Výjimečný znalec keltské kultury, básník a duchovní John O’Donohue, zve ve své Knize keltské moudrosti čtenáře, aby vstoupili do posvátného světa keltské tradice, kde není rozdílu mezi lidskou duší a tím, co je věčné, mezi viditelným a neviditelným, lidským a sakrálním. Spojuje jedinečné postřehy keltské spirituality s moderní dobou a jejími potřebami a naléhavě vyzývá k poznání duše každého člověka.

Prostřednictvím stránek představuje autor nejen hlavní principy oné starodávné moudrosti, která je jedním z pilířů historie celého lidstva, ale předestírá množství filosofických úvah a originálních pohledů na nejrůznější jevy. Všímá si přírody, lidské kreativity, prastarých legend předávaných z generace na generaci a magických symbolů. Jedním z nich je například kruh znázorňující sounáležitost, dalším krb jako symbol domova, tepla, návratů… a hned pokračuje dál, s paralelním přirovnáním k ohni vnitřnímu a dalšími metaforami.

Podmanivé kouzlo domácího krbu

V západním Irsku mají v mnoha domovech krb. Když se v zimě vydáte někoho navštívit, musíte absolvovat cestu ponurou zimní krajinou, aby vás nakonec přivítalo sálavé teplo a podmanivé kouzlo domácího krbu. Rašelinový oheň je něčím pravěkým a živoucím. Rašelina pochází ze země a nese v sobě paměť stromů, polí a dávno zašlých časů. Mít doma hořící zemi je opravdu něco zvláštního. Mám rád krby, jsou symbolem domova, symbolem tepla a návratů. (strana 120)

Na mnoha dalších příkladech ilustruje nezbytnost propojení člověka s přírodou pro zachování lidského rodu, varuje před falší, nabádá k celoživotnímu rozvíjení vnímavosti a pěstování láskyplných vztahů. Často si vypomáhá klasickou literaturou a pasážemi z ní, aby povzbudil pokud možno všechny doposud dřímající lidské smysly.

Posviťme si do tmy Knihou keltské moudrosti

K nejpůvabnějším stránkám irské země řadí O’Donohue skutečnost, že místní obyvatelé si navzdory nezastavitelnému pokroku zachovávají pružný a uvolněný časový rytmus oproštěný od ideologie rychlosti a výkonnosti.

Dalo by se říci, že John O’Donohue je světlonošem a jeho Kniha keltské moudrosti lucernou, s níž ozařuje temné kouty našich domovů i duší, ať už se nacházíme kdekoliv a třebaže nejsme Keltové.

John O’Donohue je autorem řady knih. Původem Ir, získal doktorát z filozofie náboženství v Tübingen, zabýval se Mistrem Eckhartem. Jako filozof, básník a duchovní otevíral široké veřejnosti zdroje keltské moudrosti a tradice, jimiž se celý život zabýval.

Hodnocení: 89 %

Kniha keltské moudrosti byla napsána rukou irského spisovatele a filozofa Johna O’Donohue již před pětadvaceti lety a pro celosvětovou oblibu se knize dostalo i v českém překladu již druhého vydání. Přečtení knihy doporučuje mezi jinými i prezident Irska. A čím že je kniha tak ceněná?

Přiznám se, že jsem po knize sáhla bez jakékoliv hlubší znalosti autorova díla či keltské kultury. Získal si mě název knihy. Kdo by nechtěl přístup k moudrosti dávných kultur? Očekávala jsem vpravdě spíše něco jako výkladový slovník ve stylu knih Shirley Toulson, popis keltských rituálů, legend, tradic. V knize Johna O’Donohue jsem našla něco jiného, cennějšího.

V Knize keltské moudrosti autor propojuje vlastní hluboké úvahy a žité zkušenosti s keltskou tradicí, motlitbou a světovou poezií. Zavnímala jsem čtyři stěžejní pilíře, o které se autor opírá:

• Keltská moudrost – ve smyslu konceptu keltské spirituality, tradic a hodnot;
• Anam Cara – gaelský výraz pro “duševního přítele”, význam hlubokých vztahů, porozumění a propojení se sebou a svou duší a s druhými;
• Spojení s přírodou – vztah mezi člověkem a přírodou, vzájemná závislost, cykličnost;
• Spiritualita – zkoumání smyslu a poslání v životě, reflexe duchovního hledání

Kniha se skládá z šesti hlavních kapitol, které zkoumají různé aspekty lidské existence a spirituality. Jednotlivé kapitoly sestávají z řady menších oddílů plných filozofických úvah, příběhů, podobenství, ale i meditativních pasáží. Každou z šesti kapitol uzavírá autor požehnáním. Čtení jednotlivých kapitol knihy tak ve mě vzbuzovalo prožitky obdobné těm po účasti na liturgii.

“Nemůžeme mimo sebe hledat to, co potřebujeme nalézt v sobě.”

Pro mě osobně představuje text vroucnou pozvánku k zabývání se celou řadou životně zásadních témat jako je přátelství a potřeba sounáležitosti, téma samoty a osamělosti, význam smysluplnosti v pracovním životě a v neposlední řadě také postoj ke stáří a smrti.

Oslovovalo mne zejména autorovo pojetí duše jako nehmotné schránky, která nás vždy objímá, a sounáležitosti s živými i mrtvými, kteří jsou vždy s námi a kolem nás, pokud se rozhodneme jejich oporu vnímat. Umím si představit, že by mohla oslovit čtenáře, kteří se chtějí (a mají odvahu) věnovat introspekci k tématům lásky, sounáležitosti a osamělosti, plnosti a nicoty, produktivity a poklidného stáří, významu života a smrti. Čtenářům, kterým sedí poetické a hloubavé texty se Kniha keltské moudrosti může stát laskavým průvodcem vlastní reflexí nad velkými tématy.

Na druhé straně pro ty, kteří hledají konkrétní postupy, rady a doporučení může autorovo dílo působit až příliš lyricky či abstraktně. Určitě považuji za vhodnější pročítat knihu postupně a dát si čas na vstřebávání myšlenek, jinak zasetá moudrost nestihne vyklíčit.

Kniha keltské moudrosti vám umožní vstoupit tam, kde neexistuje rozdíl mezi viditelným a neviditelným. Do světa, kde dočasné je v jednotě s věčností a kde být přirozený znamená být svatý. Kniha obsahuje mimo zajímavých myšlenek a komentářů prastaré modlitby, požehnání i básně.

V brožované vazbě a s irským křížem na deskách vychází jubilejní 25. vydání titulu Kniha keltské moudrosti – povinné četby pro všechny keltofily a milovníky prastaré keltské moudrosti.

„… Zdá se však, že svět věčnosti není místo, ale spíše odlišný stav bytí. Jediný rozdíl mezi námi a mrtvými je ten že oni jsou nyní neviditelní. Nemůžeme je lidským okem vidět. Ale máte-li dost jemnou duši, můžete přítomnost svých milovaných zemřelých vnímat. Cítíte, že jsou blízko. …“

Kniha mě překvapila „něžným“ až přímo posvátným přístupem autora , ke všemu, co nás lidi za našeho pozemského života obklopuje. Pro Johna O´Donohue, stejně jako pro starověké Kelty, v lidském životě či v přírodě, neexistuje nic všedního. Vše, co lidi v jejich životě potkává, co vnitřně prožívají a co se odehrává kolem nich v hmotném světě, je bohem (bohy) posvěcené a vše se děje podle božské vůle. Modernímu čtenáři tak nenásilnou, svěží formou otevírá dveře do světa, kde má vše své nezastupitelné místo a vše se cyklicky opakuje – do skonání světů. Autor John O´Donohue dokáže čtenářům zajímavě (a téměř poetickým způsobem) zprostředkovat vědění a moudrost starobylého národa pro všechna (pro lidi) důležitá a nadčasová témata: smrt, láska, přátelství, duše a nitro člověka, čas a věčnost. Text je doplněn o mnoho básní, požehnání, modliteb a převyprávěných keltských legend. Je to ideální čtení pro rozjímání, plné inspirativních odpovědí na klasické filozofické otázky. Kniha nejen potěší srdce a duši a velice dobře se čte. Je psaná příjemným slohem a mně se moc líbila. Myslím, že 25. vydání ocení nejen keltofilové, ale všichni, kdo se zajímají o spiritualitu starověkých národů, které žili v těsném sepětí s přírodou. Doporučuji