Život je příliš krátký na to, aby...

Na knihu francouzského autora, která se nám snaží tzv. "otevřít oči" a ukázat nám skryté mechanismy, které ovlivňují náš život, jsem narazila náhodou, a mohu říci, že jsem velmi ráda za to, že jsem si ji vybrala.

Kniha je členěna do krátkých kapitol a je třeba se hodně zamyslet nad obsahem. Mám vypsaných spoustu citátů a zajímavých myšlenek, ke kterým se často vracím.

Zaujala mě tím, že autor pro zjednodušení našeho vnitřního světa rozdělil jednotlivé aspekty vnímání na postavy, kterým přisoudil myšlenky a spouštěcí mechanismy našich reakcí, a popsal, jak fungují a jak se vymanit z jejich vlivu.

Je to kniha, kterou si musíte přečíst víckrát, protože na jedno přečtení nedokážete probrat všechno, co vám může dát. Ani na druhé. Možná ani na třetí.

Mohu ji doporučit každému, kdo chce zlepšit svůj život, potýká se s nějakou krizí a nebo se chce sebevzdělávat a posouvat své hranice. Vysoce překonala moje očekávání a jsem moc ráda za to, že jsem dostala možnost si ji v rámci spolupráce s @nakladatelstviportal přečíst.

Aneb kdo všechno ho s vámi sdílí… totiž takhle: Vedete rádi vnitřní monology či dohady samy se sebou? A napadlo vás, že charaktery, které váš protivník v hlavě (čili vlastně vy) má, mohou mít různé povahy a dají se dokonce pojmenovat? Přesně o tom (nejen) je dnešní kniha od nakladatelství Portál. Miluji pestrost jejich nabídky a možnost objevovat, i když občas je ta exkurze do vlastní mysli dost… na palici.

Anotace se vám pokusila obsah knihy shrnout o něco zdařileji než můj kostrbatý pokus o úvod. Závěr však zůstává stejný: Ukazuji vám další kousek ze světa psychologie, který se blíže podívá na váš mozek a navede vás, jak si trochu ulevit a snad i najít správný směr, pokud ho hledáte.

Zaprvé vás kniha navede, neučí, směruje. Není to učebnice a psychologie je natolik obsáhlý obor, že vás jedna útlá knížka prostě nespasí. Pomůže vám otevřít oči, to ano. Nebo minimálně pootevřít. Jenže je k tomu potřeba jistá skutečnost a moje zadruhé: Je potřeba mít otevřenou mysl. Čímž nemyslím, abyste si do hlavy vyvrtali větrací otvor! Pokouším se vám naznačit, že jste-li cynici a cokoli motivačního považujete za obyčejné sluníčkářství, čelem zad, odchod. Tady vám pšenka nepokvete, neboť byste se po většinu čtení jen sarkasticky usmívali a Alaina Samsona považovali za blba.

„…Představte si, že jste se ztratili ve městě, kam jste zavítali poprvé. Zeptáte se někoho na cestu, nebo budete zarputile pokračovat v pátrání na vlastní pěst, a budete doufat, že to dokážete sami? Člověk může ztratit spoustu času tím, že se bude snažit dokázat, že druhé lidi přece nepotřebuje… Vlastně když se člověk pouští do nějakého projektu sám, odsuzuje se k tomu, že bude na začátku dělat chyby a znovu „vynalézat kolo“. Zatímco když budeme hledat tu správnou cestu s pomocí někoho, kdo ji už prošel, půjde nám to rychleji a zvýší se šance na dosažení cíle…“

Jakmile totiž někdo řekne, že je osobní nebo životní kouč, mám, minimálně já, tendence dívat se na něj dosti skepticky. A přesně s tím jsem ke knize i přistupovala. Předpokládala jsem, že mě autor nakrmí haldou řečí o tom, jak mám myslet pozitivně a život mi najednou celý zrůžoví, do záchodu budou padat duhová hovínka a ráno mi po probuzení donese usměvavý jednorožec horké kakao. Tak ne. Jistě, použila jsem notnou dávku sarkasmu a ironie, avšak chápeme, co se vám snažím říct?

Život je příliš krátký na to, aby… takový přesně… není! A díky za to. Každá z 25 kapitol (plus závěr) začíná citátem či příslovím a věnuje se shrnutí jedné základní myšlenky a oblasti. Nakolik se v uvedeném textu najdete či poznáte, bude záležet na každém z vás. Na vašich postojích, zkušenostech, přístupu… S něčím souhlasím. Něco mi přišlo přitažené za vlasy. Jindy jsem naopak chvíli přikyvovala a chvíli vrtěla, že ne.

„…Život je příliš krátký na to, abyste byli za zbabělce. Vy přece máte větší cenu. Nepotřebujete se schovávat za klávesnici. Je-li sebemenší riziko nedorozumění, klávesnice není nejlepším komunikačním prostředkem. A jestli máte v sobě tolik agrese, že cítíte potřebu ničit lidi na internetu, kupte si boxovací pytel nebo si najděte nějakou činnost, která dá vašemu životu skutečný smysl. Zaměstnejte se. Nuda nemůže být omluva za to, že se budete snažit kazit život druhým…“

Dokonalost nebo naprostá psychická harmonie není cílem této knihy. Měla by pro vás být malým odrazovým můstkem. Způsobem, jak pochopit vlastní uvažování a občas to všetečné a ukecané vnitřní já trochu usadit. Neuvěřitelně se mi líbila představa, že mám v hlavě i vnitřního Jediho a to Star Wars vůbec nemusím. Jde o podstatu té myšlenky. A vůbec o fakt, že mozek není jen ta kudrnatá věc, kterou nám ukazovali v hodinách přírodovědy, kdy jsme se učili o lidském těle. Jedná se o něco mnohem složitějšího, komplexnějšího a spolu s tím jde ještě větší záhada – naše mysl a podvědomí, nemluvě o nevědomí a dalších termínech.

Sečteno podtrženo je Život je příliš krátký na to, aby… vzat z mého pohledu za správný konec, nicméně nečekejte žádné ilustrace ani vzletné poučky. Spíš názorné příklady ze života, nějaké ty rady, vysvětlení několika zákonitostí a, už jsem to slovo použila, bezbolestnou sondu do vaší hlavy/mysli. Ač má kniha pestrý a poutavý obal, obávám se, že se mezi konkurenčními kousky ve svém žánru a oblasti ztratí. Zapadne, protože nepřichází s ničím originálním a vlastně ani novým. Drží se na pomezí průměru a bohužel nikterak nevybočuje.

3/5

Víte, čím si lidé velmi často a zbytečně ztrpčují, zkracují, otravují bytí na Zemi? Co je dobré se „odnaučit“, „škrtnout z programu dne“ a získat tak více času na věci/lidi, kteří za to stojí ? Autor ALAIN SAMSON na toto téma napsal knihu s názvem ŽIVOT JE PŘÍLIŠ KRÁTKÝ NA TO, ABY… Začtěte se a nechte se inspirovat ?? .

Summa summarum

Útlá kniha vychází v brožované vazbě a s měkkými deskami. Text je rozdělený do 25 krátkých kapitol (průměrně má každá z nich 5 stran): Život je příliš krátký na to, abyste se srovnávali s druhými, Život je příliš krátký na to, abyste neustále přivolávali katastrofy, Život je příliš krátký na to, abyste ho brali osobně

Život je příliš krátký na to, abyste čekali na štěstí, Život je příliš krátký na to, abyste se pokoušeli každému zalíbit, Život je příliš krátký na to, abyste se nechali ovládat stresem, Život je příliš krátký na to, abyste se pokoušeli změnit druhé, Život je příliš krátký na to, abyste šli s davem, Život je příliš krátký na to, abyste si stavěli hlavu, Život je příliš krátký na to, abyste nosili nadměrné náklady, Život je příliš krátký na to, abyste se užírali nenávistí, Život je příliš krátký na to, abychom kazili život druhým, Život je příliš krátký na to, abyste si pěstovali pesimismus, Život je příliš krátký na to, abyste mu každý den nevzdávali díky, Život je příliš krátký na to, abyste si ho nevychutnali, Život je příliš krátký na to, abyste se schovávali za klávesnicí, Život je příliš krátký na to, abyste ho ponechali náhodě, Život je příliš krátký na to, abyste se do něj pouštěli sami, Život je příliš krátký na to, abychom se nepodělili s druhými, Život je příliš krátký na to, abyste se nedokázali omluvit, Život je příliš krátký na to, abyste se nerozvíjeli, Život je příliš krátký na to, abyste se báli neúspěchu, Život je příliš krátký na to, abyste nefungovali na maximum, Život je příliš krátký na to, abyste se hned teď nepustili do akce, Život je příliš krátký na to, abyste v něm nezanechali stopu.

„… Co čekáte od života? Je to smutné, ale pokud to nevíte, nikam se nedostanete. možná si myslíte, že když nebudete očekávat, že nebudete zklamaní, a že to je ta cesta ke štěstí. Jenže to je spíše přístup, který vám přinese lítost, až si jednou uvědomíte, že už nemáte čas a že je příliš pozdě… . „

Autor si vybral všeobecná témata, které se dotýkají každého z nás a každý z nás o nich někdy přemýšlel. Ve své knize se pracuje s „vnitřním soudcem“ (jiní autoři tento regulační systém nazývají vnitřním kritikem) – hlasem, který nás od všeho zrazuje, shazuje, ponižuje, bere odvahu a mnohým z nám umí kazit radost ze života. Jako protiklad k „soudci“ radí, jak „v hlavě“ probudit svého „vnitřního impresária“, pozitivně smýšlející hlas s podporujícím účinkem. Svým originálním způsobem se Alain Samson v textu věnuje např. problematice oběti a odpuštění, překonání strachu ze změny a základním pravidlům šťastných mezilidských vztahů… . Knihu můžeme považovat za jakési shrnutí hlavních „seberozvojových“ pouček, rad a pravidel, které jsou čtenářům předkládány velmi srozumitelným a čtivým způsobem. Myslím, že díky nevelkému rozsahu a neimperativnímu stylu autora, bude obsah „přátelský“ i k těm, kteří podobný druh literatury „nemusí“ a třeba si tak od Alaina Samsona nechají poradit a pomoc ?? . Kniha se mi četla dobře, měla jsem jí přečtenou během pár hodin. Doporučuji.

Hodnocení: 96%