Jako každá učitelka MŠ se i já denně setkávám s rodiči. Dovolím si tvrdit, že jsem za svou praxi na ně měla poměrně štěstí. Zásluhu též přikládám tomu, že rodiče při našich rozhovorech vždy beru jako rovnocenné partnery. I přesto se někdy objevil nečekaný problém, na který jsem okamžitě nevěděla, jak nejvhodněji zareagovat. Po tomto rozhovoru jsem si v hlavě ještě nějakou dobu přemítala danou situaci a přemýšlela, zda jsem přeci jen neměla jednat jinak. Autorka v knize popsala snad VŠECHNY MOŽNOSTI rozhovorů mezi rodiči a učitelkou, se kterými se můžeme ve školce setkat. Ač je kniha určená pro pedagogy z mateřské školy, určitě ji využijí i učitelé ZŠ, kteří také přichází pravidelně do styku s rodiči.

Publikace se dělí do šesti hlavních kapitol, které si ve stručnosti přiblížíme. Vzhledem k tomu, že autorkou je německá spisovatelka, tak se jejich školství malinko liší od toho našeho. Nevím, kolik mají německé školky na třídách dětí, ale na základě individuálních schůzek sjednávaných s každým rodičem pro každou záležitost předpokládám, že méně než české školky, proto tyto informace v knize spíše přehlédněte. Ze všeho ostatního však načerpáte mnoho důležitých informací využitelných při komunikaci s rodiči.

Ač se jedná o knihu odbornou, tak v ní odborná slova nenajdete. Po přečtení několika stránek mi dáte za pravdu, že je publikace napsána pochopitelně, lidsky. Text je přehledně členěn do podkapitol, mezi textem jsou mezery, odrážky. Důležité informace jsou v tabulkách, zvýrazněné tučně i kurzívou. Celá kniha je protkána konkrétními texty rozhovorů/monologů (přímá řeč rodičů, učitelky k sobě/k nám/k rodičům) a za nimi následuje teorie navazující na danou přímou řeč. Jedná se o příklady, které budou všem velmi dobře známé. Publikace dále obsahuje různá cvičení – jak si uvědomit řeč našeho těla, jak se cítit sebevědomě, jak začít o druhém myslet pozitivně apod. Cvičení jsou více určena pro provedení s kolegyní, nebo s celým pedagogickým týmem.

První kapitola stručně pojednává o rovnocenném vztahu, který by měl být při komunikaci mezi pedagogem a rodiči. Druhá kapitola ukazuje jak jednat, abychom působili při rozhovoru jako profesionálové, sebejistě, kompetentně, se zájmem. Třetí kapitola nám sděluje, že bychom měli znát informace o rodině; informuje, při jakých příležitostech si vytváříme milnou představu o rodičích a jak těmto předsudkům zabránit. Zajímavou podkapitolu tvoří přehled komunikačních typů rodičů, rodičů s jazykovou bariérou i nízkou úrovní vzdělání. U všech tipů se dozvíte, jak s těmito skupinami jednat. Čtvrtá kapitola obsahuje detailní struktury rozhovorů s rodiči: při přijímání dítěte (v ČR rodičovské schůzky), o adaptaci, vývoji dítěte, konfliktu. Pátá kapitola pojednává o nedorozumění při komunikaci mezi námi a rodiči a sděluje nám, jak dát druhé straně najevo, že jí aktivně nasloucháme. Šestá kapitola předkládá rozhovory, když nás rodiče a) slovně napadnou b) nepřestávají mluvit c) jsou dotěrní d) odmítající rozhovor e) neberou mladší kolegyni vážně f) jsou agresivní vůči dítěti.

Pokud jste recenzi dočetli až sem, věřím, že knihu „Pozor, rodiče ve školce“ shledáte stejně jako já za velmi přínosnou literaturu, kterou je dobré mít jako pedagog MŠ ve své knihovně.

U nakladatelství Portál vychází mnoho různorodých publikací, které potěší děti i dospělé a také odborníky! Jedním z nich je titul německé autorky Ulrike Lindner, která se zaměřila na školství, zejména na mateřské školky a problematiku jednání s rodiči. Ač se může zdát, tato šikovná kniha není poučná jen pro učitelé mateřských školek!

Publikace se dělí na šest podstatných kapitol, které mají své vlastní podkapitoly. V závěru je rejstřík použité literatury a také návrhy řešení problémů konfliktu.

Proč je při výchově důležité partnerství

Alfa a omega všeho: vaše vnitřní nastavení a působení - Reflektování vlastní role

Partneři při výchově, nebo rušivý element? - Rozhovory s rodiči

Od přípravy k reflexi - Podněty pro rozhovory s rodiči

Informace, cvičení a metody v kostce - Kufřík nástrojů k vedení rozhovoru

Pozor! Úskalí - Avy se vám rozhovor nevymkl z ruky

Titul napsala napsala německá autorka Ulrike Lindner, která vystudovala komunikaci a je trenérkou paměti. S ohledem na její zkušenosti a rady je vhodné publikaci brát jako pomocníka při komunikaci s dospělými, nejen rodiči v oblasti školství! To je velké plus, které může využít kdokoliv, kdo má zájem o pomoc při komunikaci.

Ač je kniha značně počeštělá, tak v zahraničí jsou jiné školky než u nás. Proto se titul v některých věcech trochu liší a poukazuje na něco, co se ve státní mateřské školce neodehrává. Jedná se o detaily, které vás ve výsledku nijak neovlivňují a i nadále z Pozor, rodiče ve školce můžete čerpat kýžené informace.

Autorka hovoří o věcech příhodně lidově a nesnaží se zapůsobit nadbytečnými odbornými výrazy, které by v tomto případě byly naprosto zbytečné a spíše odrazující. Jelikož Ulrike Lindner ovládá komunikaci s lidmi na jedničku, stejně tak vám také prezentuje své vědomosti a zkušenosti z tohoto oboru. Upřímně, poučně a zajímavě. Jako byste byli na poutavé přednášce, která obsahuje nejen texty, ale také tabulky a množství úryvků z rozhovorů s rodiči. Publikace je líbivá i na pohled. Nejedná se totiž o shluk textu, ale naopak jsou v kapitolách odrážky, díky nimž je vše přehledné. Rady jsou v šedých obdélnících. Zkrátka vše vypadá urovnaně, což je pro některé čtenáře podstatné a dokonce si i s ohledem na harmonii a kreativní zobrazení textu mnohdy vybíráme publikace.

Rady, které vám Ulrike Lindner dává, jsou logické a dají se tedy aplikovat na různé situace. Autorka poukazuje nejen na formu rozhovoru, vlastní pocity či postoje, ale pomáhá také získat svou vlastní sebejistotu. Ta je samozřejmě při vedení rozhovoru mezi dvěma lidmi, v tomto případě učitelkou mateřské školy a rodiči, velmi podstatná.

Nejsem zaměstnanec mateřské školy. Naopak patřím mezi rodiče. Titul mě zaujal právě proto, že i já bych chtěla vědět, jakým způsobem s učitelkami hovořit, oč se zajímat a co všechno mě čeká, když syn začal chodit poprvé do školy v rámci předškolního věku. Ulrike Lindner samozřejmě radí učitelkám mateřské školky, ale v žádném případě neuráží nebo neznevažuje roli rodiče. Poukazuje na rozdílnost rodičů, na to, že občas není snadné s nimi vyjít, ale vy jako rodič nebudete znepokojení tím, jakým způsobem nabádá učitelé, aby s námi hovořili. I vy se tedy tímto způsobem můžete poučit, jak přistupovat k učitelům. Jaké jsou jejich možnosti, co od nich očekávat a jak být rodičem, se kterým bude rozhovor snadný. Přece jen jde o spokojenost dítěte a to bude, pokud budou obě strany spolupracovat.

Publikace je v první řadě určená tedy školním poradcům a učitelům mateřské školky, ale s nadhledem je možné brát ji jako naučnou knihu o komunikaci. Skýtá v sobě totiž mnoho cenných rad a pošťouchnutí k sebejistému projevu. Stejně tak je svým způsobem také pomocníkem pro rodiče, jak jsem vás informovala. Je tedy jen na vás, za jakým účelem si knihu pořídíte a jak ji využijete.