Básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Prorokova smrt). V její úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve. Chalíl Džibrán (1883-1931) se narodil v severolibanonském Bšarré v chudé rodině maronitských křesťanů. Jako dítě odešel s matkou do amerického Bostonu. Po několika letech odjíždí zpět do Libanonu, aby tu studoval arabskou literaturu. Později se za pohnutých okolností vrací zpět do Ameriky. Od roku 1904 publikuje Chalíl Džibrán arabsky, nejprve v novinách, od r. 1905 knižně. V nakladatelství Vyšehrad již vyšlo: Písek a pěna (2001), Poutník (2006), Slzy a úsměv (2006), Bohové země (2007), Blázen a jiné paraboly (2008), Zlomená křídla (2011), Ježíš, syn člověka (2012), Zvěstovatel (2013) a Údolí nymf (2014).