Kolegům ani kamarádům svoje knížky zásadně nepůjčuju, protože se mi nevrací, klasika (kdo má mojeho Petersona, udav se s ním už, dík). Tuhle knížku jsem si ale přivezla do kanclu a jsem velmi ready vrazit ji do ruky komukoliv, kdo o to bude mít zájem, protože nic tak dobrýho jsem nečetla od té doby, co Tereza Tornádová smazala svoje facebookové příspěvky o holkách z diagnosťáku.

Začala jsem číst,když jsem ráno nasedla do metra. Po cestě se mi chtělo tak třikrát brečet. A než jsem dojela do práce, byl ze mě jiný člověk.

Knížka je to útlá a obsahuje přesně dvě věci - příběhy z praxe, které na vás zaútočí na osobní úrovni, a základní info o tom, jak v téhle zemi funguje náhradní péče o děti a jak se to vůbec může stát, že se tam dostanou. Některé odpovědi vás překvapí. Všechny příběhy z praxe vás dostanou.

Autora jsem nikdy neviděla, ale tuším, že to bude bezskrupulní týpek. To cenim. Některé popisované přístupy ale nejspíš nebudou fungovat všem. Pracují se mnou převážně mladé drobné holky (při onboardingu máme svůj typ, říkáme mu "letuška"), bez tréninku v sebeobraně. Není špatně, že si nenechají v rámci bezpodmínečné lásky nafackovat nebo zlomit nos, to bych jim zas křivdila.

Je možné hovořit o traumatu přesvědčivě, s maximálním vhledem, a současně s dostatečnou mírou laskavosti a poutavosti? O to se v knize rozhovorů Co se ti stalo? (Portál, 2023) pokoušejí uznávaná moderátorka Oprah Winfrey a psychiatr Bruce D. Perry. Společně oživují debatu o problematice traumatu, snaží se nalézt jeho příčiny a předložit řešení.

Oprah Winfrey, světoznámá americká moderátorka a ojedinělá filantropka, se v knize Co se ti stalo? potkává s americkým psychiatrem Brucem D. Perrym nad celou řadou bolestivých, intimních témat. Společným jmenovatelem je jim traumatický prožitek, ovlivňující v případě jeho neřešení celý následující život stiženého.

Oba se během rozhovorů – které jsou daleko více rovnocenným dialogem než ostentativním monologem odborníka – v první řadě shodují na tom, že trauma (podobně jako třeba slovo deprese) se zcela vymklo ze škatulek psychiatrie. Je nadužíváno, a tím dochází k jeho zamlžení a rostoucímu nepochopení.

Název knihy reflektuje hlavní apel psychiatra Perryho: pro počáteční porozumění traumatu je zapotřebí pozměnit otázku „Co ti je?“ („What´s wrong with you?“) na otázku „Co se ti stalo?“ („What happened to you?“). Tato zdánlivě drobná změna, spočívající v zájmu a naprosté neútočnosti, vede k postupnému otevření zraněného.

Winfrey uvádí celý rozhovor osobní a niternou výpovědí o vlastním traumatu, jež si nese z dětství. Kniha se díky tomu vmžiku ocitá na hluboce osobní rovině a znemožňuje veškeré následující rozhovory označit za suchý vědecký výklad. Díky tomu, že se Winfrey s Perrym znají již z dřívějška, otevírá se mezi nimi prostor plný důvěry.

To napomáhá vyzrálosti a plynulosti rozhovorů pramenících ze vzájemného pochopení. Patrně můžeme najít momenty, v nichž mohla Winfrey oponovat anebo položit provokativnější otázku, ovšem vzhledem k náplni rozhovorů zjevně nebylo asertivity nutně zapotřebí.

K porozumění traumatu

Dr. Perry v českém prostředí poprvé výrazněji zaujal knižním titulem Chlapec, kterého chovali jako psa (Portál, 2016). Jakožto specialista orientující se na mentální zdraví dětí, avšak i na neurovědu, psychiatrii a behaviorální vědy přináší rozsáhlou znalost mozku a psychiky těch, již si prošli traumatem.

Skrze rozhovory se tím otevírá celá řada oblastí s traumatem bezprostředně spjatými – role naší DNA, výchovy, sociálního zázemí, ale i různých závislostí. Obzvlášť veliký důraz klade spolu s Winfrey na dnes často chybějící úlohu velké, pospolité rodiny. Dále se Perry zabývá především souvislostmi mezi funkčností mozku a psychickými stavy. Prostřednictvím sondy do základního fungování lidského mozku čtenářům nabízí pochopení, proč a jak se trauma odehrává.

Jak jsem již naznačil, rozhovory jsou dialogem. Tomu napomáhá skutečnost dechberoucí praxe Oprah Winfrey, která během svého života vedla několik desítek tisíc rozhovorů a ve slavné talk show Oprah show se spolu se svými hosty pětadvacet let věnovala tématům stresu, odolnosti i traumatu. Odbornou znalost Perryho díky tomu doplňuje o postřehy svých někdejších hostů a nabízí rozšiřující náhledy a východiska.

Naučné pasáže střídají mnohdy srdceryvná svědectví z Perryho praxe nebo (přímé, či zprostředkované) zkušenosti Winfrey. Místy se vám může zdát, že nečtete populárně-naučný titul, ale strhující román. Takový pocit je kvalitou, nikoli nedostatkem rozhovorů.

Kniha Co se ti stalo? obkružuje především téma traumatu u dětí. Je to logické vzhledem k pracovnímu zaměření Perryho, avšak nejen kvůli tomu. To, co jsme prožili v dětství, je totiž zcela zásadní pro náš další vývoj.

„Vyvoláváme ze světa to, co do světa vyzařujeme; ale to, co vyzařujete, je založeno na tom, co se vám stalo, když jste byli malí,“ vysvětluje Perry. Na jiném místě dodává, že zanedbání působí obdobné potíže jako trauma. A to se týká především etapy dětství.

Smyslem knihy však není pouze zanalyzovat skutečnost a zoufat nad beznadějným stavem světa. Nabízí také dílčí řešení. Perry například zdůrazňuje dosažitelný stav, jemuž propůjčuje označení „posttraumatická moudrost“.

Je přesvědčen – a mnohdy je toho svědkem –, že poctivé a správné vyrovnání se s traumatem může vést k hlubokému obohacení traumatizovaného. Jedinec, jenž se dokázal vypořádat s traumatem, může žít plnější život než ten, jehož trauma nezasáhlo. Kniha tedy vyjadřuje i naději.

Existují miliony lidí, kteří prožili traumatické zážitky a do dalších let si odnesli úzkosti, deprese či PTS. Ovšem na druhou stranu mohou „tito přeživší“ během času vidět, že hluboko v prožitém a následně odžitém v traumatu dřímá příležitost „tzv. vyrůst“ skrz trauma – autoři knihy s názvem Co se ti stalo? mluví tzv. o posttraumatické moudrosti. Pojďme se podívat na to, jakým způsobem reaguje mozek na trauma, proč je pro lidi požehnáním neuroplasticita mozku. Proč jsou v dnešní době lidé mnohem křehčí, zranitelnější a jakou roli v tom hraje roztříštění lidské komunity.

Oprah Gail Winfrey je americká moderátorka, herečka a vydavatelka časopisu, která uváděla televizní pořad Oprah show. Je mnohonásobnou držitelkou ceny Emmy a byla nominována na Oscara. Je považována za nejbohatší Afroameričanku 20. století a největší afroamerickou filantropku všech dob.

Bruce D. Perry je americký psychiatr, v současnosti vedoucí pracovník Akademie dětských traumat v Houstonu v Texasu a profesor psychiatrie a behaviorálních věd na Feinberg School of Medicine v Chicagu.

Summa summarum

Kniha napsaná formou rozhovoru mezi americkou hvězdnou moderátorkou Oprah Winfrey, která zpovídala i „Harryho a Megan“ a mezinárodně uznávaným psychiatrem/ neurovědcem Dr. Perrym v nakladatelství Portál vychází v kvalitní šité vazbě, s tvrdými deskami s přebalem.

Obsah knihy je rozdělen do deseti samostatných kapitol:

1. Pochopit svět
2. Hledání rovnováhy
3. Jak nás měli rádi
4. Spektrum traumatu
5. Spojování souvislostí
6. Od zvládání k uzdravení
7. Posttraumatická moudrost
8. Náš mozek, naše předsudky, naše systémy
9. Vztahový hlad v moderním světě
10. Co teď potřebujeme

Pokud se zajímáte o problematiku traumatu profesně, či potřebujete znalosti kvůli vlastním zraněním tato kniha rozhodně patří do vaší knihovny a skvěle doplní publikaci s názvem Co nás nezabije…, na kterou taktéž najdete na našem blogu recenzi. Psycholog či zvídavý laik zde najde sice informace, které pro ně nebudou překvapující, ale na druhé straně se dozví mnoho užitečných fakt z praxe Dr. Perryho, které usnadňují práci terapeutů i samotných traumatizovaných jedinců. Dr. Perry nešetří kazuistikami, závěry, ke kterým dospěl na svých pracovních cestách.

„… Lidé mají pocit, že mohou před malými dětmi sprostě nadávat, chovat se násilnicky. Matky měly pocit, že dítě je moc malé, aby si toto chování pamatovalo, přitom je to přesně naopak. Čím jste mladší, tím víc vnímáte svoje emoční klima. …“

Dr. Perry se věnuje práci s dětmi, proto svou knihu zaměřil zejména na ně. V knize mj, krásně vysvětluje dětské reakce při vyrovnávání se s traumatem. S Oprah rozebírá mj. i traumatizaci vzniklou chudobou či častým stěhováním. Díky tomu, že je kniha psaná formou rozhovoru doktora s laikem velice hezky se čte, předložený text není přehnaně odborný, tudíž je skvěly čitelný. Knihu doporučuji.