PhDr. Karel Hájek, PhD., z Ústavu pro humanitární studia v lékařství 1. LF UK v Praze v předkládané publikaci dává návod k pochopení lidských emocí. Čtenář postupně nalezne pro emoce odpovídající místo ve svém životě, stanou se mu moudrým rádcem, zdrojem informací pro rozhodování v mnoha životních situacích, chrání před neuváženostmi, kultivují nosné mezilidské vztahy a v neposlední řadě dodávají životní energii. Proto také emoce, vznikající při kontaktu s klienty by neměli pracovníci potlačovat, ale měli by je rozpoznat a rozumět jim.

Kniha je členěna do tří oddílů.
V prvním, nazvaným Tělesně zakotvené prožívání věnuje autor pozornost emocím na mikroúrovni našeho vnitřního světa (bušení srdce, stažené hrdlo apod.) a jejich prospěšnosti. Uvádí metodický proces rozvíjení tělesně zakotveného prožívání emocí – konkrétní technikou introspekce (focusing) i vysvětlením, proč tělesně zakotvené prožívání pomáhá!
Vedení podpůrného rozhovoru - je název druhé kapitoly. Na konkrétních příbězích a jejich řešení autor přibližuje, jak z individuálního prožívání se stává např. mezi partnerskou dvojicí společně sdílené prožívání. Ukázka rozhovoru, v němž psychoterapeut pomáhá klientovi zvládnout jeho emoce je součástí praktických návodů. Zdůrazněna je nutnost umět naslouchat a vyjádřit porozumění.
Podpůrný rozhovor předpokládá souhlas klienta a má fázi aktivního naslouchání, vyjádření porozumění, fázi zpřesňování informací, při kterém roste důvěra klienta k terapeutovi. Následuje fáze osobního sdělení terapeuta, při které je důležitá spontaneita terapeuta, tón jeho hlasu i mimika.. Je to terapeutova nabídka na prosté mezilidské setkání!
Pátá fáze se věnuje přijetí klientova odmítnutí. Cílem je, aby klient při podpůrném rozhovoru prožíval znovu konkrétní událost. Kapitola je zakončena konkrétními postupy nácviku podpůrného empatického rozhovoru.
Třetí část publikace se věnuje cílenému nácviku a rozvoji pozitivních emocí a strategii, jak si udržet šťastný osobní i profesní život. Rozvíjením ušlechtilých stavů zvyšuje i terapeut své schopnosti překonávat obtížné životní situace a chrání se tak před „vyhořením“
Závěr tvoří určitý manuál – návod k použití, kterým zpětně autor znovu čtenáře provází a upozorňuje ho na důležité části publikace.
Příloha obsahuje souvislou instrukci k technice focusingu, odbornou literaturu a slovní rejstřík.. Četné kazuistiky, ukázky rozhovorů, praktická cvičení, obrázky, diagramy a tabulky vhodně doplňují zajímavou a instruktivní publikaci, která bude určitě cenným pomocníkem všech, kteří pomáhají svým klientům řešit jejich obtížné situace.

MUDr. Olga Wildová

Psycholog Karel Hájek, který působí v Ústavu pro humanitní studia v lékařství l.Lékařské fakulty UK v Praze, věnoval svou knihu pomáhajícím profesím. Důvodem je skutečnost, že právě lidé, kteří se profesně starají o své klienty /či pacienty/ k nim nutně zaujímají nejen profesní, ale také citový, resp. emoční, vztah. Bylo by chybou nevěnovat takovým emocím, ať již jsou jakékoliv povahy a „síly“, náležitou pozornost.
V průběhu celého svého pojednání autor přibližuje metodu tzv. interpersonálního focusingu, který zavedl E.T.Gendlin. Připomeňme, že Gendlinova kniha s názvem Focusing vyšla rovněž v češtině /Praha, Portál 2003/. Jedná se o metodu, která dovoluje člověku, aby porozuměl svému individuálnímu prožívání a pochopil, jak se mění v tzv. sdílené prožívání, které nutně ovlivňuje i prožívání každé ze zúčastněných osob. Techniku focusingu nelze pokládat za krizovou intervenci, psychoterapii či poradenství, ale je třeba ji chápat jako psychohygienickou metodu. „Znalost focusingu, tělesně zakotveného prožívání a zkušenost s terapeutickou změnou u profesionála je základem pro profesní dovednosti psychologické pomoci druhému člověku“.
Text knihy je rozdělen do základních tří kapitol. V závěru je uveden návod k použití a v příloze najde čtenář šest kroků techniky focusing. Nechybí seznam literatury a rejstřík.
V první kapitole je nejprve vysvětleno co to jsou emoce a zdůrazněno, že to v žádném případě nejsou nemoce. Na celé řadě příkladů z běžného života i z prostředí pomáhajících profesích se může čtenář poučit jak by měl rozumět svým emocím, které jsou ostatně též tělesně zakotvené.
V druhé kapitole je tematizováno vedení podpůrného rozhovoru. Podstatnou část tvoří návod jak má pomáhající, s vědomím emocí na obou stranách, přistupovat ke klientovi. Jsou probrány fenomény: opravdovost, odpovídající emfatické porozumění a nepodmíněné pozitivní přijetí. V pěti fázích je pak zpřístupněna dovednost naslouchat a vyjádřit porozumění: aktivní naslouchání, vyjádření porozumění, zpřesňování významu, osobní sdělení terapeuta a přijetí klientova odmítnutí. Uvedených pět fází je pak zhodnoceno z pohledu interpersonálního focusingu.
V třetí kapitole s názvem Pro šťastný život lze najít příklady postupů, jak kultivovat pozitivní emoce. Prezentovány jsou ovšem též čtyři prožitkové stavy transcendující utrpení.
Kniha Karla Hájka je přínosná, protože umožňuje každému, aby se na četných příkladech poučil o tom, že je možné porozumět především svému prožívání a tak kultivovat i vztahy k druhým lidem. V textu je celá řada ilustrací /diagramů/ a přehledných tabulek, které přispívají k srozumitelnosti jinak bezpochyby náročné techniky. Knihu lze vřele doporučit všem, kteří se profesně angažují v pomáhajících profesích.

Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová CSc.
Zdroj: Vedení lékařské praxe, Praha, Dashöfer 2007