Publikace s názvem Sexualita osob s postižením a znevýhodněním si klade za cíl ukázat nový pohled o sexualitě osob s postižením a znevýhodněním. Jak uvádí
autorka publikace: „Příliš se neliší představy, přání a tužby každého z nás. Co je ale velmi odlišné, jsou možnosti, jak je naplnit.“
Recenzovaná publikace vyšla v roce 2013 v nakladatelství Portál a je kolektivním dílem odborníků z různých oborů Martiny Venglářové, Petra Eisnera, Jany
Spilkové a Lucie Hrdé.
Monografie je zpracována v rozsahu 207 stran a je rozdělena na devět kapitol. Na konci každé kapitoly je uveden seznam použité literatury. Text je obohacen
o příklady z praxe, kazuistiky, fotografie.
První kapitola stručně čtenáře seznamuje s historií zájmu o lidskou sexualitu, s vývojem oboru sexuologie, se sexuologií v České republice. Autorka v
kapitole stručně charakterizuje komponenty, které sexualita obsahuje - sexuální identifikaci (jako pocit příslušnosti k mužskému nebo ženskému pohlaví),
sexuální orientaci (jako reakce člověka na erotické signály), sexuální emoce a sexuální chování. Pozitivně hodnotím tabulku mýtů v oblasti sexuality a
jejich opravenou variantu. V poslední části této kapitoly autorka vymezuje předpoklady dobrého přístupu k sexualitě klientů. Za významné považuje znalost
specifik sexuality různých skupin klientů, nastavení profesionálního přístupu a udržování hranic mezi personálem a klienty.
Druhá kapitola pojednává o stupních postnatálního sexuálního vývoje od narození do adolescence. Autorka popisuje, že sexuální chování se vyvíjí i v
kontextu vývoje společnosti, vývoje technologií a v přístupu okolí dítěte k informacím. Vliv hraje sociální zázemí, způsob života i náboženské hledisko.
Problematice sexuálních poruch je věnována pozornost ve třetí kapitole, kde autorka popisuje jejich příčiny a léčbu. Neopomíjejí ani otázku sexuálních
deviací. V tabulce jsou pak přehledně rozdělené deviace na deviace v objektu, tedy poruchy sexuální preference a deviace v aktivitě, tedy poruchy
dosahování sexuálního vzrušení. V poslední části této kapitoly je stručně popsána léčba sexuálních deviací.
V nejobsáhlejší kapitole publikace se její autor věnuje jednotlivým krokům práce se sexualitou v rámci sociální služby. Pokud se organizace rozhodne se
sexualitou pracovat, měla by zajistit sjednocení organizace/týmu v otázce přístupu k sexualitě, zjištění potenciálu pracovníků, zajištění kompetencí k
výkonu práce se sexualitou, stanovení rámce a obsahu služeb v oblasti sexuality, vypracování Protokolu sexuality, transparentní sdělení nabídky uživatelům
a veřejnosti a poskytování samostatné služby nebo začlenění práce se sexualitou do stávajících poskytovaných služeb. Pracovníci, kteří poskytují služby
lidem s postižením, by měli znát svou roli, hranice vztahu a své možnosti pomoci. Autor prezentuje tzv. osu zapojení pracovníka do práce se sexualitou
člověka s postižením. Za velmi přínosné považuji vymezení pravidel pro bezpečnost práce s klientem. Další podkapitola vymezuje pomůcku „Dům sexuality“,
která odpovídá „ose zapojení“, ovšem na úrovni celé organizace. Závěr kapitoly je věnován Protokolu sexuality, tedy souhrnnému materiálu, který vymezuje
působnost organizace, soubor pravidel, metodiku, práva a povinnosti pracovníků a klientů, apod. Kapitola nabízí rovněž několik modelových příkladů
Protokolu sexuality.
Pátá kapitola je zaměřena na důležitost sexuální osvěty pro osoby s mentálním postižením. Autor kapitoly vymezuje deset základních cílů osvěty. Dále
popisuje ideálního pracovníka, který by měl poskytovat sexuální osvětu. Neopomíjí časté chyby pracovníků při poskytování osvěty, které autor zaznamenal
během své praxe. Osvěta může být poskytována jak jednotlivci, páru tak i skupině osob. Čtenáři kapitola přináší informace o obsahové koncepci, metodických
postupech a pomůckách, které jsou zobrazeny na fotografiích pod textem. Závěr kapitoly je věnován zamyšlení nad otázkou intimity osob s postižením.
Sexualita lidí s mentálním postižením je zpracována v šesté kapitole. Autoři se věnují mýtům a předsudkům o sexualitě lidí s postižením a zabývají se
postoji a náhledy na sexualitu osob s mentálním postižením z pohledu laika, rodiče, opatrovníka, lékaře, pracovníka v sociálních službách a samotného
člověka s postižením. Důležitou součástí jsou principy přístupu k sexualitě lidí s mentálním postižením. Čtenáři získají informace týkající se specifik
sexuálního života lidí s mentálním postižením podle jednotlivých stupňů mentální retardace. V poslední části je pozornost věnována problematickým situacím
a doporučeným řešením, které autoři čerpají z praxe.
Na téma sexuální násilí a zneužívání u lidí s mentálním postižením je zaměřena sedmá kapitola. První část kapitoly se zabývá vymezením právních pojmů.
Druhá část se týká prevence sexuálního násilí. Člověk s mentálním postižením je důvěřivý, má omezenou sociální zkušenost a nedokáže předvídat nebezpečí,
snadno se tak může stát obětí sexuálního násilí. Autorka kapitoly se dále věnuje doporučené intervenci po činu.
Následující kapitola se zabývá sexualitou seniorů. I přestože je tato problematika zatím na okraji zájmu odborné veřejnosti, brzy bude nutné jí věnovat
více pozornosti, vzhledem ke stárnutí populace. Problematika sexuality lidí dlouhodobě žijících v institucích se dostává do popředí v rámci zlepšování
kvality života v sociálních a zdravotních službách. Na sexuální život ve stáří mají vliv jak biologické změny, tak psychické a sociální. V další
podkapitole se čtenář dozvídá o sexualitě v institucích. Významná část této kapitoly je věnována problematickému chování, jako je obnažování a masturbace
na veřejnosti, obtěžování pracovníků v přímé péči apod. Text je dále zaměřen na doporučenou intervenci. Podle autorky patří senioři mezi tzv. znevýhodněnou
skupinu obyvatel a jsou ohroženi sexuálním násilím. Tomuto tématu je věnován závěr kapitoly.
Poslední kapitola představuje sexualitu lidí s duševním onemocněním. V úvodu kapitoly autorka vymezuje pojem schizofrenie. Lidé, kteří trpí psychózami,
jsou podle autorky kapitoly více ohroženi sexuálním násilím, což dokládá uvedený příklad ženy onemocněné schizofrenií. V další podkapitole mohou čtenáři
nalézt řešení různých problémů osob s duševním onemocněním z oblasti sexuálního života. Zejména problémy týkající se ztráty intimity, sexuálních dysfunkcí
či sexuální nezdrženlivost. Následná podkapitola popisuje v praxi osvědčené programy, zaměřené na rozvoj dovedností potřebných pro navázání vztahu. Lidé s
psychózami jsou často snadno manipulovatelní, což může přitahovat dominantní jedince a může docházet nejen k sexuálnímu zneužívání. Poslední část publikace
uzavírá vymezení dalších duševních poruch jako je deprese, porucha bipolárního spektra a závislost na psychoaktivních látkách a alkoholu a jejich
nejčastější problémy s dopadem na sexualitu.
Recenzovaná publikace je velice zdařilá. Čtenářům poskytuje jak teoretický tak zejména praktický pohled na sexualitu osob s postižením a znevýhodněním.
Publikaci je možné doporučit pracovníkům v sociálních službách a zdravotnických zařízeních, rodičům a příbuzným osob s postižením a znevýhodněním a také
může být vhodným doplňkem pro studenty nejen speciální pedagogiky, ale i dalších oborů. Doufejme, že publikace přispěje k diskuzi nad touto problematikou,
a že pomůže vytvořit nový pohled na sexualitu osob s postižením a znevýhodněním.
Kontakt na autorku:
Mgr. Naďa Petrová
Univerzita Palackého v Olomouci
Pedagogická fakulta
Ústav speciálněpedagogických studií
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc
- VENGLÁŘOVÁ, Martina a Petr EISNER. Sexualita osob s postižením a znevýhodněním - rec. N. Petrová