V českom vydavateľstve Portál vyšla koncom roka 2016 publikácia s názvom Přehled křesťanských církví a jejich aktivit v ČR. Ucelený prehľad jednotlivých fungujúcich cirkví v jednej krajine je vždy zaujímavý tým, že komukoľvek, aj celkom nezainteresovanému, či ateistovi, ponúkne rozsiahle informácie na jedinom mieste. Je škoda, že nič podobné v takejto podobe aj na Slovensku nám ešte nepristála pred nosom.

Kniha autora Michaela Martinka má presne tú podobu, ktorú očakávate od publikácie určenej na štúdium a vedeckú prácu. Nahráva tomu aj obsah tejto knihy.

Prehľad cirkví, hoci nie slovenských

Kniha je vynikajúcim zdrojom informácií. Mierne je na škodu, že presne rovnaká kniha nie je v rámci Slovenska. Ponúka totiž prehľad aj takých cirkví, ktoré pôsobia aj u nás. To najzaujímavejšie na publikácii je jej štruktúra. Každá jedna cirkev v Čechách má svoj priestor. Informácie o rozsahu a pôsobení sú spojené s popisom historického pôsobenia a vplyve. Nejde len o priebežné vymenovanie všetkých kresťanských cirkví, ale kniha je rozdelená na niekoľko celkov, v ktorých sa jednotlivo spomínajú, hoci opakovane.

Autor sa venuje analýze a zhodnocovaniu vzťahov medzi cirkvami a spoločnosťou, cirkvami medzi sebou a cirkvami voči štátu. Spomínajú sa aj pravoslávne, takzvané cirkvi východného obratu, ktoré majú taktiež zastúpenie v SR. Zaujímavé je nazrieť do oblasti, ktorá mne osobne bola ešte nedávno celkom neznáma. Takzvané pentekostálne cirkvi, ktoré tvoria napríklad Církev Nová naděje, Církev živého Boha, Církev Oáza a niekoľko ďalších. Pomerne neznáme názvy ukrývajú rôzne drobné a menej známe spoločenstvá. Napríklad práve Církev Nová naděje je zaujímavá tým, že ide o regionálnu časť americkej Church of God s pôvodom v americkom Clevelande. Hoci vo svete majú 7 miliónov členov, v Čechách necelých 5 stoviek. Rovnako aj pri iných sa spomína aktuálne pôsobenie každej, so sídlom, spôsobom fungovania.

Zaujímavým a faktickým spôsobom je tiež priblížené pôsobenie jednotlivých cirkví v armáde Českej republiky, ale napríklad aj vo väzenstve. Časť je venovaná aj podrobnejšom rozbore cirkevných nemocníc a hospocivých hnutí, v ktorých sa v rámci Slovenska stráca aj nejeden odborník. Rehole, rôzne rády a smery majú tak jasnejšie kontúry. Nedostatkom je už následne len ľudský mozog, ktorý skrátka nával informácií nedokáže rozlíšiť.

O každej cirkvi dostatočne veľa

Vo viacerých častiach knihy sa autor vracia k popisom niektorých cirkví, alebo podrobným rozborom. Sú časti, v ktorých približuje vzťahy s mladými ľuďmi, kontakt s veriacimi a spôsoby ich fungovania.

Napriek tomu, že ide o českú publikáciu zdanlivo určenú len českému publiku, pri mnohých cirkvách sa spomína aj ich slovenské pôsobenie. Samozrejme, čísla veriacich, sídla, a tiež počet funkcionárov, alebo výška štátnej podpory jednotlivým cirkvám sú údaje, ktoré zhodnotí na Slovensku menej čitateľov a odborníkov. Prezentovanie každej z nich je však prínosom pre osobný prehľad. Naozaj je škoda, že sa k nám nedostala podobná kniha o slovenskej scéne.

Jakým aktivitám se věnují křesťanské církve v České republice? A kolik církví u nás působí, případně, čím se od sebe liší jednotlivé církevní skupiny? Na tyto otázky a také na řadu dalších nalezneme odpověď v přehledné publikaci od Michaela Martinka. Tento římskokatolický kněz přibližuje srozumitelnou a zároveň fundovanou formou, jaké činnosti vykonávají křesťanské církve působící na našem území. Také podává přehled církví a načrtává jejich specifika.

Zajímavé je, že příslušníci jiných než křesťanských náboženských skupin sebe sami neoznačují jako „církev“. To může být dáno etymologickým původem termínu, jehož originální starořeckou podobou

(ekklésia Kyriaké) označovali první křesťané svá „shromáždění Páně“. V jiných jazycích než v češtině často najdeme stejný výraz pro církev jako instituci a pro kostel jakožto budovu – například v němčině (Kirche), angličtině (church) či italštině (Chiesa). Právě tyto obdoby slova pochází od Kyriaké – náležící Pánu. Z uvedeného tedy vyplývá, že publikace se zaměřuje na církve křesťanské, neboť nekřesťanské církve prakticky neexistují. Publikace nabízí hlubší vhled do aktivit církví pro ty, kteří se již náboženství věnují, a také poučí ty, kteří toho zatím příliš o náboženských skupinách nevědí. Spíše než na nauku nebo historii církví se publikace zaměřuje na praktické aspekty jejich fungování.

Kniha se skládá ze tří částí – v první je popsáno, jakou roli mají církve v české společnosti a jak samotní členové církve chápou své poslání. Stručně se věnuje také jejich historickým kořenům. Druhá část obsahuje přehled jednotlivých církevních skupin, včetně kontaktů, sídel, přibližnému počtu členů a celkové náplni. Závěrečná část se věnuje dopodrobna církevním aktivitám.

Spíš než od začátku do konce jsem v publikaci záměrně hledala konkrétní církve, o nichž jsem slyšela a jejichž poslání či náplň mi nebyly jasné. Zejména poslední část však stojí za systematické přečtení, neboť vystihuje konkrétní působení církví ve veřejném prostoru – například ve školství, zdravotnictví, v armádě či v sociálních službách. Najdeme v ní také popis činností, kterým se věnují věřící, tj. členové církve – například přípravy na přijetí manželství, modlitební setkávání či způsoby zprostředkovávání víry ostatním.

A proč by se měl tuto publikaci otevřít psycholog či příslušník jiné pomáhající profese? Například kvůli tomu, aby se zorientoval v množství křesťanských církví, aby jejich existenci propojil s široce působícími institucemi, jako je třeba Charita, Diakonie či Adra, a aby si znovu uvědomil, že naši kulturu, ať již více či méně zjevně, významně ovlivňuje její křesťanský kontext.

Petra Klára Týnovskácasopisagora.cz/2016/12/michael-martinek-prehled-krestanskych-cirkvi-a-jejich-aktivit-v-cr/

Recenze byla zpracována pro časopis Agora