Původních i přeložených knih věnovaných dějinám filosofie je na našich knihkupeckých pultech poměrně dost, najdeme zde však méně knih věnovaných úvodu do filosofie, které objasňují co je filosofie, jaký je její poměr k vědám a náboženství, jaké má odvětví a další témata, která objasňují bohatý obsah a směry filosofického myšlení., jeho předpoklady, jazyk a cíle. Kniha významného rakouského filosofa Arno Anzenbachera podává přehled termínů a témat filosofie v jejich historickém kontextu a jako taková poskytuje všem vážným zájemcům o filosofii užitečnou příručku ke studiu filosofie jako způsobu poznávání světa a člověka. Mezi mnoha cizojazyčnými úvody do filosofie byla tato kniha k překladu do češtiny šťastně vybrána již r.1987, kdy vyšla jako samizdat a současné třetí, zčásti přepracované, knižní vydání svědčí o tom, že patří stále k vyhledávaným dílům dané kategorie.
Prubířským kamenem každého úvodu do filosofie je vymezení jejího předmětu, určení čím filosofie je. Autor dané knihy věnuje mnoho úsilí připravit čtenáře na takové vymezení pojmu filosofie a po předběžných vymezeních daných souvislostmi s formami poznávání (zejm. různé druhy věd, také filosofie je chápána jako druh vědy překračující však možnosti empirických věd). Filosofie klade otázku předpokladu, podmínek empirického poznání vůbec, „vysvětluje empirické neempirickým“ a je v tomto smyslu „základní (fundamentální) vědou, protože se ptá na poslední, neempirické důvody, tedy na základ všeho empirického“, „ptá se na podmínky možnosti empirické skutečnosti v celku“ a v tomto smyslu „je filosofie univerzální a ne speciální věda“; „všechny její výpovědi jsou rozumové“ a současně „je univerzální kritikou“ ideologie, náboženství, vědy, technologie, společnosti atd. Za „tři hlavní směry filosofického tázání“ pak autor považuje: 1. filosofii bytí, 2. filosofii Já a 3. filosofii ducha. V rámci těchto stěžejních filosofických otázek pak autor podává cenná pojednání o logice a teorii vědy, o etice, o člověku jako fenoménu jednoty těla a duše, jeho dějinnosti a mnohé další. Poslední kapitola je věnována Bohu, jeho filosofickému pojetí, náboženské víře, kritice náboženství a dalším vztažným tématům. Kniha ryzostí a plností svého obsahu poukazuje k hloubkám duchovního života člověka a podněcuje jeho reflexi.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný