Mysl, já a společnost

Tištěná kniha (2017)

0 % 2 recenze

127 Kč

149 Kč −14 %, ušetříte 22 Kč

Dodání 1-2 dny

Doprava od 59 Kč Možnosti dopravy Od 1 000 Kč doprava zdarma

Tištěná kniha (2017)

Počet stran
248
Vazba
Brožovaná
Rok vydání
2017
Typ produktu
Tištěná kniha
Kód
21203701
EAN
9788026211808
Nakladatelství
Portál
ISBN
978-80-262-1180-8
Obálka v tiskové kvalitě
Stáhnout obálku

O knize  

Mysl, já a společnost je základní dílo G. H. Meada, jež je považováno za zakladatelskou práci symbolického interakcionismu. Mead je svébytnou postavou intelektuálních dějin, která za svého života v oblasti společenských věd nevydala žádnou knihu. Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek. Kniha, jež se stala jedním z významných děl v historii sociologie, sociální psychologie a filozofie, vychází v češtině poprvé a ve zkrácené podobě, s důrazem na autorovy psychologické teorie. Je důležitá pro pochopení vývoje jedince a jeho neoddělitelnost od společnosti, v níž vyrostl. Závěry, k nimž Mead dospěl, jsou dodnes aktuální a velmi dobře korespondují například s poznatky soudobých kognitivních neurověd. Doslov Roman Madzia. George Herbert Mead (1863–1931) byl americkým filozofem, sociologem a psychologem, který působil na Chicagské univerzitě. Je považován za jednoho ze zakladatelů sociální psychologie i americké sociologické tradice. Jeho nejslavnější kniha Mysl, já a společnost vyšla v roce 1934.

O autorovi

Mead, George Herbert

Recenze (2)

  • Autor recenze Milan Nakonečný Datum 7. 1. 2020

    http://www.caritasetveritas.cz/index.php?action=openfile&pkey=300

    Ačkoli tato slavná kniha poprvé vyšla již r. 1934, jedná se o stěžejní dílo tzv. symbolického interakcionismu, významného směru sociální psychologie, které ovlivnilo vývoj v základních i užitých oborech psychologie vůbec. Již jeho původní vydání v polovině třicátých let minulého století za tehdejší dominance naturalistického behaviorismu přineslo obohacený rozhled po obzorech psychologie tehdy redukované na zjednodušující mechanistické paradigma. Autor tohoto díla byl označován za sociálního fi losofa a někdy zařazován mezi „subjektivní behavioristy“, což mělo vyjadřovat paradox, ovšem – jak se ukázalo – zcela nepatřičný. Neboť to byl autor, kdo překonal tehdejší dominující psychologický redukcionismus a přinesl široce smysluplný pohled, především na pojetí utváření sociálních rolí a sebepojetí. Mead (podle G. Wiswede, 2004) prokázal, že člověk jako sociální bytost se může duševně rozvíjet až tehdy, kdy je schopen prožívat sebe sama jako objekt (tedy s vyvinutím sebepojetí – „Self-conception“ – a s převzetím rolí, které reprezentují „sociální strukturu v individuu“). Pro obojí je významný „zobecněný druhý“ (resp. „významný druhý“, psychicky vztažná osoba, počínaje rodiči), který jako zvnitřněný přebírá sebekontrolu chování subjektu. Reakce člověka v sociálních situacích se vyvíjejí na jím v sociálních interakcích vyvinuté „významy objektivního prostředí“. Obsahem této, pro psychologické teoretiky i praktiky velmi inspirativní knihy, je pak podrobný výklad teorie sociálního interakcionismu s klíčovými kapitolami vysvětlujícími koncepty významu, symbolu a jeho vztahu k mysli (např. „vokální gesto a významový symbol“ a další), genezi a utváření já (kromě jiného s velmi zajímavým tématem „hraní, hra a zobecněný druhý“, „subjektivní a objektové“ já), dále jak se já v sociálních situacích realizuje a další témata. Kniha je rozdělena do čtyř částí: 1. hledisko sociálního behaviorismu, 2. mysl, 3. já, 4. společnost. Ve čtvrté části najde vážený zájemce o psychologii, ale i o sociologii celou řadu pozoruhodných psychologických aspektů společenského života inspirujících sociální pracovníky, ale i pedagogy a politology, jako jsou např. „povaha soucitu“, „konfl ikt a integrace“, „demokracie a univerzalita ve společnosti“ a další. Mead sám se označoval za „sociálního behavioristu“, protože „mysl i já jsou v podstatě sociálními produkty“, ale nepodlehl mechanistickému redukcionismu zoologických laboratoří a sám svůj „behaviorismus“ označil za „přiměřenější než ten Watsonův“.

    Přečíst celou recezi Zavřít
  • Datum 6. 6. 2017

    Mead, George Herbert: Mysl, já a společnost - Alžběta Krejčová
    casopisagora.cz/2017/06/george-herbert-mead-mysl-ja-a-spolecnost/

    Mysl, já a společnost – název, který shrnuje celoživotní dílo George Herberta Meada v jedné (a jediné) publikaci.

    Čtenář si pod názvem představí spoustu poutavých věcí, spoustu směrů, jakým se tyto témata dají rozebrat. Tato kniha je rozebírá hlediska symbolického interakcionismu, jehož je Mysl, já a společnost zakladatelskou prací. G. H. Mead se zabývá všemi třemi koncepty naráz v celé jejich komplexnosti a propojenosti. Jedná o velmi náročné, hutné a ucelené dílo.

    Publikace je souhrn přepsaných přenášek a poznámek od jeho žáků. Zkompletování a editace jeho díla se ujal Meadův student a známý americký sémiotik a filosof Ch. W. Morris.

    Občas mě při čtení tohoto dost relativně náročného a pro mě místy těžce srozumitelného textu napadlo, jestli tam nechybí dimenze živého přednášejícího a hlavně důrazů na významná slova. Často po mě bylo náročné pochopit co z dlouhých, složitých vět je podstatné a neztratit se v nich. Text mi přišel, převážně ze začátku, velmi plochý, jako souvislá, složitá plocha, kde není čeho se chytit. Nebyla jsem ani spokojená s textovou úpravou – občas se tam vyskytovaly věty se čtyřmi zápory nebo přes půl stránky, které ztěžovaly už i tak náročný text.

    Může to být ovlivněné i tím, jaký jazyk a převážně v rámci jakého myšlenkového proudu je text psán. Kniha je spíš filosoficko-interakcionistická, vycházející z behaviorálních základů, než moderně psychologická. Operuje převážně s pojmy jako „reakce“, „organismus“, „procesy.“

    Zde je příklad textu: „Je-li vokální gesto, které vrabec udělá, identické s tím, jaké slyší, když kanár užívá stejný tón, pak je vidět, že jeho vlastní reakce bude v tomto případě identická s reakcí na kanárův tón.“ Na mě ze začátku čtení spousta vět působila jako tato (taktéž vyňatá z textu): „Když nyní tento podnět A není jako B a předpokládejme-li, že A vyvolá B, pak pokud je A užito jinými jedinci, budou ti reagovat způsobem B.“ (A je „vokální gesto A“ a B je „reakce B“). Pořád jsem měla pocit, že mi uniká podstatný základ.

    Což, na obranu této knihy, může být i pravda. Mysl, já a společnost bude srozumitelnější a přínosnější pro víc filosoficky, precizně a behavioristicky zaměřené čtenáře. Což neznamená, že by publikace byla jen behavioristicky zaměřená, naopak ve své době jej výrazně rozvinula, přesáhla a předčila, ale pro nás, o téměř devadesát let později a s historií humanistické či psychodynamické psychologie, se pevně váže ke svým kořenům. Psychologie v této knize je naprosto sociálně zaměřená (Mead je také jedním ze zakladatelů sociální psychologie). Jejím hlavním obsahem je, jak druzí ovlivňují formování mého já. Já zde vystupuje jako reakce na druhé – dle slov Meada „the individual mind can exist only in relation to other minds with shared meanings“ (individuální mysl může existovat pouze ve vztahu k druhým myslím se společně používanými významy).

    Přes velmi náročný začátek jsem ale i pro sebe v publikaci našla velmi zajímavé myšlenky. Meadova disekce toho, jak se vztahuje já k druhým, například ve formě „generalizovaného druhého“ je naprosto precizní a fascinující. Velmi přínosná mi přišla i myšlenka, že až při pokročilém sociálním kontaktu se může organismus (člověk) sebereflektovat celého, protože jinak považuje aspekty sebe za aspekty prostředí. Já jsem si tam našla i zajímavé zamyšlení nad projevy extra- a introverze.

    Publikace by mohla uspokojit hlavně náročnější čtenáře z psychologické (či jiné) komunity, kteří vyžadují velké pregnantnost a rozebírání konceptů mysli a já vědeckým, post-behavioristickým způsobem. Mead se snaží precizně, vědecky a bez a priori daných předpokladů dobrat k bázi lidského já.

    Přečíst celou recezi Zavřít