Hned po otevření knihy mě mile překvapil úvod knihy. Líbilo se mi, jak čtenáře kniha nabádá, aby se cvičeními nespěchali, protože na perfekcionismus neexistuje žádná rychlá pomoc. Dále čtenáři autorka knihy říká, že za vypracovaná cvičení nikdo nikoho nesoudí a neznámkuje a cvičení můžou napomoci při prací s terapeutem. Tyto poznatky uvedené na začátku knihy ve mě vyvolali příjemný a uklidňující pocit, takže jsem ráda otočila další stránku.

Já perfekcionistka naštěstí nejsem, ale knihu jsem otevřela ze zvědavosti, abych věděla jak pomoc člověku, který by v mém okolí kvůli perfekcionismu trpěl. Po přečtení celé knihy jsem byla mile překvapená, že některé cvičení pomohou i člověku bez perfekcionismu.

Tuto knihu bych si určitě neuměla představit bez řádného vysvětlení co je perfekcionismus. Hovoří o tom první kapitola s názvem Jak vypadá perfekcionismus ve vašem životě, která je doplněná životními příběhy lidí. Kapitola se také zabývá, čím bývá perfekcionismus doprovázený (vysoké nároky, falešné přesvědčení, výkony co určují jakou hodnotu máme jako lidské bytosti a hlavně strach.)

+ V téhle kapitole se mi ale nejvíce líbil popis toho, jak se perfekcionismus projevuje na našem životě. Přidávám sem ukázku z knihy (strana 18,19) Oceňuju také, že hned v první kapitole jsou tři otázky k zamyšlení formou cvičení.

+ Nechybí shrnutí kapitoly.

- Nechápu proč autorka hned v první kapitole nalouskla téma perfekcionistické myšlení, když sama píše, že to bude rozebírat v celé knize a nám to zde sepsala pouze pro naší představu. Toto perfekcionistické myšlení bych v tomhle případě přiřadila spíše k úvodu.

Druhá kapitola s názvem Jak vypadá perfekcionismus ve vašem životě se zaměřuje na to, jak se perfekcionismus projevuje. Pokud si nejste jistí, zda se týká perfekcionismus i Vás, můžete si vypracovat cvičení, která tato kapitola nabízí. Kapitola se také zaměřuje na to, jaký může mít perfekcionismus dopad na život (např. stres či zmeškané příležitosti) Ke konci kapitoly je plno cvičení, kde se zamyslíte, jaké rysy perfekcionismu chcete změnit nebo jestli perfekcionismus přináší nějaké výhody pro život.

+ Zaškrtávání rysů perfekcionismu se mi líbilo a bylo dostatečně dlouhé. (opět přikládám ukázku, strana 23)

+ Kapitola obsahuje hodně cvičení k zamyšlení. (opět ukázka, strana 29) Nechybí životní příběhy.

- Do shrnutí bych neuváděla informace, co nás čeká v následující kapitole. Jedná se o vždy o shrnutí dané kapitoly. Když se budu chtít dozvědět co bude následovat, přečtu si další stranu nebo otočím další stranu.

Dětství ovlivňuje náš život ať už chceme nebo ne. Třetí kapitola s názvem Odhalte kořeny svého perfekcionismu se snaží čtenářům vysvětlit odkud se perfekcionismus vzal. Byla jsem plně přesvědčena, že kapitola bude vyprávět o rodičích, kteří mají na děti vysoké nároky. Překvapilo mě ale, že perfekcionismus může být vrozený nebo, že člověka můžou ovlivnit i perfekcionistická sdělení z kultury a médií.

+ Líbil se mi popis rodičovského výchovného stylu (perfekcionističtí, nároční, roztržití či zahlcení rodiče) viz ukázka z knihy (strana 43,44)

Už samotný název čtvrté kapitoly Od strachu k odvaze nám říká, na co se autorka knihy také zaměřila. Lidé s perfekcionismem se pořád bojí selhání, kritiky či mají strach z odmítnutí. Dozvíme se (což mě samotnou zaujalo), že sídlem strachu je tzv. amygdala (část mozku, která je odpovědná za stresovou reakci). Některé obavy se zakládají na zkreslených, negativních či nerealistických myšlenkách, které se nazývají kognitivní zkreslení. S tímto kognitivním zkreslením se v této kapitole pracuje. Naučí nás, jak se obavám postavit či jak zpochybnit svůj strach. Ke konci kapitoly nám autorka doporučuje, abychom si pomalu ustanovili takové výzvy, které nám působí jen mírné nepohodlí. Nepomůžeme ničemu, když budou takové, které nás budou drtit, ale bez odvahy a menšího riskování ničemu nepomůžeme. Nesmíme zapomenout, že člověk se pořád mění a učí se.

+ V kapitole jsem se dozvěděla zajímavé informace.

+ Cvičení, jak si uvědomit své kognitivní zkreslení je pěkně vysvětleno i na příkladu. Myslím, že zrovna toto cvičení je užitečné i pro ostatní lidi, kteří perfekcionismem netrpí.

- V této kapitole jsme odkázány i na přílohu ke konci knihy. Nelíbí se mi, že musím zbytečně listovat. Přijde mi, že to, co je obsaženo v přílohách mohlo být v jednotlivých kapitolách.

V páté kapitole s názvem Od sebekritiky k soucitu se sebou se vás kniha snaží naučit, abyste jakožto perfekcionisté nebyli na sebe tak tvrdí. Snaží se vám pomoci 4 metodami. Soucitnou sebe mluvou, kognitivní přerámování (změna negativních a přehnaných myšlenek), nácvik sebe odpuštění a soustředění se na silné stránky. O téhle kapitole bych řekla, že je nejdůležitější ze všech kapitol, díky níž si totiž uvědomíte, že problém s perfekcionismem pramení převážně z toho, že je potřebujete lásku a pochopení, který si každý z vás zaslouží.

+ Líbila se mi kapitola Jak dávat a přijímat komplimenty. Nebylo to jen o tom dávat komplimenty druhým, ale převážně sobě.

Občas se sama sebe ptám, jestli se perfekcionisté necítí přetížení. Tolik úkolů, neustálé uhánění mít všechno dokonalé. Touto myšlenkou se zabývá šestá kapitola s názvem Od prokrastinace k dotahování věcí do konce. Kapitola nám ukáže, co všechno díky prokrastinaci dokážeme zmeškat a jak správně naložit s naším časem (např. pravidlo 5 minut, to nejtěžší nejdřív, rozložení úkolů)

+ Kapitola mi byla hodně nápomocná, protože sama mám někdy pomoc, že každý den nestíhám a potřebovala bych více času. Dozvěděla jsem se užitečné informace, díky nímž pevně věřím, že se má situace zlepší. A lidem s perfekcionismem ještě víc.

V životě existuje mentalita (způsob myšlení) více-je-lépe. To znamená, že jsme obklopení myšlenkami dělat všeho víc (víc vydělávej, víc cestuj apod.) a často to dopadá tak, že jsme z toho vyčerpaní, frustrovaní a nenaplnění, protože nikdo nedokáže všechno zvládnout. Sedmá kapitola s názvem Od vytíženosti k vědomému bytí se touto myšlenkou zabývá. Snaží se vám pomoci odhalit, zda svými činnostmi nejste příliš vytížení. Ukazuje vám, jak si provést časový audit, díky němuž budete mít lepší představu o tom, co děláte s Vaším časem. Ujasníte si Vaše životní hodnoty, zkusíte si najít životní rovnováhu a na chvíli se zkusíte pozastavit nad přítomným okamžikem. Na konci kapitoly si kapitoly si zkusíte napsat, za co jste v životě vděční.

+ Kapitola obsahuje nejvíce cvičení z celé knížky.

- Tuto kapitolu bych spíš spojila v jedno s předchozí kapitolou (tedy šestou)

Některé děti dospělí učí, aby co nejvíce pomáhali druhým, jenže u perfekcionistů se to spíš promění ve snahu zavděčit se druhým. Takoví lidé bohužel zapomínají na svou hodnotu a názorech, ale řídí se hodnotami a názory jiných lidí. Kapitola osmá s názvem Od snahy zavděčit se k asertivitě se zabývá jednak asertivitou (způsob vyjádřit své myšlenky tak, aby neublížili druhým), ale také i vlastní hodnotou, jak nelpět na výsledku či jak se zbavit viny.

+ Líbilo se mi cvičení, jak předat své sdělení. Měli jsme se naučit, jak rozlišit pasivní, agresivní či asertivní komunikaci. Opíšu sem příklad ze strany 140,141.

Chci: Chci něco zdravého, třeba salát.

Pasivní: Je mi to jedno, dám si co chceš ty.

Agresivní: Už jsem ti říkala, že jím zdravě. Tak proč pořád navrhuješ pizzu nebo hamburgery? Jsi strašně bezohlední.

Asertivní: Snažím se jíst zdravě, takže bych si dala salát. Byla bych moc ráda, kdybys mohl cestou domů koupit čerstvý špenát.

V kapitole deváté s názvem Od hněvu ke klidu nám autorka ukazuje jak rozpoznat hněv a jak se s hněvem vypořádat. Myslím, že k téhle kapitole se nemusím tolik vyjadřovat, jen se mi líbilo cvičení ohledně úrovně hněvu (ukázka ze strany 154)

Co jsem vůbec netušila je, že se lidé s perfekcionismem stavějí kriticky i k ostatním lidem. Měla jsem za to, že jsou kritičtí jen vůči sobě. Dozvěděla jsem se to v kapitole desáté s názvem Od kritiky k přijímání ostatních, která Vás naučí přesunout pozornost co lidé dělají špatně na to k tomu dobrému. Zároveň se nás snaží naučit nastavovat pro ostatní realistické očekávání, kdy je sdělujeme asertivním způsobem.

+ Myslím si, že nejlepším cvičením z kapitoly je pátrat po tom, co dělají ostatní správně.

Jedenáctá kapitola s názvem od viny k sebépéči jedná opět svým názvem sama za sebe. V kapitole se dozvíte co je sebe léčba, jak jej vnímají perfekcionisté a naučí vás plánovat si svoji vlastní sebepéči.

+ Do očí mě zasáhlo cvičení mylné představy o sebe péči. Netušila jsem, že lidé s perfekcionismem mohou myslet až tak negativně. Opíšu sem opět cvičení ze strany 178.

Kterou z následujících mylných představ o sebepéči máte také?

Ztráta času, lenost, sobectví, slabost, známka selhání, špatná, drahá, nedůležitá... odměna, kterou si musím zasloužit... jenom poslední módní výstřelek sebezdokononalování.

Perfekcionisté se často cítí nedostateční. Dvanáctá a zároveň předposlední kapitola s názvem Od studu ke spojení popisuje jak odhalit stud a jak se ho zbavit. Autorka uvádí, že zbavit se studu není pro perfekcionisty jednoduché, ale pokud se naučíme svěřovat se svými nedokonalostmi, můžeme se studu zbavit.

+ Na kapitole mě zaujalo, že stud u perfekcionistů je vlastně takový cyklus, to jsem vůbec netušila. Opis je ze strany 187.

Stud (přesvedčení, že za nic nestojím) → perfekcionismus → nemožné vysoké nároky → selhání → sebeobviňování → stud.

V závěrečné kapitole (13té) s názvem Jak to dát všechno dohromady nám autorka říká, že po vypracování všech cvičení může perfekcionismus pořád někde být. Nabádá nás, že je třeba některá cvičení opakovat, ale zároveň se máme podívat jaké pokroky jsme s knihou udělali. Na závěr kapitoly je cvičení, kde si můžeme vytvořit nácvik rutinního rozvrhu.

+ Líbil se mi nápad s tím, že si do svého diáře máme zapsat, jak dlouho a kdy budeme dělat cvičení, ke kterým se máme vracet.

Plusy a mínusy

• + Pěkná a jednoduchá obálka.
• + Kniha obsahuje plno životních příběhů.
• + Dozvěděla jsem se plno zajímavých informací.
• + Naleznete zde opravdu hojný počet cvičení.
• + Řekla bych, že na vyplnění otázek a vypracování cvičení, je dostatek místa.
• + Pár kapitol z knihy dokáže pomoci lidem i bez perfekcionismu.
• + V knize je všechno krásně vysvětlené.

• - Na začátku knihy jsem opět narazila na to, že si cvičení z knihy můžete stáhnout v angličtině na určitých webových stránkách. Stále nechápu, proč když kniha vyjde v češtině, neudělají webové stránky s cvičeními v češtině? Já třeba do knihy nerada píšu, takže bych uvítala vytisknout si cvičení a vypracovat si je na papír. Je to kvůli GDPR? Nebo si máme cvičení z knihy okopírovat?
• - Ke konci knihy jsou přílohy. Přijde mi to zbytečné, protože přílohy jsou krátké a navíc je jich málo. (A až D) Přílohy bych zařadila normálně do kapitol.
• - V shrnutí na konci kapitol byla sice rekapitulace kapitoly, ale často jsem v ní nacházela informace co nás čeká v další kapitole. Přišlo mě to zbytečné, když mohu otočit na další stránku a zjistit co dalšího v knize najdu.

Hodnocení a závěr

Knihu velice doporučuju, protože si myslím, že lidem s perfekcionismem dokáže opravdu pomoci. V knize je všechno krásně vysvětlené a myslím si, že autorka se zaobírala všemi důležitými tématy a na nic nezapomněla. Moc se mi líbilo, že kniha obsahovala hodně cvičení, která si myslím dokáží nejvíce pomoci.

Upřímně po přečtení je mi do breku. Je mi totiž lidí s perfekcionismem opravdu líto. Pevně ale věřím, že pokud se ponoříte do této knihy a vynaložíte snahu, dostanete se z toho! Moc vám držím palce!

Knihu nakonec hodnotím 5 hvězdičkami z pěti, protože i přes pár malinkatých nedostatků kniha dokáže člověku opravdu pomoci a to je podle mě to nejhlavnější.

Do pasti perfekcionismu dnes může spadnout každý. Vysoké nároky ve škole, v zaměstnání i v soukromí roztáčejí spirálu touhy po dokonalosti, která nejde zastavit. Je to začarovaný kruh, ze kterého nejde vystoupit. Určitě to znáte – to, co zprvu působí jako euforie z úspěchu a naše silná stránka, se snadno může změnit v úzkost a stres. Příručka Být perfektní nemusí být perfektní vám ukáže, jak vzít znovu život do vlastních rukou a jak najít zpátky ztracenou rovnováhu a spokojenost.

Autorkou příručky je Sharon Martin z kalifornského San Jose, renomovaná psychoterapeutka a mediální specialistka na otázky citového zdraví a vztahů s více než dvacetiletou praxí.

Knihu hodnotím jako laik, který překročil bludný kámen, ale dokázal najít cestu ven, nebo se o to vlastně pokusil. Vzhledem k odbornosti příručky věřím, že může být dobrým pomocníkem i pro odborné psychoterapeuty a jejich perfekcionistické klienty.

Díky knize Být perfektní nemusí být perfektní pochopíte hlavní příčiny svého perfekcionismu a naučíte se mírnit sklony k němu. Není to snadné a určitě to nepůjde rychle, ale výsledek se dostaví. Vím, o čem mluvím, jsem narozená ve znamení Panny (a ty mají s perfekcionismem a přemírou nároků na sebe i na ostatní fakt problém), a s perfekcionismem se potýkám vlastně od dětství. Byla jsem a stále jsem zvyklá být úspěšná, pracuji na tom prakticky neustále, věnuji tomu veškerý čas, umím si také naložit víc, než uvezu a pak se hroutím, trošku se oklepu a pak to jde zase na novo… já už na té spirále jedu. Tedy vlastně jela jsem… už ji umím zbrzdit, ulevit si, ale ještě neumím seskočit.

Nejvíce mi pomohlo pochopit a přiznat si, že můj perfekcionismus je pro mě standard, ale své nejbližší tím do jisté míry ničím, protože nejsou schopni nároky a tempo vydržet. Paradoxně mi k tomu pomohl letošní půlrok, kdy jsem se potýkala se zdravotními problémy. Polevila jsem ze svého perfekcionismu z nutnosti, prostě jsem fyzicky nemohla, nestíhala, nezvládala… nešlo to… a ono se nic nezhroutilo. S ledasčím pomohl manžel i děti, a to sami od sebe. To, co na mě počkalo, vlastně nebylo podstatné, protože nic není důležitější než my sami. Abychom mohli pomáhat dál, musíme nejdříve pomoci sami sobě.

Když se mi pak dostala do rukou tahle příručka, dokonale to na sebe pasovalo. A tak na sobě krůček po krůčku pracuji, ale už vím, že Být perfektní nemusí být perfektní. Perfekcionismus není jednoduchá diagnóza, ale dá se s ní pracovat. Knihu vřele doporučuji těm, kteří si uvědomují, že přišel čas s tím něco udělat. A prvním krokem je přiznat si to.

V dnešní době to vypadá, jako by se roztrhl pytel s knihami plnými rad, jak být co nejúspěšnější, nevýkonnější, nejefektivnější, nejšťastnější a jiná NEJ. Ale co když Vaším problémem není nedostatek, ale naopak přemíra? Neustále na sebe máte mimořádně vysoké nároky, kritizujete se, i když jste něčeho dosáhli a usilovně pracujete bez přestávek a sebeocenění. Znáte to? Pak je tahle kniha pro vás tou pravou ke čtení.

Autorka Sharon Martin je psychoterapeutka z Kalifornie, která se zaměřuje na práci s perfekcionistickými lidmi. Přistupuje k nim s pomocí KBT (kognitivně-behaviorální terapie), která je pro ně jako stvořená. Stojí na praktických radách, nacvičování a poměrně rychlých způsobech změny chování. Její podstatou je uvědomění si vlastních myšlenek, jejich zpracování a následně změna v chování, která chování postupně upravuje do námi požadované podoby.

Název knihy Být perfektní nemusí být vždy perfektní popisuje hlavní znaky perfekcionismu a dává rady, jak se s ním naučit bojovat. Je to spíš než kniha takový tréninkový deník s prostorem pro Vaše poznámky, myšlenky a zápisky. Začíná charakteristikou perfekcionistického člověka. Mezi jeho rysy patří snaha po dokonalosti, velmi vysoké nároky (které klade jak na okolí, tak na nás samotné), přesvědčení, že naši hodnotu určuje náš úspěch nebo prohra, strach z chyb a selhání. V běžné míře jsou takové pocity normální, ale u perfekcionistů ovlivňují celý život. Nikdy nezkusí nové věci, protože by se mohli ztrapnit. Když dostanou stříbrnou medaili, nemají radost, jak jsou úspěšní, ale vyčítají si, že nevyhráli zlatou. Po všech členech rodiny vyžadují bezpodmínečné dodržování pravidel, což vede k věčným hádkám a frustraci druhých, jelikož nikdy nic neudělají dostatečně dobře. To je jen pár příkladů z příběhů klientů, jimiž autorka ilustruje své myšlenky. Dělá to knihu nejen čtivější, ale i mnohem lépe pochopitelnou. Když jsem ji četla, neustále mi znělo v hlavě slovní spojení dostatečně dobrý. To je koncept, se kterým přišel už Donald Winnicott ve spojení s rodičovstvím. Popisuje takové rodiče, kteří jsou milující, ale i chybující. Umí se ale ze své chyby poučit a ukázat to i dětem. Ty pak nežijí jako v bavlnce, ale jsou připravené na reálný život. Sharon Martin tento pojem používá trochu v jiném kontextu. Ukazuje nám, že není důležité být dokonalý. To totiž nelze. Můžeme se ale naučit být cílevědomí, s vysokými, ale realistickými nároky a dosahovat splnitelných cílů bez následků pro naše vztahy, duši i tělo. Jak? Podle autorky použitím KBT technik. V knize je popsaná metoda kognitivního přerámování, kdy se naučíme na problém koukat z jiného úhlu pohledu, technika všímavosti, trénink sebeodpuštění, překonávání prokrastinace a v neposlední řadě práce s hněvem.

Myslím, že každý z nás má v sobě trochu perfekcionisty. Já sama jsem se našla v několika oblastech a vyzkoušela jsem techniky, které autorka nabízela. Nezabere to moc času ani jako četba téhle knížky, ale udělá to velký rozdíl ve Vašem životě. Sharon Martin na zadní straně přebalu píše, že pokud chcete začít vést bohatší, plnější a smysluplnější život, tato příručka Vám pomůže začít. A mně nezbývá než souhlasit.