Co znamená žít křesťanskou víru ve světě poznamenaném chudobou, nerovností a útlakem? Jak se proměňuje spiritualita, bere-li vážně zkušenost lidí na okraji společnosti?
Kniha Pít z vlastní studny hledá odpověď ve zkušenosti latinskoamerických chudých a ve víře, která se rodí uprostřed jejich každodenních životních zápasů. Ukazuje, že následování Krista se nemůže omezit na soukromý vztah člověka s Bohem, oddělený od společenské reality. Vyžaduje otevřít se zkušenosti druhých, nechat se jí proměnit a přijmout odpovědnost za svět, který sdílíme.
Přestože kniha vznikla v konkrétních podmínkách Latinské Ameriky, její otázky mají obecnou platnost. Kde stojí křesťanská víra tam, kde jsou lidé zbavováni hlasu, práv a důstojnosti? Jak mluvit o Bohu z perspektivy těch, kdo nesou důsledky nerovnosti a diskriminace? Právě z těchto otázek vyrůstají dnešní teologické směry, které berou vážně zkušenost žen, lidí vystavených rasovému útlaku, lidí s menšinovou vztahovou orientací či genderovou identitou i dalších marginalizovaných skupin.
Gustavo Gutiérrez připomíná, že spiritualita není jen otázkou vnitřního života, ale způsobem, jak žít, jednat a doufat v tomto světě - a že otázku po Bohu nelze oddělit od otázky po člověku a jeho důstojnosti.