Knížka, o které jsem mnohokrát slyšela a četla pozitivní recenze, ale dlouho se odhodlávala si ji pořídit. Trvalo mi deset let od jejího vydání v nakladatelství Portál (2016), než jsem se do ní ponořila. A je to pecka! Díky spolupráci amerického psychiatra B. Perryho, specialisty na duševní zdraví dětí a neurovědu a spisovatelky M. Szalavitz máme jako čtenáři fantastickou možnost získat cenné a odborné informace o změnách postihujících dětský mozek, kterému v rané fázi vývoje chybí pozitivní vztahy s pečující osobou. Z knížky čiší laskavost a zájem o dítě, korunovaný zkušenostmi autora, který v každém individuálním případě hledá souvislosti mezi minulostí a současností, postupy, jež by mohly zafungovat a je otevřený a obdivuhodně všímavý. Na příbězích dětí ze své lékařské praxe ukazuje také léčivou sílu klidné, nenásilné a dlouhodobé terapie. Ačkoliv to přímo nezmiňuje, dává jeho vyprávění odpověď těm lidem, kteří neměli snadné dětství a mohli by v touze po uzdravení uvěřit metodám, nabízejícím rychlé a jednorázové "řešení" (někdy i jen domnělých) traumatických zážitků.

Uvítala bych, kdyby si ji přečetli všichni psychologové, psychiatři, psychoterapeuti, učitelé, studenti těchto oborů, rodiče, mladí lidé s psychickými problémy, ale i lidé z oblasti fyzioterapie a péče o tělo. Tato knížka není totiž jen o tom, co zraňuje, ale i o uzdravování, podpoře a neuvěřitelné síle, kterou v sobě některé děti mají. Je to jedna z knížek, které mě v životě nejvíc oslovily.

Tato kniha mě opravdu zasáhla a od prvních stránek mně nechala bez dechu. "Chlapec, kterého chovali jako psa" je silné, dojemné a mimořádně působivé vyprávění o přežití a zotavení dětí, které čelily neskutečným hrůzám a traumatům.

Bruce D. Perry, světově uznávaný dětský psychiatr, se v knize podělil o své zkušenosti z terapie traumatizovaných dětí. Každý příběh je pečlivě vykreslen s ohromujícím porozuměním a respektem k jedinečným životním osudům těchto dětí. Jsem nadšena, jak Perry spojuje své odborné znalosti s dojemnými vyprávěními, které nás vtahují do každého stránky příběhu.

Kniha se dotýká různých forem trauma, od hrůz genocidy po násilí v rodině, což mi otevřelo oči k mnoha aspektům, kterým se některé děti v naší společnosti musí postavit. Každý příběh má svou vlastní sílu a ukazuje, jak odvaha, síla vůle a láska mohou pomoci překonat zdánlivě neproniknutelné překážky.

Zvláště jsem byla dojata příběhem dětí ze sekty Davidiánů, který přitahoval velkou mediální pozornost. Kniha nám umožňuje nahlédnout do života těchto dětí a pochopit, jak trauma ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také komunity, ve kterých se odehrávají.

Další zajímavá část knihy je věnována satanské panice, která postihla Spojené státy v minulém století. Autor nám předkládá fascinující analýzu, jak společenské fenomény mohou ovlivnit vnímání a vzpomínky dětí na traumatické události.

Kniha mě pohltila od začátku až do konce. Příběhy dětí, které Perry vypráví, jsou nejen dojemné, ale také inspirující. Ukazuje, že i přes neuvěřitelné utrpení je možné nalézt cestu k uzdravení a naději. Je to skvělá kniha pro každého, kdo má zájem o psychologii a lidskou resilienci.

Celkově řečeno, "Chlapec, kterého chovali jako psa" je dojemná a provokativní kniha, která mě hluboce ovlivnila. Doporučuji ji všem, kdo hledají silný a podnětný pohled na lidskou duši a sílu překonávat nejtěžší zkoušky života.

Vyvracejí názor, který do jisté míry přetrvává dodnes: „Děti jsou odolné“. Myslíte –li si, že se děti otřepou a jsou schopny fungovat i po prodělaných traumatech, jste na omylu.

Bruce Perry je americký psychiatr a neurolog, ve své praxi se zaměřoval zejména na traumatizované děti. Dopady zanedbávání na dětský mozek mohou být nezvratné a příběhy, které popisuje, ilustrují sílu psychické odolnosti, jež lze čerpat z raného dětství, v němž postižená osoba ještě nebyla násilí či zneužívání vystavena. Všechny příběhy v knize s výstižným názvem Chlapec, kterého chovali jako psa, se opravdu staly. Skutečné zážitky jsou děsivé. Některé už tím, že dětem ve skutečnosti jejich zákonní zástupci ani ublížit nechtěli, jenom nebyli natolik duševně zralí, aby si uvědomili dosah svého jednání. Říkáte si také: „Kolik takových maminek, tatínků a pečovatelů na světě je?“

Je to knížka, ke které se budu vracet. Není z řady napínavé beletrie, kterou je možné „zhltnout“ za několik dní. Odborně podané příběhy i termíny prohloubí znalosti z psychiatrie i neurologie. Popisované zážitky dětí čtenářům ukazují, jakou moc mají mezilidské vztahy na vývoj člověka. Vedou k zamyšlení, co je důležité pro duševní zdraví a čeho je třeba se vyvarovat.

V knize se dočtete například příběh dětí ze sekty davidiánů nebo vyprávění o satanské panice, jež zachvátila Spojené státy v osmdesátých letech minulého století. Najdete zde také smutné příběhy zanedbávání a kapitoly ze života dětí, během nichž byly účastny hrůzných činů a deliktů.