Byla, nebyla jednou jedna hodná dívka, která se zamilovala do zlobivého muže. I ona okouzlila jeho, protože byla tak něžná a pečující, jak on uměl být hrubý a nezodpovědný. „Miluje mě, změní se kvůli mně. Usilovně se o to snaží a spolu to nakonec dokážeme,“ říkala dívka nejen lidem ve svém okolí, ale především sama sobě. Jenže „šťastný pohádky konec“ nenastal. Spíše začal nikdy nekončící kolotoč společného trýznění.

Ženy, které milují příliš. Tak nazývá Robin Norwood skupinu žen, podle níž pojmenovala svou knihu, která vyšla v roce 1985. V roce 2019 nakladatelství Portál vydalo poprvé kompletní a revidované české vydání. Kniha, která je už více než čtvrt století pojmem v několika desítkách států, je tak dostupná také českým čtenářům.

Hned v úvodu je třeba vysvětlit, co autorka konkrétně myslí pod pojmem „ženy, které milují příliš“. Dle mého názoru je totiž pojem poněkud zavádějící a zasloužil by si revizi podobně jako zbytek knihy. Ve skutečnosti se jedná o velmi rozšířenou skupinu žen, které opakovaně vyhledávají nevhodné partnery. Nevěrní, nespolehliví, workoholici, agresoři, závislí na alkoholu či drogách. Muži, kterým by se žena se zdravou psychikou vyhnula širokým obloukem, představují pro „příliš milující ženu“ výzvu. Robin Norwood v knize vysvětluje svou teorii, že láska se pro tyto ženy stává závislostí prakticky totožnou s jinými typy závislostí.

V publikaci je uvedená celá řada příběhů a příkladů takových žen. Autorka tak ukazuje širokou paletu různých typů nefunkčních vztahů, které však mají vždy totožnou příčinu. Všechny tyto ženy vyrostly v disfunkčních rodinách. Vzorce, které se naučily během dětství, pro ně znamenají normu. Pokud například dívka vyrostla v rodině, kde byl jeden z rodičů alkoholikem, je velice pravděpodobné, že si najde i partnera se závislostí. Zdravější typy vztahů totiž neumí. Utrpení, které ve vztahu zažívá, je pro ni silně vzrušující. Ve skutečnosti si silné emoce, jakkoli jsou negativní, spojuje s pojmem lásky. Laskavý, milující a zdravý partner by jí připadal nudný.

Kniha Ženy, které milují příliš patří právem mezi nejslavnější psychologické rádce vůbec. Troufám si tvrdit, že téměř každý má ve svém okolí ženu, která do této kategorie spadá. Případně touto ženou jste vy sama, nebo jste-li muž, může jí být vaše partnerka. Rozhodně bych tedy tuto příručku doporučila všem bez ohledu na pohlaví či vlastní životní situaci.

Publikace je velice čtivě a srozumitelně napsaná. Jak jsem již výše zmínila, obsahuje mnoho příběhů, na kterých autorka dané téma ilustruje. Nechybí ani do hloubky podaný teoretický rámec celého problému. Poslední kapitola je pak věnovaná nejdůležitější části, tedy vyléčení. Nechybí ani podrobné vysvětlení, proč stojí za to z tohoto bludného kruhu vystoupit, a že je to důležité jak pro ženu samotnou, tak pro jejího partnera. Pokud jste dosud o této knize neslyšeli, určitě doporučuji k přečtení.

V podtitulu knihy stojí "Těm, kteří věří a doufají, že se jejich partner změní."

Kniha je v první řadě určena psychologům a terapeutům, ale už podle názvu je jasné, kdo by ji měl číst především - ženy, které milují příliš.

Jak je vlastně možné milovat příliš? V první kapitole to autorka osvětluje a vyjmenovává znaky nezdravé lásky nebo spíš závislosti či připoutanosti. Nejčastěji se do nešťastných vztahů pouštějí ženy, které ve svém dětství zažily nějakou frustraci - byly týrané, musely předčasně dospět kvůli vážné nemoci jednoho z rodičů, jejich rodiče se stále hádali apod.

V první kapitole autorka vyjmenovává znaky dysfunkčního domova. Kniha je plná kazuistik a příkladů ze života a není to žádné veselé čtení. Většina žen, kterých se tento problém týká, si vyhledají partnery, které mohou opečovávat a zachraňovat. Nejsou schopné žít s rovnocenným partnerem a málokdy jsou schopné uvědomovat si své vlastní potřeby a lásku přijímat. Občas trvá i mnoho let než si taková žena uvědomí, že má vážný problém a začne ho řešit. Potřebuje pomoc terapeuta a nějaké podpůrné skupiny. Tyto ženy trpí a připadá jim to běžné a normální.

Autorka upozorňuje, že bohužel médii jsme krmeni představou lásky, která vlastně není zdravá - v písních, ve filmech vidíme něco, co v reálném životě neexistuje.

Píše: Už léta si pěstuji fantazii, že přepíšu jeden díl každého zamilovaného seriálu. V mých příbězích by postavy spolu komunikovaly upřímně, směle a starostlivě. Chyběly by lži, tajemství, manipulace, nikdo by se netoužil stát obětí někoho jiného a nikdo by nedělal z druhého oběť. Místo toho by diváci viděli lidské bytosti, které mezi sebou dokážou udržovat trvalé vztahy založené na slušné komunikaci. Měli bychom si být vědomi nebezpečného a zkratkovitého pohledu na lásku a odolat pokušení imitovat jej v osobních vztazích jako mělkou nezralost, předem určenou k nezdaru, kterou však společnost adoruje.

Stát se zralou bytostí, která miluje nejen svého partnera, který je často nějak nedospělý, psychicky nemocný, závislý na alkoholu, na své matce, neschopný pracovat a přijímat zodpovědnost za svůj život, je někdy velmi dlouhý a bolestný proces.

Ale na začátku musí stát schopnost podívat se pravdě do očí, uvědomit si, jestli vztahy, které žiju, jsou zdravé, jestli partnerský vztah prospívá mně a mým dětem. K tomu kniha čtenáře vede.

Jak autorka připomíná: Všichni reagujeme velmi emotivně na slova jako alkoholismus, incest, násilí, závislost a někdy nedokážeme nahlédnout svůj život realisticky, protože se tolik bojíme, že by se nás nebo někoho z blízkých ta nálepka mohla týkat. "

Americká spisovatelka, manželská a rodinná terapeutka Robin Norwood v roce 1985 napsala publikaci Ženy, které milují příliš, jež byla přeložená do mnoha zemí. Jen v České republice vyšlo pět vydání od roku 1994. Nejnovější vydání je právě od nakladatelství Portál, které má nápaditou kreslenou ilustraci, jež vypovídá o tématu.

Rozhodně je důvod, proč se tato kniha stala natolik oblíbenou, že byla několikrát vydána nejen v naší republice, ale také v zahraničí. Skrývá v sobě poučení a tristní příběhy žen, které touží po lásce takřka za každou cenu. Vraťme se ale na začátek.

Jako první vás čeká úvod, ve kterém se dozvíte, že kniha obsahuje devět ústředních kapitol, dvě terapeutické oddíly, poděkování, tři přílohy a samozřejmě Úvod, v tomto případě rovnou dva úvody.

Robin Norwood vypráví o ženách, s nimiž měla setkání, ze svého úhlu pohledu v ich-formě nebo dává prostor pasážím, ve kterých v první osobě hovoří o svém životě a problému ženy. Samotné příběhy se dozvídáte také prostřednictvím rozhovoru nebo přejatého vypravování. Jednoduché a svižné texty vás snadno vtáhnou do děje, nebo spíše podlehnete oněm netradičním případům. Každá kapitola obsahuje báseň či citát známé osobnosti. Jako uvítání před samotným textem, ve kterém autorka skáče rovnou po hlavě do setkání s ženami. Neplýtvá slovy na nadbytečné a zdlouhavé vypravování, ale vkládá do příběhu i podstatné prvky, jež se témat týkají. Její přístup jít přímo k věci a přitom si udržet nadhled a emotivní náhled je příjemný a v tomto případě i nutný.

Každá kapitola z ústředních devíti se tedy věnuje minimálně jedné ženě. Setkáte se množstvím žen, jež mají problémy s láskou. Ať už milují příliš či málo, ať už ve vztahu nadbytečně trpí či si nesvedou udržet muže. Každý případ je jiný a přesto má společného jmenovatele, což s ohledem na psychologii je naprosto očekávané. Pokud se psychologii věnujete, víte, že nás silně ovlivňuje dětství a s tímto elementem se také setkáváte v terapeutické praxi Robin Norwoodové.

Ústředním tématem je láska, vztahová rovina, a samozřejmě i sex. Zkrátka vše, co ke vztahu a lásce patří. Máte surový a upřímný náhled na vztahy žen, které nezdravě podléhají nutkání či špatným návykům. Robin své případy líčí, jako by šlo o jednoduché drama, jež se vyřešilo během jednoho sezení. Je naprosto jasné, že se jedná o dlouhodobé případy, jež se nevyřešily ze dne na den, i když to tak skrze knihu můžete vnímat. Ovšem nezahlcuje vás tedy zbytečnostmi a líčí vše, jako by se odehrálo na jedno sezení a velmi brzy vyřešilo. Nachází snadno kámen úrazu a snaží se ženám i čtenáři pomoci pochopit, co je k jejich jednání vede a jak se vydat po té správné cestě.

Člověk se zdravým vztahem snadno pochopí autorčiny pobídky. Ovšem někteří lidé zkrátka potřebují pomoci a právě těm Robin Norwood podává pomocnou ruku. Není potřeba se zabývat faktem, že publikaci napsala zahraniční autorka. Její případy by se klidně mohly odehrát v Čechách a možná některé ženy z její knihy poznáte. Chodí mezi vámi, zoufale touží po lásce a pomoci a netuší, jakým směrem se vydat. Tento titul by jim měl pomoci. Ne je vyléčit a poskytnout jim terapii, ale nabídnout pouze uvědomění, že je něco špatně. Něco, co mohou změnit, pokud zajdou na patřičná místa a požádají o pomoc. Je v jejich moci ovlivnit svůj život. Nemusí podléhat zoufalství a tyranii, mohou skutečně žít, jen to chce to první pošoupnutí správným směrem. A právě postrčit publikace dokáže. Příloha číslo 2. s názvem Kde najít pomoc obsahuje soupis programů a platforem (včetně webových adres), na něž se můžete obrátit.

Jestli jste ve vztahu šťastní a nepotřebujete žádnou pomoc, i tak knihu využijete. Ať už z pouhé zvědavosti jako já, protože vás případy z terapeutické praxe fascinují a takové publikace přímo zbožňujete. Nebo proto, že si chcete rozšířit obzory.

U nakladatelství Portál před tímto titulem vyšla Posedlost láskou (recenze), která nabízí také velmi originální a upřímný pohled na lásku prostřednictvím případů z terapeutické praxe autora a psychoterapeuta Franka Tallise. Stejně jako tento příběh doporučuji, i když dle mého je Tallisova publikace mnohem obšírnější, propracovanější s ohledem na vedlejší prvky a linie, ke kterým se autor rozhodl. Na rozdíl od Posedlosti láskou jsou Ženy, které milují příliš přímočařejší a údernější. Ač se obě knihy zabývají stejným tématem, jsou naprosto rozdílné a kvalitní.

Robin Norwood nikomu nehraje na city.. Upřímně vám zobrazuje zdravý náhled na vztah a lásku, poukazuje na to, co někteří lidé dělají špatně a čemu podléhají. Hodnotná publikace nabízí opravdu mnoho. Záleží jen na vás, jak moc si z ní odnesete.

Co na titul říká Chensie? Jsem šokovaná. Nikdy by mě nenapadlo, že některé ženy mohou bojovat ve vztahu právě tímto způsobem. Rozhodně jsem si rozšířila obzory, obohatila se o informace a autorčiny zkušenosti a uspokojila svou zvědavost. Já zbožňuju případy z terapeutické praxe, které jsou převedené do publikací. Nakladatelství Portál jich nabízí množství a vždycky mě zasáhnou. Ani Ženy, které milují příliš nebyly výjimkou a poputují na místo v knihovně, hned vedle mých nejoblíbenějších - Chlapec, kterého chovali jako psa (recenze), Padesát minut (recenze), Posedlost láskou, Pandořina skříňka (recenze), Kůň, který uměl počítat (recenze), Moudrost psychopatů (recenze) a další...