Strašidelná chůva

Strašidelná chůva

Tuutikki, Tolonen

Portál, 2018

339 Kč271 Kč

SklademAkce 20 %

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Zábavná, humorná, lehce strašidelná knížka v sobě spojuje to nejlepší z Roalda Dahla a Astrid Lindgrenové. Vypráví příběh obyčejné současné rodiny, jejíž život se zcela nečekaně obrátí vzhůru nohama, když se u nich na prahu jednoho dnes objeví vlasatá příšera páchnoucí močálem, která o sobě tvrdí, že se specializuje na péči o děti a bude novou chůvou jejich dvou dcer a syna. Autorce se podařilo vytvořit okouzlující svět, ve kterém skříně mluví a příšery pracují jako chůvy, svět, jenž svou propracovaností možná připomene svět Harryho Pottera.
Určeno především čtenářům ve věku 8–12 let.
První díl dvoudílné série.
Tuutikki Tolonen je uznávaná finská spisovatelka pro děti a mládež. Na knihu Strašidelná chůva navázala druhým dílem Strašidelná cesta.

Knihu můžete koupit také jako audioknihu ke stažení v e-shopu Audiotéka.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Překladatel:Štollová, Alžběta

  • Ilustrátor:Pitkänen, Pasi

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1335-2

  • Počet stran / vazba:288 / Pevná

  • Rok vydání:2018

  • Kód:14907401

  • EAN:9788026213352

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze

  • http://www.iliteratura.cz/Clanek/41051/tolonen-tuutikki-strasidelna-chuva

    Kdo by neznal bubáky: objevují se pod postelí, v temném sklepě, možná i v lese, prostě všude tam, kde si je dětská fantazie dokáže vytvořit. O tom, jak vlastně vypadají a jestli by se nedali využívat třeba jako chůva, zapřemýšlela finská autorka Tuutikki Tolonen a společně s ilustrátorem Pasim Pitkänenem je v knížce Strašidelná chůva nechala zhmotnit.

    Bubácká au-pair v lidském světě

    Dnešní děti dobře vědí, že bubáci, jimiž se dříve strašívalo, neexistují. Totéž si myslí i sourozenci Hilla, Kaapo a Maikki, ovšem jen do chvíle, než jejich maminka vyhraje dvoutýdenní zájezd do Laponska, jehož součástí je i odborná péče o děti. Tatínek (přezdívaný pro své časté služební cesty Neviditelný hlas) se má co nevidět vrátit domů, a tak maminka vyrazí na dovolenou, zatímco starost o děti a domácnost přebere doručená chůva – chlupatý, mručící bubák, páchnoucí močálem.

    Zprvu se zdá, že vše proběhne bez větších komplikací, ale Neviditelný hlas uvízne kvůli sněhové bouři na vzdáleném letišti a bubák to s péčí o domácnost nijak nepřehání, takže děti musejí začít jednat samy. Je třeba zjistit, co je ten bubák vlastně zač! Zvlášť když se ukáže, že bubáci nahradili rodiče i v rodinách kamarádů a spolužáků a že chůvy nedělají úplně dobrovolně.

    Rozkrývání tajemství bubáků má spád a nepostrádá překvapivé zvraty a odbočky, byť pro děti ve věku 8–12 let možná ne vždy uspokojivě vysvětlené. Silnou stránkou příběhu je důraz na sounáležitost a spolupráci mezi sourozenci, kteří přes běžné každodenní rozmíšky v zásadě drží spolu a své přednosti dokáží dát do služeb všech: nejstarší Hilla je sice velmi soutěživá, ale v důležitých chvílích prokáže rozhodnost a sílu, devítiletý knihomol Kaapo čerpá informace o bubácích z literatury, jejíž sílu nelze podcenit, a bezprostřední Maikki, které je přesně šest let a čtyři měsíce, sice ještě číst neumí, o to větší empatii však projevuje vůči svému okolí včetně bubáků a její intuice je neomylná.

    Tuutikki Tolonen (nar. 1975) působí jako lektorka rétoriky a kurzů tvůrčího psaní pro děti, pracovala jako redaktorka časopisu pro děti a mládež a v tvůrčím tandemu se spisovatelkou Eppu Nuotio vydala několik dětských knih. Dvoudílná série o bubácích (Strašidelná chůva a Strašidelná cesta) je její samostatnou prvotinou, a to velmi úspěšnou. První z nich získala několik literárních ocenění, překládá se do více než dvacítky jazyků a práva na zfilmování byla prodána i do Hollywoodu. Ilustracemi text doprovodil Pasi Pitkänen, finský výtvarník, u nás známý z Parvelovy a Sorlandovy série Kepler62, ale dlužno dodat, že jeho černobílé obrázky intenzivní emoce vyvolané textem značně oslabují. V dětské fantazii by asi bubák získal monstróznější obrysy.

    Originální název knihy Mörkövahti pracuje se slovem mörkö, které rozhodně budí respekt, nečekejte žádnou ladovskou idylu z Bubáků a hastrmanů. Slovo odkazuje mimo jiné na děsivě pomalou, temnou a tichou Moranu z muminích příběhů, kolem níž všechno mrzne. Mimochodem i sama Tuutikki Tolonen nosí křestní jméno podle jedné z postav zmíněné muminí série Tove Janssonové, v českém překladu známé jako Tiki. Bubáčí svět, který je ve Strašidelné chůvě bohužel jen naznačen, má však blíže spíš k některým hrdinům Roalda Dahla než k postavám z muminího údolí. Podobně jako u Dahlova Zlobra se totiž pod děsivým vzhledem může skrývat hodná a citlivá bytost. Pobyt nemotorných bubáků v lidském světě, kam zjevně nepatří, navíc přináší i řadu groteskních situací, které děsivost představ narušují. Přesto se po dočtení možná zajdete podívat do skříně v předsíni – co když se tam usídlil bubák?

    - Bubácká au-pair v lidském světě - autor recenze: Lenka Fárová

  • Tvar, leden 2019

    Bezvadně napsaná, výborně přeložená, skvěle ilustrovaná. V pevné vazbě, se záložkou. Kvalitní papír, mým očím přátelská velikost písma. Chytlavá na pohled, příjemná na omak, formát tak akorát. Zdálo by se, že nakladatelství Portál neudělalo v případě Strašidelné chůvy finské autorky Tuutikki Tolonen jedinou chybu. Ale není tomu tak. Něco je přece jen špatně, hodně špatně. Jsem popuzená a taky trochu uražená. Proč mi nikdo neřekl, že je to první díl!? Knihu jsem zhltala tak rychle, že jsem se až málem zalkla. A na poslední stránce čekala ta strašná pravda: Nedozvím se, jak to sMaikki dopadne! Zaklapla jsem knihu a okamžitě jsem se jala vytáčet číslo nakladatelství. Slečna byla milá a mé pracně skrývané hysterii se potěšeně chichotala. Ale ve mně to vřelo. Cože, až za půl roku?!

    Mám ráda příběhy napsané tak dobře, že jim chcete věřit, i když je absolutně nereálné, aby byly pravdivé. Ve Strašidelné chůvě je nereálná jak postava polovičního člověka neboli bubáka, tak premisa, že maminka odjede na relaxační pobyt do Laponska a nechá doma své tři děti – Hillu (11 let), Kaapa (9 let) a Maikki (6 let a 4 měsíce) – s bubákem samotné.

    Vyškolený hlídací bubák je mimořádně chlupatý, velice se z něj práší, neumí finsky a spí ve skříni. Doručí jej zvláštní kurýr v den maminčina odjezdu jako bonus k vyhranému zájezdu, a to spolu s dopisem, že jde o bubáka tajného, o němž se nesmí s nikým mluvit. Maminka odjede a děti se začnou s bubákem seznamovat. Místní knihovna překvapivě disponuje literaturou o bubácích a jejich zvycích a v dětech začne klíčit pocit, že bubák není domácí posluhou úplně z vlastní vůle. V tomto podezření je podpoří i froté župan, který tajně hovoří s nejmladší Maikki.

    Županova kryptická sdělení vyvolávají ve čtenáři mrazení. Vypadá to, že se děje něco nekalého, že příběh, který se pojí s příchodem bubáka jménem Grah, není jen legrační kratochvíle o tom, jaké by to bylo, kdyby byli místo slečen na hlídání chlupatí, zavánějící bubáci. Jde o něco hlubšího a komplikovanějšího, o něco osudového, svázaného děsivým tajemstvím. Ve čtenáři se toto přesvědčení utužuje s každou přečtenou kapitolou – komické situace a nenucený situační humor jsou naředěné podivným bubáčím smutkem, útokem bodavého komárka, kterého se bubáci děsí, nebo příchodem tří hrůzu nahánějících čarodějnic, které jako by vystoupily z knih Roalda Dahla. Pořád je to velká sranda a čtenář se co chvíli zasměje nahlas, ale tajemná zápletka se utahuje jako uzel a je stránku od stránky temnější a temnější.

    Hilla, Kaapo a Maikki záhy zjistí, že nejsou sami, kdo má doma bubáka. Nejen jejich maminka vyhrála hlavní cenu v soutěži o relaxační zájezd do Laponska. Relaxuje skoro celá jejich bytovka a několik dalších rodičů ve městě. Všichni ale dostali přísný zákaz s kýmkoliv o bubácích mluvit. Děti, které mají doma hlídací bubáky, se sejdou u Hilly, Kappeho aMaikki a začnou stanovat před domem. Bubáci jdou samozřejmě s nimi, mají v popisu práce „své“ děti následovat. Díky Kaapově knize o bubácích a županovým radám děti pochopí, že bubáci potřebují být spolu. Někoho nebo něco hledají, na celé dlouhé hodiny se ztrácejí v lese. Začnou být dokonce značně liknaví a občas svým svěřencům zapomenou připravit jídlo (jedním z bubáčích hlavních úkolů je děti každý den nasytit, ale kulinářské umění není jejich silnou stránkou – některým dětem jejich bubáci připravují jen brambory ve slupce s kečupem, jiným vrší půlmetrové sendviče z celého chleba, které obsahují zároveň sýr, salám, marmeládu i špenátové palačinky). Naštěstí se ze služební cesty vrátí Hillin, Kaapeho a Maikkin tatínek, přezdívaný svými dětmi „Neviditelný hlas“, protože doma bývá tak málo, že ho znají jen po telefonu. Kromě funkce svačináře ale tatínek žádnou další důležitou roli nepřebere. Mozkem celé skupiny jsou stále jeho tři děti, zejména nejmladší Maikki, která jako jediná dokáže s Grahem víceméně uspokojivě komunikovat.

    Právě tatínek ovšem odhalí, že čmáranice na výkresech, které Grah neustále vyrábí, dávají dohromady mapu. Mapu velice důležitého místa, kde se o úplňku sejdou všichni bubáci a rukama se spojí do dlouhého řetězce. A jediný článek, který jim tak dlouho chyběl a který tak dlouho hledali, aby mohli otevřít tajnou bránu a vrátit se domů, se k nim přidá díky Kappeho knize z knihovny. Bez ní a bez Kappeho, Maikki a ostatních dětí by to bubáci nezvládli. Brána domů by se nikdy neotevřela.

    Strašidelná chůva začíná jako veselá pohádka pro děti od 6 do 13 let. Čtenář se těší na legrácky a úsměvná zakopnutí, která přináší soužití s nemotorným chlupatým stvořením. Jaké je ale překvapení, když se nám zprvu komičtí bubáci začnou před očima měnit v komplikovaná, nešťastná a pravděpodobně zotročená stvoření. Ani postavy dětí nejsou ploché a prvoplánové. Kromě odlišných vztahů k bubákům – některé děti se svých bubáků bojí, jiné jimi pohrdají a některé k nim láskyplně přilnou – pracuje autorka i se sourozeneckými vztahy hlavních hrdinů. Ti sice drží pospolu, ať se děje, co chce, ale zároveň mezi sebou soutěží, popichují se, řeší své vnitřní nejistoty a obavy. Hilla například vyzve bubáka k běžeckému závodu nočním lesem, Kaape neuvažuje o bubácích jen jako o bytostech, s nimiž je nutné naučit se žít, ale zároveň se je díky autorovi knihy o bubácích, Runarovi, snaží zkoumat z vědeckého pohledu. Malá Maikki vnímá nejcitlivěji Grahovy emoce, daří se jí rozklíčovat jeho potřeby, má ho upřímně ráda a trvá na tom, že je potřeba mu pomoct. S ní a jen s ní je ochoten rozprávět župan, který svým tajemným vyprávěním vnáší do celé situace jak mnohá vysvětlení, tak i celou řadu mrazivých otazníků.

    Je to vtipné a zároveň to má hloubku, je to pro kluky i pro holky, je to pro děcka i pro rodiče. Ilustrace skvěle korespondují s textem. Je to prostě další severský poklad v dětské knihovničce. Jeden příběh se na konci knihy uzavírá, ale mnoho dalších začíná. A mně nezbývá než počkat. Budu jako na trní. Celou dobu, než vyjde další díl. Paní Štollová, překládejte rychle, prosím! *

    autor recenze: Petra Žallmannová
    Tvar, leden 2019

    - Tuutikki, Tolonen: Strašidelná chůva - autor recenze: Petra Žallmannová

  • Tuutikki, Tolonen: Strašidelná chůva - autor recenze: Jarmila Skopalová

    Dejte si pozor! Až budete tuhle knížku číst svým dětem, začnou možná podezřele často mluvit o tom, že byste si měli oddychnout a jet někam do lázní. Přesně to se totiž stane v knížce Strašidelná chůva (vydává Portál). Maminka vyhraje dva týdny dovolené a protože tatínek nemůže dorazit do jejího odjezdu domů, dostane zároveň s lístky na vlak i chůvu pro děti. Ale jakou! Obrovskou, chlupatou, nemluvnou, se žhnoucíma žlutýma očima! Zkrátka strašidelnou. Normální maminka by samozřejmě nikdy neodjela, kdyby něco takového přišlo hlídat její poklady, ale protože je to knížka pohádková, tahle maminka statečně odjede.

    Postava strašidelné chůvy je senzačně vymyšlená. Je to jednoduše bubák. Díky tomu, že nejstarší sestra si vypůjčila v knihovně knížku o bubácích, dozvíme se, že právě tenhle bubák jí spadané, lehce nahnilé listí a taky se v něm rád rochní. Dětem hned dojde, že jejich bubák musí mít hrozný hlad, a uprostřed noci ho vyvedou do parku za domem. Tam se bubák slastně nacpe a dá si s nejstarší sestrou závody k domu. Při nich se ale málem srazí se sousedkou a to je průšvih. O bubákovi nesmí vůbec nikdo vědět! Tak je to totiž napsáno v podmínkách zapůjčení bubáka – chůvy! Bubák je hodný, dává na děti pozor, chrání je, je s ním i legrace – a ostatní zjistíte sami. Knížka má velká písmenka, a tak se bude číst dobře babičkám i dětem. Tuutikki Tolonen není autor, jak by se mohlo zdát, ale autorka. Je jí čtyřicet tři let a žije ve Finsku. Studovala filosofi i, ale také latinskoamerickou literaturu v Buenos Aires. Její knihy získaly nejen čtenáře, ale také ocenění po celém světě. Strašidelná chůva patří mezi ty knížky, které baví nejen posluchače, ale i čtenáře. Uvidíte, budete mít co dělat, abyste knížku zavřeli, když vaše děti usnou, a nečetli ji dopředu. Řada knížek pro děti nakladatelství Portál je čím dál tím zajímavější.

    autor recenze: Jarmila Skopalová
    Recenze byla zpracována pro Knižní novinky

    - Tuutikki, Tolonen: Strašidelná chůva - autor recenze: Jarmila Skopalová

Čtenářské recenze

  • Napínavé čtení pro první i druhý stupeň - autor recenze: Saba Hurtak
    https://www.blaznivamama.cz/2019/01/2x-napinave-cteni-pro-prvni-i-druhy.html

    Tak tohle je úplně jiný příběh! Hlavními hrdiny jsou tři děti, sourozenci Hilla, Kaapo a Maikki. Jejich tatínek je často na pracovních cestách a skoro ho neznají. Pamatují si jen jeho "neviditelný hlas", protože jim často telefonuje. Když maminka dostane pozvánku do lázní, vyšle podivný spolek k dětem chůvu, která je má pohlídat, než se otec vrátí.

    Jaké překvapení děti prožijí, když se z chůvy vyklube bubák. Velká chlupatá smrdutá příšera, která toho neumí moc uvařit, bojí se komára a spí ve skříni. Děti jsou spíše než na bubáka odkázáni sami na sebe. Starají se o sebe, ale i o něj. Bubák má totiž svá tajemství, která se mu moc nechtějí prozrazovat.

    Kaapo navíc sežene knihu, kde popisuje autor svůj život s vlastním bubákem. Tak se dozvídají, co bubáci jí, jak a kde spí, a co potřebují, aby byli šťastní. A děti chtějí, aby jejich bubák byl šťastný.

    Tahle knížka je především pro větší děti. Svět, který kolem svých bubáků autorka stvořila, je přirovnáván k Harry Potterovi. Já bych to viděla méně pompézně, protože Bradavice jsou Bradavice, ale kdo ví. Třeba se ve druhém závěrečném díle podíváme do míst, kde bubáci bydlí a budeme ještě překvapeni.

    I když jsem dospělá, tahle knížka mě opravdu hodně bavila. Líbilo se mi myšlení dětí, jejich dobrodružství a záchrana bubáků, atd. Prostě jsem se skvěle bavila po celou dobu čtení a poslechu, protože já mám knížku nejen v hmotné podobě, ale i jako audioknihu výborně namluvenou Bárou Štěpánovou.

    Pokud máte doma čtenáře kolem čtvrté, páté třídy, jsem přesvědčená, že touhle knížkou jim uděláte rozhodně velkou radost!

    - 15.03.2019

  • Napínavé čtení pro první i druhý stupeň - autor recenze: Michaela Tomková
    http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/knihy-casopisy-film-divadlo/recenze-strasidelna-chuva/

    Finská autorka dětem připravila opravdu dobrodružné a napínavé čtení s nádechem tajemna. Strašidelná chůva od spisovatelky Tuutikki Tolonen vyšla v nakladatelství Portál a otevírá již zdatnějším čtenářům svět bubáků, mluvících županů, záhadných jezinek i víl svízelek, které se stravují vskutku netradičně.

    Krásný přebal, pěkné ilustrace a humorný, lehce strašidelný obsah nám vydržel na několik večerů. Tato kniha je určena čtenářům od 8 do 12 let a myslím, že je to celkem trefné. Opravdu nejde o první čtení, písmenka jsou již trochu menší a kapitoly jsou dlouhé tak akorát. Jelikož jde o dílo finské spisovatelky, vyskytují se v knize finská jména, se kterými jsme měli trochu problém, ale autorka chytře do knihy sepsala i výslovnost finských jmen.

    Hlavními postavami jsou sourozenci Maikki, Kaapo a Hilla Hellemaanovi, kterým začínají letní prázdniny. To, že budou opravdu neobyčejné, slibuje hned několik skutečností. Maminka, která je pořád doma, vyhrála v loterii zájezd do Laponska a odjíždí. Tatínek, kterého děti přezdívají Neviditelný hlas, protože nikdy není doma, se vrací. Z počátku budou ještě doma sami s chůvou, která jim byla v rámci maminčiny výhry přislíbena.

    Není to však obyčejná chůva, ale bubák. Bubák, jménem Grah, který vrčí, působí strašidelně, páchne po shnilém listí a šíleně se z něj podivně práší. Poznají však, že je to dobrák a brzy se s ním nejmladší šestiletá holčička Maikki skamarádí. Děti se chtějí o bubácích dozvědět více a v tom jim pomáhá záhadná kniha, kterou si nejstarší, jedenáctiletý Kaapo, vypůjčil z knihovny. Děj se stává stále záhadnějším, když děti zjistí, že nejen jejich maminka vyhrála hlavní cenu v loterii, ale i spousta rodičů z okolí a oni nejsou jediní, kteří jsou sami doma bez rodičů a hlídá je bubák, který je po většinu času nacpaný ve skříni.

    Rozhodnou se tomu všemu přijít na kloub, zvlášť když zjistí, že bubáci nejsou u nich zcela dobrovolně a touží se vrátit domů. Kde to však je a kdo jsou tajemné ženy, které vypadají jako jezinky? Proč mají lustr plný bonbonů, které požírají neznámé víly svízelky? V tom všem Maikki radí její věrný kamarád, kterým je župan. Župan, který mluví, ale pouze s Maikki. Naštěstí se domů konečně vrací Neviditelný hlas, neboli tatínek a rozhodne se dětem pomoci. Jak vidíte, knížka dětem slibuje opravdu zajímavé a nevšední čtení, které nás překvapilo nečekaným koncem. Tak nečekaným, že doufáme v druhý díl, protože jsme se nedozvěděli spoustu věcí a kniha končí jako začátek nového dobrodružství.

    Černobílé ilustrace pochází od Pasi Pitkänena, který knihu velmi vtipně a hezky ilustroval. Téměř každá kapitola slibuje nový obrázek a ke zdařilému, téměř roztomilému bubákovi získají děti hned vřelý vztah.

    Za Strašidelnou chůvu jsme rádi a moc se nám líbila. Otevřela nám dveře zase do jiného světa, kde tajemno a svět pohádkových bytostí je zcela otevřeně přijímáno a detailně prokresleno. Tato kniha u nás získá své místo i ve školním čtenářském deníku a věřím, že i v nejedené dětské knihovničce. Doufáme v pokračování, protože bychom se chtěli dozvědět, jak to se sourozenci dopadlo a jaký je pravý domov tajemných bubáků. Kniha byla přeložena do několika jazyků a slibují i filmové zpracování, tak snad se objeví i v našich kinech.

    - 15.03.2019

  • Tuutikki, Tolonen: Strašidelná chůva - autor recenze: ?
    http://jeduvknize.cz/strasidelna-chuva-kniha-i-audiokniha/

    Mám slabost pro severské knihy, a to napříč žánry. Thrillery, non fiction i knihy dětské. Etapu těch dětských odstartovala výborná sci-fi série Kepler 62 a díky ní se nabalily další. Za Keplerem 62 stojí autorská dvojice Timo Parvela a Bjorn Sortland, ilustroval Pasi Pitkänen. Timo Parvela napsal i sérii o Elle, v češtině už vyšly dvě knížky (Ella ve škole a Ella a kamarádi). A Pasi Pitkänen ilustroval Strašidelnou chůvu, kruh se tak uzavírá :). Jeho styl je nezaměnitelný, ať posílá postavy do vesmíru nebo do lesa nakrmit bubáka.

    Strašidelná chůva je taková hezká pohádková variace finského podivna, jde o první díl dvojdílné série pojící v sobě Roalda Dahla a Astrid Lindgrenovou. Maminka tří dětí – Hilly, Kaapa a Maikki Hellemaaových – vyhrála dvoutýdenní pobyt v Laponsku. Když cenu přijala, aniž tušila, přihlásila rodinu do tajného projektu. Protože se otec dětí, kterému kvůli jeho stálé nepřítomnosti děti říkají Neviditelný hlas, nestihl vrátit ze služební cesty, o děti se má postarat poloviční člověk (lidově bubák) se specializací péče o děti a domácnost.

    Rodina dostala s bubákem i jeho charakteristiku:

    „Povaha: Nenásilná, má rád televizi, líbí se mu v lidském obydlí.

    Další upozornění: Nemá vlastní jméno, říká se mu ‚bubák na hlídání‘ nebo jenom ‚bubák‘. Potravu si obstarává sám. Pozor! Nikdy nenechává děti doma samotné.

    Znalost finského jazyka: Špatná. Trochu rozumí, ale nemluví. Pravděpodobně se to nezlepší. Pozor! Neznalost nemá vliv na jeho pracovní schopnosti.

    Ubytování: V předsíni ve skříni (skříň se musí okamžitě vyklidit).“

    Bubák v pojetí Pasiho Pitkänena nemá chybu, je to veliké chlupaté cosi zahalené do oblaku prachu. Od začátku působí trochu ztraceně, což je s ohledem na další text pochopitelné. Strašidelná chůva je o běžné rodině, jejíž rutinu naruší pochybný experiment. Bubáci jsou hodní, nekonfliktní tvorové, jejichž přirozené prostředí představuje les. Snaha přesadit je do lidských obydlí je předem odsouzena k nezdaru. Ale proč to nezkusit, v knize tak nechybí tradiční severský prvek společenské kritiky.

    Vedle knihy vyšla i audiokniha, kterou načetla Bára Štěpánová. Každému dítěti vdechla vlastní identitu – Maikki je nejmenší, nejvíce dětská, mluví se županem, ale rozlouskne překvapivě hodně věcí. Kaapo je chytrolín, bubáci ho fascinují, chce být další badatelem, jenž odhalí jejich podstatu. A Hilla je taková ta správná starší sestra, někdy lehce zpruzelá, ale kdo v jedenácti letech není :).

    Dojem tajemna vystavěný v textu velmi dobře dokreslují hudební předěly.

    - 11.01.2019

  • Bubáci v skrini aj v lese - autor recenze: Orvokki
    https://orvokki.sk/o-knihach/bubaci-v-skrini-aj-v-lese/

    Predstavte si, že ste dieťa, váš tatino je na služobnej ceste a kvôli snehovej búrke sa tam ešte zdrží, mamina vyhrala dvojtýždňový pobyt v Laponsku a na stráženie vám domov príde bubák.

    Úplne vážne bubák, taký, ktorý má spať v skrini. Chlpatý, špinavý a trochu smradľavý. Ale vraj priateľský a školený na staroslivosť o deti a domácnosť. Aspoň tak sa píše v sprievodnom dopise.

    Hilla, Kaapo a Maikki sú súrodenci, ktorých presne takáto situácia stretne. Rodičia sú preč a doma majú bubáka. A ukazuje sa, že s tou starostlivosťou je to trošku inak. A vlastne aj s bubákom.

    Skontaktujú pár ďalších spolužiakov a zistia, že detí bez rodičov je viac. Aj bubákov. Niečo tu nehrá, no našťastie sú hlavní hrdinovia deti. A deti majú fantáziu, odvahu a spoločne dokážu čeliť aj takým problémom, ako je banda bubákov rozbehnutých po lese.

    Tuutuki Tolonen je fínska pedagogička a spisovateľka kníh pre deti. Napísala niekoľko kníh spoločne s ďalšou fínskou spisovateľkou Eppu Nuotio. Na Strašidelnej chůve spolupracovala s ilustrátorom Pasi Pitkänenom, ktorého môžete poznať zo série Kepler62.

    Strašidelná chůva je prvý diel dvojdielnej série, ale príbeh je do veľkej miery uzavretý a pokračovanie (Mörköreitti) je skôr ďalším dobrodružstvom najmladšej zo súrodencov, Maikki.

    Kniha je určená pre samostatne čítajúce deti vo veku okolo 10 rokov, zaujme chlapcov i dievčatá. Hlavní hrdinovia, traja súrodenci, majú 11, 9 a 6 rokov. Čitatelia si ľahko nájdu toho svojho, pretože každý je iný.

    Najmladšia Maikki najodvážnejšia a hocí ešte nevie čítať, práve svojou detskou bystrosťou príde na veľa odpovedí. Jej starší brat Kaapo je knihomoľ a bádateľ, veciam rád rozumie. A najstaršia sestra Hilla je taká, ako najstarší súrodenci na prahu puberty bývajú. Občas otravná, občas trochu viac starostlivá.

    Veľký priestor dostáva detská fantázia, mýtické bytosti a nadprirodzeno. Ale ako to už v dobre napísaných knihách býva, zmysel to dáva i tak. Ak sa trošku orientujete vo fínskej literatúre, určite ste narazili na pojem fínske podivno (suomikumma). Strašidelná chůva je také podivno pre deti.

    Nie som si istá, ako si deti poradia s niektorými cudzími menami, ale som si istá, že príbeh sa im bude páčiť. A určite zmenia pohľad na bubákov.

    4/5

    - 11.01.2019

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)