Když Kerstin Ekmanová v roce 1993 vydala román Černá voda, způsobil naprostou senzaci. Sbíral jedno ocenění za druhým, mj. prestižní Augustovu cenu (1993) nebo Cenu Severské rady za literaturu (1994) a dodnes se ho v ani ne desetimilionovém Švédsku prodalo přes 400 000 výtisků. Autorce přinesl také mezinárodní věhlas - byl přeložen do více než dvaceti jazyků a zásluhou nakladatelství Argo konečně vychází i v češtině. V Černé vodě najdeme všechno, co od severské detektivky očekáváme, ale ještě něco navíc. Příroda nehostinných krajů na samém severu není jen drsná a nehostinná, ale i zpustošená místními lidmi, kteří s ní ztratili spojení, v honbě za ziskem nemilosrdně kácejí hluboké hvozdy a vytvářejí holiny - nezacelitelné rány na tváři krajiny, které jako by symbolizovaly prázdnotu v duších místních venkovanů. Naděje mladé učitelky Annie, která sem s malou dcerkou přijde hledat nový život v komunitě idealistických, leč zoufale naivních odpůrců moderního života prchajících z měst, se zhroutí hned na začátku: nejen, že na ni u autobusu nečeká její milenec Dan, ale když se nakonec vydá do cizích lesů sama, narazí v nich na krvavou scénu, dvojici ubodanou ve stanu. Nevyřešená vražda obyvatele Černé vody hluboce poznamená, ale když se minulost po osmnácti letech probudí, tragédie tím nekončí.

Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.