Tallis, Frank: Smrt půvabného média - autor recenze: Jan Hofírekhttps://kniznirecenzeetc.blogspot.com/2020/07/frank-tallis-smrt-puvabneho-media.htmlDetektivka, horor, psychothriller, gotický román... Od každého trochu a ve výsledku skvělá kniha!
Inspektor Oskar Rheinhardt stojí před nezáviděníhodným úkolem – má objasnit zločin, s jakým se ve své kariéře dosud nesetkal a s nímž si neví příliš rady. Krásná mladá žena zastřelená ve svém bytě a vrahův neumělý pokus naaranžovat její smrt jako sebevraždu – toto prvotní zjištění nejdříve ani v nejmenším nenaznačuje, že by mohlo jít o něco jiného než o „normální“ vraždu. Vzápětí však přicházejí první komplikace – jak pachatel opustil místo činu, když dveře byly zamčené zevnitř (inspektora ještě teď bolí rameno, jímž je musel vyrazit)? Když záhy vyjde najevo, že zavražděná pořádala spiritistické seance, při nichž působila v roli média, všechno se zamotá ještě víc. Rheinhardt není žádný naivní prosťáček, nýbrž muž bystrého rozumu a letitých zkušeností se světem zločinu, ovšem v této situaci mu občas (jakkoli se jí brání) prolétne hlavou myšlenka, zda tu nemá co do činění s nadpřirozenými silami...
Frank Tallis je odborníkem na klinickou psychologii a v knize Smrt půvabného média své znalosti z tohoto oboru obdivuhodně zúročil. Vznikl tak pozoruhodný a v mnoha ohledech i originální detektivní román, k jehož čtivosti a atraktivnosti přispívá i skvěle navozená atmosféra odlidštěné velkoměstské aglomerace, za jejímž kultivovaným zevnějškem se ukrývá mnohem méně líbivý obraz morální stoky plné vášní, zloby, tajemných intrik a zákeřných spiknutí. Nacházíme se v hlavním městě habsburské monarchie na přelomu 19. a 20. století, Vídeň té doby je jednou z nejvýznamnějších evropských metropolí, místem, kde kromě spořádaných občanů lze potkat i nejrůznější podivné existence a kde se v sousedství honosných budov, širokých bulvárů a nádherných parků nacházejí špinavé uličky pochybné pověsti, zpustlé dvorky a chátrající byty společenských vyděděnců. Případ, který inspektor Rheinhardt vyšetřuje, jako by do těchto vnějších kulis dokonale zapadal.
Nabízí se logický předpoklad, že vraha je nutné hledat mezi pravidelnými účastníky oněch podivných seancí, ovšem ti mají svá alibi. Navíc se ukazuje, že s mrtvou kráskou se tu více, tu méně důvěrně znalo mnohem víc lidí. Jedná se o celé panoptikum postav a postaviček, k nimž je nutno přistupovat jako k potenciálním podezřelým, takže se není co divit, že vyšetřování ustrne na mrtvém bodě. Novináři jsou netrpěliví a v jejich zpravodajství se stále častěji objevují narážky na neschopnost vídeňské policie. Pak ale do hry vstoupí jistý mladý muž...
Dr. Maxim Liebermann se zajímá o moderní postupy při léčbě duševních chorob. Je nadšen psychoanalýzou a fascinuje jej psychosomatická problematika, resp. využití hypnózy v psychiatrii. Jako dlouholetý přítel Oskara Rheinhardta projeví jednoho dne odborný zájem o případ mrtvé ženy-média a inspektor jeho iniciativu uvítá – vždyť co se tím může pokazit, když policie beztak přešlapuje na místě. Liebermann vnese do vyšetřování nový svěží vítr, když začne pracovat s teorií vlivu podvědomí na lidskou psychiku a i když je do vyřešení případu ještě hodně daleko, na konci tunelu lze přece jen zahlédnout záblesk naděje...
Kniha Smrt půvabného média se jeho autorovi mimořádně povedla. Snoubí se v ní prvky detektivky, hororu, psychothrilleru a snad i gotického románu, přičemž jejich poměr je brilantně vyvážený a čtenář dlouho neví, co nakonec převáží. Krátké úderné kapitoly zvyšují rychlost a napínavost děje, takže výsledný efekt byl u mě ten, že jsem těch čtyři sta stran textu přečetl za dva dny!
Za profesionální přístup k vydání knihy si nakladatelství Portál určitě zaslouží velkou pochvalu. Krásné grafické zpracování, výborný překlad, precizní redakční práce (žádné tiskové chyby) – to se dnes už tak často nevidí!