Z politicko-hospodářského hnutí New Deal se koncem třicátých let, ale zejména po druhé světové válce, v rámci humanizujících tendencí, zrodilo ekonomicko-psychologické hnutí „human relations“, které šířilo poznatky o účinných metodách komunikace v oblasti podnikového sociálního manažérství. Pojem komunikace získával stále větší význam i rozsah použitelnosti. Odtud byl posléze již jen krok k oboru „public relations“ (veřejné vztahy“), který časem dalekosáhle překročil oblast dovedností sociálního manažérství a rozšířil se na problematiku účinné komunikace představitelů různých institucí s veřejností vůbec. Jeho náplní se staly koncepty a metody utváření pozitivních sociálních vztahů mezi veřejností a různými kategoriemi těch, kteří s ní komunikují, jako jsou publicisté, politici, tvůrci reklam atd. Autorka, anglická odbornice na „public relations“ se v této knize pokusila vytvořit netradičně strukturovanou učebnici, která „nabízí kritický i eklektický pohled“, což je s ohledem na množství materiálu k tomuto předmětu nelehký úkol.
Kniha má dvanáct kapitol, které plasticky mapují celou šíři dané problematiky v oblasti možných klíčových aplikací, zásadních teorií, konceptů a metod tohoto, dnes velmi významného oboru, který skýtá množství poznatků všem, kteří působí na vytváření veřejného smýšlení, postojů, řízení dojmů atd. Podle autorky její „kniha zkoumá koncepty reklamní kultury, globalizace a celebrit, ale také řadu předvídatelných témat, jako je riziko, image a řízené utváření dojmu“. Ke splnění náročného úkolu, který si kniha klade, totiž být inspirativní učebnici, je prostoupena nejen pokusy o přesné vymezení daných konceptů, ale také případovými studiemi, které autorka nazývá „medailonky“, kritickými úvahami, hodnotícími soudy a vysvětlováními. Tak, podle autorky, její kniha „otevírá úvod do kritického myšlení“, které je pro teorii a praxi v oboru „public relations“ důležité. Mimořádné úsilí věnovala autorka této velmi zajímavé, protože také velmi užitečné knihy, úvahám o významu „public relations“ v každodenním životě, tj. roli, kterou tento obor hraje v dané kultuře, v činnosti jejích zprostředkovatelů, životním stylu atd. Osnovu každé kapitoly tvoří úvod, vymezení klíčových pojmů a kromě dalších témat, také formulace cílů, v níž autorka čtenáři předkládá, co se v této kapitole „dočte“, nebo „co po dočtení této kapitoly dokáže“. Kniha je zdařilé, teoreticky a prakticky vyvážené a čtivě podané dílo.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný