Kniha psychoterapeutky Lucie Bělohlávkové je příručkou pro dospívající, kteří se potýkají se zvýšenou stydlivostí nebo se sociální fobií. Na knížce oceňuji přímé zacílení na čtenáře adolescentního věku, neboť právě v tomto období jsou stydlivost, tréma a jiné obavy vycházející ze sociálních situací velmi častým jevem. Kniha je psaná jednoduchým, pro dospívající srozumitelným jazykem. Problematiku sociálních strachů nezlehčuje, ale ani nedémonizuje, naopak hovoří o těchto potížích jako o vcelku běžných starostech, ze kterých je možné najít cestu ven. A právě toto nasměrování – „kudy z toho“ – je hlavním poselstvím knihy Tak už se nestyď.

Autorka zpracovává dané téma atraktivním způsobem – používá příběhy, kvízy, myšlenkové mapy, humorné obrázky mající charakter kreslených anekdot apod. Velice jednoduše popisuje a vysvětluje základní charakteristiky a příčiny sociálních strachů. Rovněž nabízí základní metody, jak s těmito strachy pracovat: relaxační techniky, práci s emocemi a myšlenkami, kontrolovanou expozici (vystavování se) obávaným situacím.

Velice oceňuji zejména kapitolu o relaxačních technikách, kde jsou krok po kroku představeny základní metody nácviku i využívání relaxačních metod – konkrétně práce s dechem a svalovým napětím. Jejich vcelku podrobné a srozumitelné popsání umožňuje jejich rychlé, takřka instantní použití. Velmi pěkné (škoda že tak stručné) je také představení aktivit, které mohou být při práci s úzkostmi podpůrné – jóga, meditace, mindfulness a modlitba. Za poněkud spornou považuji podkapitolu o práci s imaginacemi. Imaginace mohu být skutečně velmi nosným nástrojem. Aby se však daly plně a vhodně vytěžit, je dobré si jejich používání nejprve osvojit, a to ideálně ve spolupráci s odborníkem (např. v rámci psychoterapie). Tím spíše, že u některých dospívajících – a u těch citlivých a úzkostných zvláště – se i v mnohých původně pozitivně laděných imaginačních tématech (jako je např. nabízené „bezpečné místo“) často objevují výrazně znepokojující prvky a opět je zde dobré mít v takovou chvíli po boku zkušeného průvodce. Tedy samostatné experimentování s imaginacemi nelze doporučit každému.

Kapitoly o práci s myšlenkami, emocemi a expozičními experimenty představují velice zdařilou a pro dospívající pochopitelnou aplikaci principů kognitivně-behaviorální terapie do každodenního života. Jejich prostudování nabízí čtenáři možnost získat vhled do pastí svých zaběhaných vzorců myšlení a chování. A také inspiraci, jak zkoušet vytvářet nové způsoby fungování s druhými. Emocím je pravda věnováno méně prostoru, což však přičítám opět limitům jakékoli příručky „pro samouky“. S emocemi je vhodnější pracovat hlouběji v rámci přímé mezilidské interakce, snad by to však stálo za zmínku a případné nasměrování, kde je možné podporu tohoto typu hledat (školní psycholog, pedagogicko-psychologická poradna, psychoterapie apod.)

Inspirující mohu být také doporučení věnovaná navazování partnerských vztahů, které jsou často pro stydlivé dospívající skutečným oříškem. A závěrečné kapitoly určené pedagogům a rodičům nabízejí základní informace o tom, jak u svého studenta či dítěte rozpoznat projevy sociální fobie a jak na ně vhodně reagovat. Rodičům je navíc představeno několik dalších možností, jakou pomoc mohu pro své dítě vyhledat.

Celkově hodnotím knihu jako zdařilo „krabičku první pomoci“ při obavách ze sociálních situací. Pro dospívající, kteří jsou stydliví, trémisti nebo se u nich začíná rozvíjet lehčí forma sociální fobie, je tato publikace dobrým orientačním plánkem terénu, ve kterém se denně pohybují. Jsou-li však sociální úzkosti silnější, myslím, že stojí za to začít pátrat více do hloubky po tom, „čeho se to vlastně tak bojím a jak to, že zrovna mně tolik záleží na tom, co si o mně myslí druzí“. Ale to už by patřilo do jiné knížky.

Tak už se nestyď od Lucie Bělohlávkové. Pokud znáte knihy Jak přežít, když... tak toto je další z nich, tentokrát určená dospívajícím, kteří se potýkají s obtížemi v sociální oblasti až se sociální fóbií. To jim znemožňuje začlenit se do společnosti, hledat si kamarády nebo i jen komunikovat s ostatními. Strach a úzkost, které kontakt s druhými lidmi přináší, jsou neúměrně velké a pro dospívajícího se mohou zdát až nepřekonatelné. U dětí s PAS, které se ve společnosti obtížně orientují, je sociální fóbie častou přidruženou poruchou. Kniha je určená jako svépomocná, je psána velmi čtivě, odborně, zároveň však pochopitelně. Obsahuje různé aktivity, návody i kvízy, takže nutí čtenáře aktivně pracovat a zamýšlet se.

Už jsme si zvykli, že u nakladatelství Portál vychází hodnotné publikace, jež mají sílu nás poučit i okouzlit svými informacemi. Jejich podstatou je pomoci. Stejně tak je na tom kniha Tak už se nestyď, která vás překvapí svým kreativním zpracováním, vřelým a niterným přístupem. Česká autorka a psychoterapeutka Lucie Bělohlávková zpracovala téma natolik precizně, že nelze než s nadšením doporučit.

Autorka prostřednictvím knihy ke svým čtenářům mluví v mužském rodě, na což je trochu problém si zvyknout, jste-li dívky či ženy. Ačkoliv však hovoří zejména k chlapcům, zřejmě proto, že je to Lucii Bělohlávkové bližší, tak upozorňuje na to, že výskyt sociální fóbie mezi chlapci a dívkami je stejný. Spisovatelka má velmi příjemný styl psaní, který se čte jako vřelá a pozitivní přednáška, týkající se kýženého tématu. Předává vám své zkušenosti i informace, ponouká k pozitivnímu myšlení. Z pasáží jsou cítit emoce a náboj, šikovná vřelost, kterou cíloví čtenáři ocení a o to více je titul zasáhne. Autorka své téma neznevažuje, ale také z něj nedělá tragédii. Upřímně o sociální fóbii a studu hovoří, bez přikrášlení a přehánění, zatímco udává příklady a možnosti, jak se se svou obavou postupně a nenásilně poprat. Vnímáte z jejích slov naději a to je dle mého opravdu důležité.

Jelikož kniha je opravdu skvělým pomocníkem a zobrazuje kvalitně zpracované téma, napadlo mě vám ji přiblížit i prostřednictvím obsahu, který mluví za své. Na první pohled vidíte, že téma není nijak nadbytečně obšírné a ani stručné.

Obsah:

Začínáme...

Co je to sociální fóbie?

Proč se mi tohle všechno děje?

Relaxační techniky

Myšlenky a emoce

Chyby v myšlení

Práce s myšlenkami

A teď pěkně krok po kroku

Experiment

Bonus: Partnerské vztahy

Závěrem

Užitečné rady pro pedagogy

Pro rodiče, ale klidně ještě pro tebe

Autorka se noří až do hloubky problému. Nahlíží na genetické předpoklady, na vědecká fakta. Čtenáře prostě o problému informuje ze všech stran, aniž by je zahltila. Je důležité znát svou nesnáz, lépe pak víte, jak na ni. A v tom vám samozřejmě také autorka pomáhá. Kupříkladu prostřednictvím kapitoly Relaxační techniky, které se dají aplikovat nejen na sociální fóbie, ale také na potlačení úzkosti či paniky. Nikdy není na škodu umět relaxovat a uvolnit své tělo i mysl. Samozřejmě se neopomíjí ani skutečné příběhy, které se tématu týkají a jež vám přiblíží situaci.

Interaktivní publikace obsahuje také dotazníky, jež můžete vyplnit zaškrtáváním přímo do textu a utřídit si tak své myšlenky. Zjistit, zda máte symptomy, odpovídající fóbii. Lucie Bělohlávková vám také prostřednictvím knihy rozdává různorodé úkoly, ve kterých máte zjišťovat kupříkladu svůj původ a odpověď můžete vepsat rovnou na stránky knihy. Snadno se orientujete pomocí grafů či tabulek, do kterých také máte možnost vpisovat poznámky.

...současné výzkumy ukazují, že až 80% má někdy ve svém životě období, kdy se nadměrně stydí. A až u 2% lidí v populaci vzniká sociální fóbie. (Str. 11)

Opět kvalitní publikace, tentokrát z českého prostředí české autorky, která námětu využila na sto procent, a bude podstatným pomocníkem v boji se sociální fóbii a studem. Podává pomocnou ruku nejen cílovým čtenářům, ale i jejich rodičům. I rodič by měl o tomto problému vědět a v této knize se dozví všechny informace včetně návodu, jak můžete svým dětem pomoci a ulehčit jim v nepříjemné situaci.

Co na titul říká Chensie? Jsem zvyklá, že nakladatelství Portál vydává kvalitní publikace, jež pomáhají a svým způsobem dělají osvětu českým čtenářům. V tomto případě jsem byla velmi mile překvapená zainteresováním samotné autorky. Je vidět, že se jako psychoterapeutka tomuto tématu už hodnou dobu věnuje a má nejen znalosti, ale i zkušenosti, které vám šikovně předkládá. Úchvatné jsou také alternativy zapojení se do knihy, od úkolů až po vyplňování tabulek. Kreativní přístup, který čtenářům opravdu pomůže uvědomit si, co je vlastně trápí a jak s tím bojovat. Tato kniha není žádným pouhým předříkáváním údajů, naopak Tak už se nestyď má sílu skutečně pomoci. Dokáže pomoci najít problém a dává návod, jak jej vyřešit. A to velmi citlivým a vřelým způsobem, který mě takřka dojal. Mám dva malé chlapce a  jakmile budou v daném věku, rozhodně mám v plánu se s nimi knize věnovat.