Dětská prostituce, pornografie a obchod s dětmi jsou bezesporu jedním z nejpalčivějších problémů dnešní doby. Účinnost boje proti tomuto fenoménu závisí do značné míry na tom, kolik informací o něm získáme. Kniha Reného Milfaita (s předmluvou psycholožky a žurnalistky Jaroslavy Otradovcové) s názvem Komerční sexualizované násilí na dětech: prostituce, pornografie, obchod k tomuto účelu může významně pomoci, neboť bere v úvahu široké spektrum možných úhlů pohledu na tuto problematiku a je psána stylem, který osloví odborníky i laiky.
Kniha obsahuje tři hlavní části, z nichž první se zaměřuje na detailní vysvětlení celé problematiky. Obsahuje mimo jiné definice základních pojmů (komerční sexuální zneužívání dětí neboli CSEC a jeho formy: obchodování s dětmi, dětská prostituce, dětská pornografie) a statistické údaje týkající se počtu obětí a také informace o tom, jak tuto trestnou činnost vnímá veřejnost – ať už děti nebo lidé, kteří s nimi pracují. Za informačně přínosné a prakticky využitelné považuji zejména statistiky z oblastí, které fenomén komerčního sexuálního zneužívání dětí postihl nejvíce – tj. příhraniční oblasti, jako je Cheb.
První část knihy nás dále seznamuje s profily rizikových dětí a objasňuje faktory a situace, které ke komerčnímu sexuálnímu zneužívání vedou (tj. například chudoba, dysfunkční rodina, násilí apod.), jednotlivé formy tohoto fenoménu (obchodování s dětmi, prostituce, dětská pornografie) a jeho následky. Do samostatné podkapitoly byla zařazena problematika obchodu s romskými ženami a dívkami a rizikové faktory příslušnosti k romské komunitě.
Autor se nevyhýbá ani tématům, kterým buď není v médiích věnováno tolik pozornosti, nebo jsou spojena s různými mýty či polopravdami. Když popisuje formy příhraniční prostituce, zmiňuje i leckteré překvapivé skutečnosti, které si málokdo uvědomuje – například že některé matky nabízejí k prostituci i dvouleté děti nebo situace, kterými procházejí chlapci zneužívaní v homosexuální prostituci.
Za zmínku stojí i kapitola věnovaná charakteristice pachatelů (první počin tohoto druhu v ČR) – autor zde například vyvrací rozšířené klišé, že člověka zneužívajícího děti lze snadno identifikovat, protože navenek působí jako perverzní podivín. Odpovídá také na celou řadu otázek, které v souvislosti s problematikou pachatelů mohou člověka napadnout, například zda mohou být pachatelkami těchto trestných činů i ženy či nezletilé děti. Významný prostor je věnován i typologii sexuálních vykořisťovatelů a jejich charakteristikám, motivům a cílům.
Kapitola nazvaná Pachatelé v případech pornografie s dětmi popisuje způsob pořizování dětské pornografie a jejího šíření na internetu. Klasifikaci pachatelů, a tím i celou první část knihy, završují opět statistické údaje (věková struktura pachatelů, struktura příjmů, rodinný stav) a informace o praktickém využití této klasifikace v diagnostické a terapeutické práci a policejním vyšetřování.
Druhá hlavní část knihy se zaměřuje především prakticky, tj. na opatření a boj proti fenoménu komerčního sexuálního zneužívání dětí. Najdeme zde citace z mezinárodních úmluv, jejich vysvětlení a faktory, které jsou rozhodující pro preventivně ochranné zacházení s dětmi. V podkapitolách věnovaných boji proti dětské prostituci a dětské pornografii se autor zmiňuje i o homosexuální prostituci chlapců, které nebývá věnováno tolik pozornosti.
Kapitola Pilíře a kritéria pro pomoc v případech dětské pornografie byla napsána na základě průzkumu provedeného v různých poradenských místech a obsahuje aspekty, kritéria a celospolečenské předpoklady, na jejichž základě lze sestavit konkrétní nabídky pomoci, pracovat s oběťmi a zprostředkovat potřebné informace o komerčním sexuálním zneužívání dětí veřejnosti. Pro účinnou prevenci a pomoc obětem je nutné tyto aspekty optimálně zkombinovat.
Za velmi podnětné a inspirativní lze označit i příklady konkrétních projektů pomoci obětem v České republice i v dalších zemích (projekt Šance v Praze, projekt Karo v Plauen a Chebu, projekt Magdala). Druhá část knihy zasazuje ochranu dětí před CSEC do právního rámce, se zvláštním zřetelem na Úmluvu o právech dítěte, přijatou v roce 1989 Valným shromážděním OSN. Autor z této Úmluvy cituje pasáže, které se k dané problematice vztahují.
Ačkoli nebyla etická reflexe fenoménu zadáním této publikace, přesto (na přání lektorky knihy) nacházíme ve třetí části knihy pod nadpisem Závěrem – výzvy pro etickou reflexi určité nastínění aspektů etické reflexe. Možná někoho, zejména v Čechách, překvapí, že se někdo zabývá etickou reflexí takového fenoménu. Jednou z hlavních cílových skupin, jimž je kniha určena, jsou však i sociální pracovníci – v knize se setkáváme s kapitolami věnovanými pravidlům účinné pomoci dívkám a chlapcům v prostituci, pilířům a kritériím pro pomoc v případech pornografie a příkladům konkrétních projektů pomoci obětem v ČR (a některých v SRN).
Autor jako ústřední měřítko pro etické a právní posouzení celé problematiky zdůrazňuje lidskou důstojnost, kterou též považuje za nejvyšší morální princip, a z ní plynoucí základní lidská práva. Dále autor konstatuje a krátce odůvodňuje, proč se považuje komerční sexuální zneužívání dětí za porušení lidské důstojnosti a základních práv dítěte. Komerční sexuální zneužívání dětí podle něj nevratným způsobem pošlapává lidskou důstojnost oběti, a jako takové jej nelze tolerovat. Autor v této části také zdůrazňuje nutnost výchovy ke kultuře lidských práv.
Velmi inspirativním počtením by v této souvislosti mohla být jiná práce autora (zatím nepublikovaná obhájená disertace) s názvem Dítě jako zboží v prostituci. Perspektivy teologicko-etické reflexe. Vedle různých multidisciplinárních poznatků a interdisciplinární spolupráce může čtenář sledovat, jak lze provést teologicko-etickou reflexi aktuálního sociálně nežádoucího jevu a souvisejících témat a dilemat.
Sociální práce s nezletilými oběťmi komerčního sexuálního zneužívání má svá specifika a etické aspekty v ní hrají velmi důležitou roli, a to jak v sociální práci samotné, tak i v rámci interdisciplinární spolupráce s ostatními subjekty činnými při řešení jednotlivých případů (například soudy, dětskými psychology či policií). Užitečné informace v knize tak naleznou například orgány sociálně-právní ochrany dětí, jejichž úkolem by mělo být aktivní vyhledávání ohrožených skupin dětí a mládeže a odborná práce s nimi. Příkladem situací, které aplikaci etických zásad přímo vyžadují, může být například snaha o získání svědectví dítěte, aniž by došlo k jeho sekundární viktimizaci, nezaujatá komunikace s jeho rodiči nebo psychoterapeutická pomoc.
Detailní a důsledné zpracování jednotlivých témat, jejich vzájemná provázanost a množství zdrojů, z nichž autor čerpá, svědčí o jeho schopnosti kvalitně rozebrat problém po vědecké stránce. Kniha tak může sloužit jako studijní materiál pro psychology, odborné pracovníky či studenty, kteří se chtějí problémem CSEC blíže zabývat, ale (vzhledem k závěrečnému nástinu perspektiv etické reflexe) i pro teology a odborníky zabývající se etikou. Laiky a zájemce z řad široké veřejnosti osloví a zasáhnou především konkrétní (a často velmi šokující) příklady, kterých je v knize opravdu mnoho a které celou problematiku dokreslují a vysvětlují tak, aby se v ní vyznal i člověk, který postrádá jakýkoli teoretický základ.
Jana Louvarová
Recenze byla publikována v odborném časopise Sociální práce/Sociálna práca, č. 2/2009 Sociální práce se zadluženými.
www.socialniprace.cz
