Básnická sbírka reflektuje absurdní umanutost vtisknout tvar a smysl věcem, které se beztak rozpadnou na prach, včetně nás samotných. Skrýváme se ve stínech, aniž bychom nalezli naději či pocit vykoupení. Přesto/či právě proto jsme odsouzeni k reinkarnaci. Co nás čeká poté? A zůstanou tu aspoň naše sochy? Společně kráčíme metropolí, vesmírem i světy, které jsme si sami stvořili, a sledujeme směšnost lidského snažení, které se utápí v bahnu a v slzách. Jen obtížně rozeznáváme, co jsou kulisy či rekvizity a co je skutečně autentické... Naše obavy rostou s každým krokem. Dokážeme se vymanit z diktátu konformity? Nepřestaneme hledat vyšší bytost, jež by nás spasila, či si najdeme cestu sami? Zachrání nás láska?