Abécassis, Éliette: Tajemství doktora Freuda

Bc. Ivana Havlová

Tajemství doktora Freuda je krátká novela spisovatelky a historičky Éliette Abécassisové líčící poslední období života tohoto zbožňovaného i ironizovaného otce psychoanalýzy. Příběh se odehrává ve Vídni ve třicátých letech dvacátého století. Tedy v období, kdy propuká druhá světová válka a celé Rakousko je obsazeno nacisty, jenž se snaží "zbavit" všech obyvatel židovského původu, mezi které patří i Sigmund Freud. Ten má možnost z nebezpečného Rakouska odjet, ale trápí ho dopisy, které psal svému příteli, a které chce získat zpět dříve, než padnou do rukou nacistům. V těchto dopisech se totiž objevují jak jeho intimní problémy, tak i základy celé psychoanalýzy, jež chtějí nacisté zlikvidovat. Během děje se seznamujeme s osobností Sigmunda Freuda, prostředím, ve kterém pobýval, jeho přáteli i nepřáteli a také s jeho vědeckými teoriemi, konkrétně pak se základy psychoanalýzy. Přesto, že se děj odehrává ve válečném prostředí, neobjevuje se v něm příliš napínavá atmosféra a neobsahuje žádné dramatické zvraty. A tak bych toho dílo doporučil a zejména těm čtenářům, které zajímá osobnost doktora Freuda a mají chuť ponořit se do tajů jeho života i psychoanalýzy.

Abécassis, Éliette: Tajemství doktora Freuda - recenzent Milan Šilhan

Hlavním tématem románu francouzské spisovatelky Éliette Abécassis Tajemství doktora Freuda (přeložila Kateřina Bodnárová, vydal Portál) je otázka, proč Sigmund Freud, otec psychoanalýzy, tolik váhal s odchodem z nacisty obsazené Vídně v roce 1938, ačkoli mu hrozilo nebezpečí a všude kolem panoval antisemitismus a nenávist k psychoanalýze. Autorka, jejíž matka je dětská psycholožka a psychoanalytička a žačka Anny Freudové, přitom vychází z reálných událostí. Nacisté nejen že Freuda a jeho psychoanalýzu nenávidí, ale také prahnou po jeho majetku. Aby mohl být Freudův majetek nacistům plně k dispozici, má zajistit přisluhovač gestapa Anton Sauerwald. Jeho úlohou je nalézt chybu a majetek pak může být zabaven. Osud Freuda i psychoanalýzy je v Sauerwaldových rukou. Freud dluží peníze svým dodavatelům a Židé nemají právo opustit Rakousko, pokud jejich podniky někomu dluží. Je však třeba také dokázat, že Freud a jeho nakladatelství přesouvali peníze do bank v cizině. A to se trestá smrtí… Přátelé i rodina naléhají na doktora Freuda, aby odjel z Vídně, ale Freud se zdráhá. Více než nacisté, antisemitismus či Sauerwald ho trápí něco jiného. Dopisy. Dopisy, které kdysi adresoval svému příteli Fliessovi a které vlastní Marie Bonapartová, Freudova pacientka a přítelkyně. Ta je uschovala v Rothschildově bance, kde však už nejsou v bezpečí jako v žádné bance, která patří Židům. Marie slíbí, že se o to postará. Nezbývá, než se spojit se Sauerwaldem. Naštěstí má i Sauerwald svá tajemství a skryté běsy z dětství, čehož může Freud obratně využít. Je přece otcem psychoanalýzy. A klíč k duši „spočívá ve zkoumání toho, co bylo na počátku. Je to stejné jako zkoumání historie lidstva prostřednictvím archeologie. Psychoanalytik podobně jako archeolog bádá v duši pacienta, aby odhalil všechny vrstvy minulého života: psychoanalýza a archeologie jsou jako dvě tváře jedné disciplíny.“ Freud má strach, aby se dopisy nedostaly do nepovolaných rukou, protože skrývají tajemství dotýkající se nejen přítele Fliesse, ale i samotného Freuda a jeho rodiny. Freud se Fliessovi svěřoval velmi důvěrně se vším, co jej trápilo a co jej přivedlo k psychoanalýze. Nezbývá než doufat v zázrak. Získat dopisy a včas opustit Rakousko. Spojenec, který Freudovi pomůže, je nečekaný, ale o to mocnější… Příběh je na tak útlou knihu snad až příliš košatý, plný odboček a postav, u nichž autorka nemá čas se zastavit, což je v mnoha případech škoda. Nicméně je kniha čtivá a nepostrádá napětí a především spoustu zajímavostí. Freud je zde vykreslen jako stařec, nemocný, s panickým strachem z vlaků (ale na konci stejně musí vlakem z Vídně odjet), ale i jako člověk mezi svými blízkými, obklopen milující manželkou, dětmi a přáteli, vědec vědomý si své ceny a svého významu.

Milan Šilhan

Recenze byla zpracována pro časopis Knižní novinky

Abécassis, Éliette: Tajemství doktora Freuda - recenzent Stanislav Dvořák

Novela začíná ve Vídni třicátých let, kdy už nacisté řádí, ale skutečná válka nepropukla a o plynových komorách nikdo nemá tušení. Starý Sigismund Šlomo Freud sedí v pracovně a odmítá odjet z nebezpečného Rakouska. Dozvídáme se, že jej trápí dopisy, které si psal s přítelem Fliessem. Obává se, že padnou do ruky nacistům.

Knížkou defilují desítky a desítky postav - pacientů, přátel, příbuzných, ve kterých se bohužel není možné ani při nejlepší vůli vyznat. Většina jich zase hned mizí a jejich význam pro vývoj příběhu zůstává záhadou.

Dozvíme se spoustu detailů o tom, kdo byli Freudovi příbuzní, přátelé a nepřátelé, i to, jak vypadala jeho pracovna. Próza se spoustou odboček však postrádá dramatický spád. Styl knihy je navíc velmi vzletný až šroubovaný a nápadně působí to, že přímá řeč se téměř neliší od pásma vypravěče. Jakoby mluvily knihy, ne lidé.

Od knihy odehrávající se ve 30. letech za nástupu nacismu se dá očekávat napínavá atmosféra. Tajemství doktora Freuda však jako thriller nefunguje. Hrůzy nacismu zde vylíčeny nejsou a obecně se ví, že Freuda nacisté nezabili, takže čtenář nemůže cítit obavy o hlavní „postavu“. Sice starého pána a příbuzné jako Židy obtěžovali a vyslýchali, ale v lágru neskončil.

S pomocí bohaté pacientky Marie Bonaparte tehdy vznikl značný mezinárodní tlak na Rakousko, a tak slavného Freuda i část jeho rodiny nechali odjet v roce 1938 přes Paříž do Londýna. Sigmund Freud však musel podepsat prohlášení, že se k němu nacisté chovali korektně a zaplatit vyděračskou Reichsfluchtsteuer, tedy v podstatě výkupné.

Těsně před smrtí se Freud usídlil v Londýně a tam končí i novela. Příběh osobnosti takového významu by si ovšem zasloužil mnohem lepší a hlubší literární zpracování.

Celkové hodnocení: 50 %

Stanislav Dvořák
www.novinky.cz/kultura/400934-recenze-podivny-sigmund-freud.html