Projektové učení patří v dnešní době ve velice vyhledávané formy učení. Učí děti samostatnosti, kooperativnímu učení, kritickému myšlení. Tato publikace se dotýká dob dávno minulých, jakým způsobem byla uskutečňována výuka v mateřské škole a oproti tomu nám poskytuje náhled do současného školství.

Kniha je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola poukazuje na základní terminologii, vzdělávání v době minulé a současné. Druhá kapitola pojednává o plánování, vymezení rizik a silných stránek. Třetí kapitola se zaměřuje na vlastní tvorbu projektu. Poslední kapitola, tedy závěrečná je o aspektech, které ovlivňují úspěšnost realizace vlastního projektu, ale také způsobům hodnocení, které je nesmírně důležité v rámci každého projektu i každé učitelky i ředitele či ředitelky mateřských škol.

Na konci publikace naleznete řadu příloh. Ukázky tematických plánů z roku 1981 – 1982 – z devadesátých let, sebehodnocení dítěte i ze současnosti. Je vymezeno téma, časové období kompetencí, cíle, konkretizované výstupy a rizika, motivace k činnostem a vlastní řízené aktivity. Dále jsou zde použité zdroje literatury další zdroje.

Učitel by měl být schopný připravit přiměřenou vzdělávací aktivitu na základě potřeb dětí, k naplnění vzdělávacích cílů, navazovat na Školní vzdělávací plán.

Na pedagogy jsou v dnešní době kladeny obrovské nároky, jak vědomostní, tak i ty manažerské. Musí mít schopnosti plánovat, realizovat připravené činnosti a hodnotit je a dodržovat požadavky dané legislativy Rámcově vzdělávacího programu. Učitelka mateřské školy si připravuje každý týden řadu aktivit, které chce s dětmi realizovat. Přihlíží k věkovým i individuálním zvláštnostem, celkovému rozpoložení dětí. Činnosti musí děti zaujmout, bavit, učí se při nich řadu dovedností i vědomostí. Není proto jednoduché projekty realizovat. Příprava není sice jednoduchá, ale výsledek stojí za to.

V rámci naší mateřské školy jedeme celý rok projekt na dané téma. Jeden rok to byly večerníčky, další rok cestování v čase od pravěku až po současnost. Letos jsme cestovali po světadílech. Všechny činnosti jsou celý týden věnovány projektovému učení. Děti se naučí řadu dovedností týkající se dané problematiky, vyrobí mnoho výrobků, které nám pak zdobí celou mateřskou i základní školu. Společně tyto projektové dny jedeme souběžně se základní školou. Předškoláci řadu činnosti podnikají se školáky. Přechod do 1. třídy pro ně není pak tak složitý a problematický. Musím říci, že mě kniha opravdu nadchla a bavila mě od první strany. Moc ráda jsem si přečetla to, jaké bylo učení v minulosti a jak se dá učit děti v současnosti. Požadavky tehdejších osnov – Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy plnil konkrétní úkol. Dnes řízené činnosti s dětmi byla nazývána zaměstnáním. Jednotlivé výchovy byly plněny izolovaně, bez širších souvislostí. Např. tělesná výchova, pracovní výchova, výchova k dopravní kázni, hudební výchova, literární výchova.

Rozhodně bych ji doporučila všem, co pracují s dětmi a potřebují ucelené informace, jak činnosti připravovat, na co si dát pozor.

Kniha by se měla stát užitečným nástrojem a pomocníkem při hledání cest k modernímu způsobu projektování třídního vzdělávacího programu pro začínající pedagogy, tak i pro zkušené, kteří se třeba setkaly ještě s Programem výchovné práce pro jesle a mateřské školy a současné metody výuky jim nic neříkají. Tato příručka je opravdu ucelená, psaná srozumitelně, s vyčerpávajícím obsahem.

Publikace je určena učitelkám mateřských škol, ředitelům, ředitelkám mateřských škol, studentům vysokých škol oboru Předškolní pedagogika.