Ve Stříbrném jednorožci zachytila Ludmila Vaňková životní příběh Michala z Vrchovišť, spjatý se stavbou chrámu svaté Barbory a také s rozmachem dolování a zpracování stříbra v Kutné Hoře na konci 15. století. Když mladý Michal s jednorožcem ve svém znaku poprvé vkročil do stříbrného města, měl prázdné kapsy, ale vytrvalostí a obratností dokázal shromáždit obrovské bohatství a věnoval ho na stavbu Svaté Barbory. Zatímco perkmistři a patricijové závratně bohatli, na místě chrámu bylo po léta staveniště. Michal z Vrchovišť se s tím nechtěl smířit a dokonce se jako hofmistr dopustil zpronevěry obecního stříbra, aby se dočkal konečné podoby chrámu. Pozval kamenického mistra a stavitele Prašné brány Matěje Rejska a Svatá Barbora spojila jejich životní cesty.
Kutná Hora byla město fantastických zisků, ale časem přestávala být těžba tak pohádkově výnosná, mor ji ještě utlumil a v důsledku toho se havíři ocitali ve stále větší nouzi. Několik tisíc se jich shromáždilo na vrchu Špicmberku a týden bouřili proti machinacím se stříbrem a nízkým výdělkům. Královský hejtman jim slíbil spravedlivou nápravu, deset havířských předáků zrádně vylákal do Poděbrad a tam je bez řádného soudu dal popravit. To rozhněvalo i krále Vladislava Jagellonského, ale spravedlnosti havíři stejně nedosáhli. Pod zemí se začaly ztrácet stříbrné žíly a sláva města upadala. Jen chrám svaté Barbory tu přetrval jako stavitelský skvost Kutné Hory.