Profesor politické vědy na univerzitě v dánském Aarhusu nabízí v této knize komplexní pohled na spojení mezi mezinárodními vztahy a vnitrostátními záležitostmi. Na rozdíl od jiných prací se soustřeďuje na působení těchto dvou aspektů v obou směrech, tedy jak z mezinárodní úrovně na vnitrostátní, tak naopak. Práce je výsledkem jeho mnohaleté práce na daném tématu. O fundovanosti svědčí vydavatel originálu (Palgrave Macmillan) i překladatelé českého vydání (děkan Filozofické fakulty Západočeské univerzity Ladislav Cabada a Šárka Waisová). Kniha je určena zasvěcenějším čtenářům, obsahuje řadu teoretických odkazů i příkladů.

Vnitřní uspořádání je přizpůsobeno postupnému rozvíjení vysvětlující argumentace. Se zvýšeným důrazem se autor věnuje tomu, co považuje za důležité či zvláště ilustrativní. Název českého vydání (v originále Changes in Statehood. The Transformation of International Relations) může být mírně zavádějící, protože se nejedná o příručku o mezinárodních vztazích, třebaže je na konec připojena kapitola s krátkým přehledem teorií a škol o mezinárodních vztazích. K úplnému pochopení je potřeba knihu číst opravdu od začátku do konce. Sørensen nicméně téma rozčlenil do přehledné struktury: státy dělí do tří základních typů (moderní, postkoloniální a postmoderní), mezinárodní síly, které napomohly k jejich utváření, rovněž do tří skupin (vojensko-politická moc, mezinárodní normy a ekonomická moc). Ve druhé polovině knihy pak ze vztahů mezi mezinárodními silami a typy států odvozuje tři různé typy bezpečnostních dilemat, jednoho ze základních pojmů v novodobém zkoumání mezinárodních vztahů. Tato diferenciace pojmu bezpečnostní dilema je největším teoretickým přínosem knihy. Zajímavá je i závěrečná úvaha o současných proměnách státní suverenity a její budoucnosti.

Filip Tesař
Ústav mezinárodních vztahů