V nakladatelství Portál vyšla kniha Narušení, která patří k nejznámějším dílům psychologické beletrie. Byla také zfilmována – v hlavních rolích ve filmu z roku 1999 se představily Winona Ryder a Angelina Jolie.

Kniha začíná, když je osmnáctiletá Susanna po sezení s psychiatrem, kterého nikdy předtím neviděla, odeslána do psychiatrické léčebny McLean, aby podstoupila léčbu deprese. Dva roky pak tráví na oddělení pro dospívající dívky a popisuje především příběhy jednotlivých dívek i každodenní život na tomto oddělení. Mezi stěžejní myšlenky knihy patří zamyšlení se nad tím, co je normální, co je známka šílenství a jak je vlastně možné se uzdravit.

Narušení se skládá z krátkých kapitol, které mnohdy přeskakují v čase, popisují nejrůznější epizody a zážitky z léčebny a dohromady čtenáři poskytují velmi zajímavý obrázek. Autentičnost je dodána nejrůznějšími naskenovanými lékařskými zprávami, ze kterých mnohdy až mrazí.

Na autorčin styl jsem si musela chvíli zvykat, ale po chvíli jsem mu přivykla a kniha se mi četla velmi dobře a přečetla jsem ji i poměrně rychle. Především je s podivem, že se jedná o knihu z roku 1993, která je však stále aktuální a rozhodně má co říci. Také obdivuji, že Susanna Kaysen zpracovala své zážitky s takovým odstupem – více než rok trvající psychiatrickou léčbu prodělala v roce 1967.

Běžně takové knihy nevyhledávám, ale zde jsem ráda, že jsem udělala výjimku a Narušení si přečetla. Člověk si pak uvědomí, jak se má dobře a jak dokáže být psychika prevít a pohrávat si s námi…

Hodnocení: 82 %

Susanna je poslána, po jediném sezení s psychiatrem, do psychiatrické léčebny, aby podstoupila léčbu deprese. Prý jen na pár týdnů, nakonec zde stráví dva roky. Ve svém příběhu popisuje pobyt v léčebně, příběhy jednotlivých pacientek, a to, jak to v takovém zařízení chodilo. Autorka knihy je zároveň hlavní hrdinkou a je to její autobiografický příběh. V tomto zařízení od roku 1967 pobývala a vypráví zde podrobně svůj vlastní život.

„Seděly jsme na zemi před sesternou a kouřily. Sedávaly jsme tam rády. Mohly jsme tak dohlížet na sestry. „Při pětiminutových kontrolách to nejde,“ řekla Georgina.

„Já to zvládla,“ řekla Lisa Cody.

„Ne,“ řekla pravá Lisa. „Nezvládla.“ Právě proti Lise Cody zahájila svou kampaň. „Při patnáctiminutové jsem to zvládla,“ změnila to Lisa Cody.

„Při patnáctiminutové možná jo,“ řekla Lisa.

„Patnáctiminutovka je snadná,“ řekla Georgina.

„Wade je mladej,“ řekla Lisa. „Patnáct by mu stačilo.“

Už na obálce jsem poznala herečku Winonu Ryder a hned jsem si vzpomněla, že jsem kdysi viděla zfilmovanou verzi Narušení, kde Winona hrála Susannu a Angelina Jolie Lisu.

Kniha je psaná zvláštním způsobem, přeskakuje v čase. Jsou to spíše takové zápisky a útržky vzpomínek, tak jak autorku v hlavě napadly. Každopádně jde o zajímavou sondu nejen do duše jedné mladé ženy, ale také do celé psychiatrické léčebny šedesátých let. Pro všechny tyto ženy a pacienty to musela být velmi nepříjemná zkušenost jejich života a nejednu rozhodně poznamenala.

Kniha obsahuje dokonce různé dokumenty týkající se hospitalizace, léčby a další reálné lékařské zprávy. Což je také velmi zajímavé.

Susanně bylo osmnáct let, když se rozhodla dobrovolně odejít ze světa. Spolykala padesát! aspirinů, ale naštěstí se jí podařilo přežít. Při jedné konzultaci u psychiatra souhlasí s umístěním v léčebně. Je zajímavé, že doktor k tomuto skutku dal podnět po krátkém rozhovoru, přičemž pacientku viděl vůbec poprvé. Susannin pobyt se protáhl na dva roky. Dokáže dívka přemoci své démony a zařadit se zpátky do společnosti?

Autobiografický román vyšel poprvé v roce 1993 a Susanna Kaysen v něm líčí vlastní zážitky odehrávající se koncem šedesátých let minulého století. Přestože od událostí uplynulo více než padesát let a u nás tato kniha vychází vůbec poprvé, nepůsobí zastarale a je svou tématikou aktuální i nadčasová, protože psychické problémy tíží i dnešní generaci.

Susanna Kaysen popisuje dva roky v léčebně bez jakýchkoliv větších emocí, je věcná, stručná, nechodí kolem horké kaše, i tak jsou její zápisky, které působí spíše jako útržky a náhodné vzpomínky, emočně náročnější. Představa, že kývnete lékaři na hospitalizaci, aniž byste tušili, že se domů nepodíváte hodně dlouho, je děsivá, přesto se v Susannině psaní neobjevuje hořkost nebo zlost. Představuje své spolupacientky a dává nahlédnout do chodu a režimu léčebny. Záznamy jsou proloženy lékařskými zprávami, v nichž postupně odhalujeme dívčinu diagnózu i postup léčení a pokroky.

Narušení je poměrně útlá kniha, nezabere vám mnoho času, o to víc utkví v paměti. Námětem připomíná notoricky známé dílo Kena Keseye Vyhoďme ho z kola ven, které do filmové podoby převedl Miloš Forman pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem. Narušení není až tak surové, působí komorněji a nejde příliš do hloubky, přesto je jeho výpovědní hodnota vysoká. Také podle této knížky byl natočen stejnojmenný film.

Zajímají vás osobité výpovědi zajímavých lidí? Chcete vědět, jak to chodí v psychiatrické léčebně a koho tam můžete potkat? Narušení vám dá odpověď.