Strom poznání od chilských biologů a teoretiků poznání Humberta Maturany a Francisca Varely je zevrubným studiem fenoménu poznání a našeho jednání, které z něj vyplývá. Vyvádí z tendence žít ve světě jistoty, v němž je naše přesvědčení důkazem toho, že věci jsou a dějí se toliko, jak je vidíme. Zdůrazňuje, že existuje jen vlastní vnitřní život a že na jistotách založená zkušenost je jen projevem individuální slepoty ke kognitivním aktům druhých.

Filosoficky zběhlému čtenáři by toto tvrzení mohlo přijít povědomé, sami autoři ostatně připouštějí, že existují podobnosti mezi jejich myšlenkovou konstrukcí a myšlením například Immanuela Kanta, Ludwiga Wittgensteina či Gregoryho Batesona.

Kniha nicméně nepředkládá pouze myšlenku jako takovou; vyjma zkoumání fenoménu poznání nahlíží na univerzální povahu konání v procesu poznávání, tedy na ztvárňování světa současně jakožto na problém i na východisko: ukazuje, jak poznání generuje i samo objasnění procesu poznávání. Nabízí proto dlouhou cestu od samotných kořenů autonomie, totiž buněčné autopoiézy, uspořádání metabuněčných organismů a jejich domén chování k funkční uzavřenosti systému, lingvistickým doménám i jazyku.

Přestože kniha obeznamuje i s jevy, se kterými se čtenář pravděpodobně již setkal, je potřeba se připravit na časté potýkání se s novými, nezvyklými pojmy; kniha je ostatně napsána velmi složitým a odborným jazykem. Z toho důvodu bych před její koupí nejprve doporučila do knihy nahlédnout.

Na druhou stanu ze strany čtenáře nevyžaduje žádné předchozí vědění: k pochopení souvislostí přísně sleduje pojmový itinerář, který je doplněn řadou ilustrací, pojmovou mapou hlavních myšlenek, doplňujícími výklady a heslářem s definicemi hlavních termínů.

Lucie Froncovácasopisagora.cz/2016/12/humberto-maturana-francisco-varela-strom-poznani/

Recenze byla zpracována pro časopis Agora

Je to třicet tři let, co spatřil světlo světa „Strom poznání“ Huberta Maturany a Francisca Varely a vzhledem k plodům „poznávání poznání“, jenž nabízí, vnímám jako symbolické, že přichází do rukou český čtenářů právě ve svých kristových létech. Kniha, stojící na pomezí odborné a populární literatury, nenese svůj název náhodou. Přináší, troufnu si říci, zásadně inovativní pohled na principy „poznávání“ a dává tak možnost ochutnat v pravdě „zakázané ovoce“ porozumění, na jakých základech se vytváří, mění, vyvíjí, reprodukuje. Je až biblickým ztělesněním touhy po poznání a zároveň „strachem“ a „vědomím“, že k poznání nesmí dojít. Nejde o pouhý popis toho „jak je svět organizmem zobrazován a popisován“, jde o definování zcela nové teorie fungování živých organizmů, s dalekosáhlými důsledky pro chápání existence a udržitelnosti organizmů, jejich evoluce a v konečném důsledku jejich fungování v komplexních společenstvích - sociálních systémech.

Na biologických modelech autoři postupně ukazují principy „každodenního poznávání“ živých organizmů, principy utváření jedince a jeho reakcí na změny v okolí, tedy „optimalizaci“, a to jak na úrovni vnitřní - molekulární, tak mezibuněčné – mezi „jedincové“. Krok po kroku vystaví teorii autopoieze jako obecného přístupu k fungování živých organizmů a na konkrétních příkladech vysvětlí význam a roli „strukturální determinace“, „autonomie“, „funkční uzavřenosti“. V závěrečných kapitolách se autoři věnují roli jazyka, sociálního spřahování, vědomí „poznání“ a jejich vlivu na existenci a fungování člověka. Z „biologický kořenů“, tak vyrůstá strom s přesahem do celé škály oborů. Teorie autopoieze se stala součástí biologických, fyzikálních oborů, filozofických směrů (radikální konstruktivismus, kybernetika), významně ovlivnila porozumění sociálním systémům. Její vliv nalezneme v dílech autorů Gregory Batesona, Fritjofa Capry, Niklase Luhmanna a mnohých dalších. Poznatky, které autoři tímto dílem přináší, vnímám jako zásadní východisko pro práci všech těch, kdo chtějí efektivně pracovat s lidmi jako součástí sociálních systémů (rodina, firma) – psychologové, terapeuti, kouči či manažeři.

K českému překladu. Přes nelehký jazyk autorů a vysoce inovativní téma se překladatelů podařilo zachovat srozumitelnost a autentičnost původní knihy. Ano, v několika případech bych se přimlouval k použití českých variant slov (např. kognice/poznání), na kvalitě překladu to nicméně neubírá. Jediné, co by stálo o upravení, je v podtitulu knihy „Biologické základy lidského rozumu“, v orig. „Las bases biologicas del entendimiento humano“, kde význam vnímám „Biologické základy lidského rozumění“.

Mgr. Petr Hložánek, MBA
Institut Systemického koučování - http://isystemic.eu/coach
Business terapeut a systemický kouč - http://systemik.cz

Šílenství je dělat věci stále stejně a věřit, že dopadnou jinak.
Pomáhám majitelům firem či manažerům dělat business jinak - efektivně, s radostí a bez zbytečné dřiny. Pomáhám jim budovat silné a odpovědné firmy postavené na motivaci a sebeřízení každého zaměstnance, na zavádění změn, které opravdu fungují.

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

Kniha převratná, provokující, poučná. Převrací mnohé pohledy na biologii, jimž jsme školou povinní přivykli. Provokuje k přemýšlení, především ke kritickému uvažování o důsledcích jejího přijetí.

Přestože byla poprvé publikována v roce 1984, vyvolává dodnes odborné i laické diskuse. Shrnuje výsledky práce od roku 1959 a není toho málo. Sami autoři v úvodu varují: „Více než co jiného je tento text pozváním, aby čtenáři opustili své obvyklé jistoty a dospěli tak k odlišnému biologickému pochopení toho, co znamená být člověkem“.

Chcete-li se poučit o vědecké koncepci biologie života, poznání, komunikace a společnosti, pak je to ta pravá kniha. Původně byla napsaná pro Organizaci Amerických států, která hledala vysvětlení svých těžkostí při sociální komunikaci a při přenosu znalostí. Kniha v podobě uceleně formulovaných základů komunikace lidí jakožto biologických tvorů tuto potřebu naplňuje. Nejen pro OAS, ale pro širokou komunitu odborníků a zvídavých lidí. Nejen pro lékaře, psychology, pedagogy, sociální pracovníky, ale pro všechny zvídavé čtenáře.

Rozhodně patří mezi povinnou literaturu každého, kdo se někdy zamyslel nad otázkou, zda máme svou společnost a kulturu díky či navzdory své živočišné podstatě. Urážka, s níž přicházejí autoři, spočívá v tom, že upírají lidstvu schopnost vlastní biologii překonávat ve smyslu: „máme sociálno, přestože jsme biologičtí tvorové“, nebo „svou pudovost potlačujeme díky socializaci“, nebo „živočišnou agresivitu překonáváme altruismem“. H. Maturana a F. Varela naopak dokazují, že sociálno, altruismus i společnost máme právě díky své biologii.

Díky kvalitnímu překladu nás autoři zavedou do svého pojetí života, sebeutváření čili autopoiéze, fungování nervové soustavy, a přes chování jednoduchých organismů či otázky evoluce až k lidskému chování, poznávání, komunikaci a vzájemnosti.

V deseti kapitolách, kdy se čtenář nestačí divit, jak mnoho věcí může být jinak, než se domníval, pomohou mu obrázky, rámečky se shrnutím, logická mapa celé knihy. Zaměřením je kniha psána pro širokou čtenářskou obec. V důsledku však přináší použitelný biologický základ všem humanitním vědám. Dlužno říci, že konečně! Biologie, která má přímé důsledky pro způsoby, jak pracovat s lidmi v psychoterapii, medicíně, komunikaci atd. Už se nemusí schovávat za „bio-psycho-sociální“ trojjediností obsahující paradox legitimizace oddělenosti jednotlivých částí, jejichž spojení pak zamlžuje mystickou jednotou. Celé roky se ve společenských vědách užívaly různé vysvětlující metafory (např. newtonovská mechanika, elektřina, hydraulika, termodynamika, zpracování informací atd.), aby se vytvořily teorie sociálních jevů. Každá z těchto metafor se osvědčila jako zajímavá, a nakonec neuspokojivá. Tato těžkost může skončit.

Jako lidé bychom měli využít biologii v této publikaci, abychom lépe rozuměli tomu, co to znamená být člověkem mezi lidmi.

Ivan Úlehla, psychoterapeut, lektor, supervizor
www.g-i.cz/cz/o-nas/nas-tym

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál