Mizící hmyzíci

Daniela Krolupperová je zavedená a úspěšná autorka knížek pro děti. V projektu jsme vám už představili tituly Vánoční tramvaj, Sněhová víla, Polární pohádka a také sérii pohádkovo-naučných publikací Jde sem lesem, Zákeřné keře, Rybí sliby a Taje olivového háje. Mizící hmyzíci tuto sérii uzavírají. Nechte se vtáhnout do pohádkového příběhu a prozkoumejte taje hmyzí říše.

Titul vypráví o Království růží, v němž v každém květu žije nějaká víla s keřem spjatá. Nachází se v zahradě staré paní, která ale jednoho dne odejde. S jejím odchodem postihne i Království růží zlé prokletí. Napadnou ho neznámí černí tvorové, kteří pomalu způsobují jeho zkázu, a tím i víl. Je třeba nalézt záchranu. Podle proroctví staré krtonožky je může zachránit jedině beruška. Ale kde ji hledat? Řešení se nečekaně naskytne v ne tak ledajaké postavě. Stane se jím malý, pohodlný a líný skřítek, kterého víly pojmenují Princ. Cestou se bude muset potýkat nejen s různými překážkami a zlými tvory, ale také se svým strachem a pochybnostmi. S kým vším se Princ potká? Podaří se mu včas přivézt pomoc?

Příběh zdařile kombinuje faktické informace o hmyzu s pohádkovými prvky. V úvodu každé kapitoly nacházíme celostránkovou ilustraci nějakého živočicha z dané říše se stručným popisem jeho vlastností. Setkáte se jak s poměrně známým hmyzem jako babočka, včela, sršeň, tak s méně proslulou krtonožkou, svižníkem či hnojníkem. Na závěr jednotlivých pasáží jsou připojeny otázky s klíčem sloužící k upevnění získaných poznatků. Odpovědi na ně lze v textu dobře nalézt.

Autorka používá barvitou a krásnou češtinu, obohatí slovník dětí o neobvyklá slova jako smrduté jezírko či zkormoucená tvář.

Titul je čtivý, nepostrádá napětí, kouzla a nadpřirozené bytosti, jak to ve správné pohádce má být. V knize se setkáme se dvěma druhy ilustrací. První souvisí s příběhem a druhé poměrně věrně znázorňují hmyzíky jako vystřižené ze sbírky hmyzu, o kterých bude v kapitole řeč. Výtvarné ztvárnění Evy Chupíkové nelze charakterizovat jinak než slovy nepřehlédnutelné, podmanivé a snové. Kresby skvěle vystihují přírodní atmosféru a celou knihu vhodně doplňují. Věřím, že každého čtenáře vtáhnou a nepustí.

Skřítek včele vypověděl, jak dostal jméno Princ a také úkol zachránit Království růží.

„Víš, mezi námi,“ povzdechl si, „mám takový nepříjemný pocit, že na takový velký úkol jsem prostě moc malý.“ Včela rozhodně zavrtěla hlavou. „To jistě ne, skřítku,“ ujistila ho. „Podívej se na mě. Já jsem jen obyčejná včelí dělnice. Celé dny létám, abych nastřádala pyl na mateří kašičku. Nás dělnic je obrovské množství, desítky tisíc. Naše královna je jedna jediná. Ale bez nás by nemohla žít. A my ji potřebujeme, aby na svět přišly další včely. (…)

„Každý tvor má strach,“ odpověděla mu včela. „Velký i malý. Ale každý může svůj strach překonat. Odvaha je nebát se strachu.“ (str. 32-33)

Knížka se hodí pro předškoláky, mladší školáky i jejich rodiče. Využijí ji ale také učitelé ve školkách či na prvním stupni. Věřím, že po přečtení budou mít zejména malí čtenáři stejně příjemný zážitek jako já, dozvědí se spoustu nových a užitečných informací o hmyzu a získají pozitivní vztah nejen k těmto drobným živočichům, ale i k přírodě.

Bylo nebylo jedno malé království plné růží, které vzkvétalo a vonělo do širokého okolí. V každém keříku žila jedna víla, která s růžemi byla propojená. Zahrada růží patřila staré paní, která se o vše pečlivě starala. Jednoho dne však odcestovala a od té chvíle se růžím přestalo dařit. Zahrada začala pustnout a na keře se vrhli zákeřní vetřelci. Na království dosedlo prokletí. Víly byly zoufalé, nakonec jim poradila stará krtonožka - když přivedou do zahrady berušku, království se zachrání. Jenže koho pro berušku poslat? Na poslední chvíli si vzpomněli, že u zahradní branky žije skřítek, takový budižkničemu, a rozhodnou se, že ho pro berušku vyšlou. Podaří se skřítkovi Princovi najít berušku včas?

Spojit krásný příběh s poučením je vždycky něco, co mě hodně baví číst. A právě tato edukační série vychází u nakladatelství Portál. Z této série jsem četla Jde sem lesem a Mizící hmyzíci jsou psány ve stejném duchu.

Každá správná pohádka o zakletém království by měla mít svého prince. Tady je taky princ, který ve skutečnosti princ není, ale jmenuje se tak. Je to skřítek, který je od přírody lenoch a povaleč, nikdy nikomu nepomohl, s nikým se nepřátelil. A najednou dostal obrovský úkol - má najít slunéčko sedmitečné a přivést ho, aby zachránilo růže. Princ není vůbec odvážný a taky se mu nechce. Ale slib je slib. Na cestě za beruškou ho čeká jedno velké dobrodružství plné nástrah a nebezpečí, ale také pozná nové přátele, kteří mu rádi pomohou.

Na začátku každé kapitoly je ilustrace broučka, který se v příběhu objeví. Je zde vyobrazený nejen barevně, ale i černobíle s popisem těla, čím se živí a kde žije. Na konci kapitoly čekají pro čtenáře úkoly, na které by měl správně odpovědět.

Možná se čtenář bude ptát, proč se kniha jmenuje Mizící hmyzíci a co to vlastně znamená? V knize je vše krásně vysvětleno.

Musím také zmínit ilustrace, které knihu doprovází. Jsou moc krásné a lahodí oku. Eva Chupíková je autorkou celé knižní série a myslím si, že je to velice dobrý tah.

Knížku můžu doporučit nejen dětem, ale i dospělým, protože i tady se dá najít spoustu věcí k zamyšlení. Je to příběh o odvaze, přátelství, strachu i zlu. Ale tak je to skoro vždycky v každé pohádce. A i ve skutečném světě.