stejně tak je vhodná přistupovat k této knize. Během čtení si uvědomuji, jak si k teoretickým úvahám dokládám vlastní zážitky a příběhy z praxe. Nevím, jaké by to bylo pro někoho, kdo se se supervizí ještě nesetkal. Od kapitoly 3 - Svět supervize neboli kontext supervize, (kde se dozvídáme co je a co už není supervize, jaké jsou její druhy vzdělání a odbornosti supervizora a jeho osobnostních profesních nárocích na jeho roli, ale seznamujeme se i s etikou, kterou je supervizor vázán) se dostáváme více a více k praktickým aspektům supervize. Velice užitečnou se jeví kapitola Procesy supervize, která nabízí hned několik supervizních modelů - velmi užitečných pro práci supervizora, ale i pro zorientování supervidovaných. Pokud vás zajímá, co mají společného „kočičky“ a supervize, tak se podívejte na model CATS.
Oblouk supervize, kontraktování, první supervize, intervence, hodnocení, končení…vynechali vůbec něco? Kniha svým edukativním charakterem může být dobrým průvodcem ve výcviku, u začínajících i zkušenějších supervizorů i pro zadavatele a příjemce supervize.
Pokud už jste teoretickými popisy unaveni a potřebujete načerpat inspiraci, pak se podívejte na kapitolu 10 - kazuistiky týmové supervize. Poslední 24 stran knihy je věnováno praxi autorů - jak konkrétně supervidujeme týmy?
Pokud vám někdy během čtení chyběly v textu emoce, tak vězte, že nejen v kapitole kazuistiky a příkladech, ale hlavně v praxi supervize se s emocemi setkáte, ať už na straně supervidovaných nebo supervizorů. Kniha nabízí velmi dobrou strukturu: vlastně takové vytvoření kostry. To, jak se bude kostra obalovat, jakou dostane podobu a život bude už otázkou vašich supervizí.
Mgr. et Mgr Veronika Víchová
Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál