Clark, David A.: Vystupte z myšlenkových pastí - autor recenze: Mgr. et Mgr. Pavlína KosinováKniha Vystupte z myšlenkových pastí je dílem Davida A. Clarka, významného kognitivně behaviorálního psychologa, který se věnuje výzkumu úzkosti a deprese. Tuto knihu napsal pro širokou veřejnost jako praktickou příručku k překonání emoční tísně. Měla by pomoci při srovnání myšlenek a odbourání opakovaně negativního myšlení (repetitive negative thought; RNT). Právě tento způsob opakovaného negativního myšlení, který se nejčastěji týká nepříjemných osobních zážitků, je hlavním tématem knihy.
Každý se ve svém životě setkává s nepříjemnými zážitky. Mohou nastat v rovině pracovní i osobní. Například ztráta zaměstnání, rodinné konflikty, hrozba exekuce nebo vážné onemocnění. Právě tyto situace mohou spustit opakované negativní myšlenky. Kniha si dává za cíl pomoci změnit čtenáři formu myšlení prostřednictvím práce s negativními myšlenkami. Používat jí může každý jednotlivec, který zápolí například s depresemi.
Autor doporučuje nejdříve si přečíst danou kapitolu a teprve poté se věnovat praktickým cvičením, přičemž první dvě kapitoly označuje jako „povinnou četbu“ pro následné pokračování ve čtení, protože první dvě kapitoly tvoří východisko pro ostatní části knihy. Ta je rozdělená do osmi kapitol, přičemž každá nejdříve obsahuje popis dané problematiky, cvičení a také příběh z praxe. Jednotlivá cvičení jsou tvořena různými úkoly, škálami, reminiscencemi nebo dotazníky. Důležité je také shrnutí na konci každé z kapitol.
Jak již bylo zmíněno výše, první dvě kapitoly sám autor považuje za teoretické východisko pro další kapitoly a další čtení knihy.
První kapitola s názvem Poznejte své myšlenkové pasti, se zabývá negativními myšlenkami, které se opakují, a jejich účinky na lidské emoce. Čtenář by se měl naučit určovat, jestli jsou jeho myšlenky negativní, zda se opakují nebo jsou dokonce nezvladatelné. Toto pochopení a určování probíhá prostřednictvím pracovních listů a návodů. Důležitá jsou také doporučení, ve kterých situacích je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Určování negativních emocí a myšlenek je nejprve vysvětleno teoreticky, v bodech a následně ještě prostřednictvím diagramu. Do praxe se tyto informace lépe převádějí díky příběhu, který autor zmiňuje. Následují cvičení, díky kterým je možné si ověřit přítomnost nebo nepřítomnost negativních myšlenek u čtenáře. Dále je možné určit, zda jsou negativní myšlenky opakované a jaké jsou jejich spouštěče.
Ve druhé kapitole se čtenář dozví, jak Zvládnout paradox kontroly. Protože každý člověk je schopen mít pod kontrolou jen určitý počet svých myšlenek, je nutné mít kontrolu nad tím, které to jsou a jestli není negativních příliš mnoho z nich. Mentální sebekontrola není ale tak dokonalá, aby někdy nedocházelo k přemrštěným obavám a následně k zacyklení negativních myšlenek. Cvičení mentální sebekontroly doporučuje autor vyzkoušet na cvičení s názvem Experiment s modrým slonem. Po pochopení, jak funguje nebo spíše jak by měla fungovat mentální kontrola, pokračují cvičení dál. Je důležité pochopit, že nefunguje zkoušet zastavit pokusy o nevšímání si myšlenek, které chce člověk ignorovat. Je potřeba si vytvořit funkční strategie, které pro daného člověka fungují nejlépe a pomáhají mu nastavit meze toho, co je a není možné v rámci svých myšlenek a emocí kontrolovat. Nejvhodnější strategie je ale pro každého člověka jiná a není možné aplikovat každou na všechny lidi.
Třetí kapitola, která je už více zaměřena prakticky než předešlé dvě, se jmenuje, Buďte bez obav. Jak již název napovídá, věnuje se nejběžnější formě negativního myšlení, tedy obavám. Ty jsou člověku vlastní a provázejí ho celý život. Existují různé formy obav. Můžeme je dělit například podle času (krátkodobé a dlouhodobé) a je potřeba říct, že jsou přirozenou reakcí člověka. Problematické jsou ale obavy nadměrné, které nedovolují člověku žít život bez nich. Tato kapitola seznamuje čtenáře s nástroji, jak rozeznat obavy přínosné a postavené na reálném základě od obav maladaptivních (nadměrných). Ukazuje to na příkladu studenta, který pociťuje obavy před každou zkouškou ve škole. Předkládá také rysy obav, které jsou neodolatelné (nejistota nebo neúčinná kontrola). Velký prostor je v rámci kapitoly věnován efektivnímu řešení problémů, a to postupně ve čtyřech krocích. Konkrétně od posouzení vlastní odpovědnosti a kontroly, k definici problému, uplatnění nalezeného řešení v praxi až k hodnocení. U obav je také možné postupně „přepsat“ jejich scénář, aby nebyl vždy katastrofický. Tento způsob autor nazývá „dekatastrofizací“.
Následující kapitolu autor pojmenoval Zastavte ruminaci. Jedná se tedy o zastavení stále se opakujících úvah, které nevedou k žádnému výsledku ani posunu. Mnoho lidí prožívá jak obavy, tak také ruminaci. Obojí jsou sice typy negativního myšlení, ale existují mezi nimi rozdíly. A to především v časovém zaměření, kdy se ruminace soustředí na minulost otázkami proč a obava na minulost s otázkou co když. Ruminaci také lékaři spojují s depresemi a obavy s úzkostí. Obě mohou být i užitečné, pokud se používají ve správné formě. Následují strategie, prostřednictvím kterých by se člověk měl naučit místo otázek proč klást otázky jak, které pomáhají efektivnímu plánování. Výsledkem by mělo být soustředění na nějakou činnost místo neustálého hledání odpovědí na otázky.
Pátá kapitola plynule navazuje na předešlou, protože se věnuje, jak už název napovídá, Překonávání lítosti. Člověk se v životě neustále o něčem rozhoduje. Může se jednat o věci banální (například program v televizi nebo menu oběda), ale také o věci zásadní, jako výběr partnera nebo půjčení peněz. V případě, že výsledek našeho rozhodnutí je pozitivní, je člověk spokojený. Pokud ale ne, začneme litovat. Samozřejmě naše lítost stoupá přímo úměrně velikosti a důležitosti rozhodnutí. Pokud se ovšem v lítosti zacyklíme a opakujeme ji neustále dokola, stává se nebezpečnější než obavy nebo úzkost. Clarkova kniha nás seznamuje se strategiemi, jak s lítostí pracovat, jak zjistit, jestli je lítost opakovaná a negativní, a jak přehodnotit svá minulá rozhodnutí.
Lítost není, podle autora, jedinou negativní emocí, která se spojuje s minulostí. Zmiňuje ještě zahanbení a potupu. Šestou kapitolu knihy proto věnuje tématu, Zbavte se potupy. Na příkladu ženy Joan ukazuje autor, že pocit potupení a zahanbení úzce souvisí se sebeúctou. Prostřednictvím několika cvičení jsou mapovány vzpomínky na různé, zpravidla trapné a zahanbující vzpomínky, dále se pak postupně v několika krocích zaujímají stanoviska k jednotlivým situacím. Až poté je možné se zahanbení postupně zbavovat nebo ho alespoň zmírnit. Je proto ale zcela nezbytná behaviorální změna, což není podle autora krátkodobá záležitost.
Zcela jinými strategiemi než s lítostí lidé bojují s potupou. O jejím překonání pojednává sedmá kapitola. Jako v každé kapitole, je i zde uveden konkrétní příklad pro pochopení kontextu. Jedná se o příběh muže šikanovaného na pracovišti. Je sledována jeho psychická proměna a postupné snižování sebevědomí. Příklad šikany na pracovišti je zvolený velmi trefně, protože se jedná o jeden z nejčastějších příkladů, kdy se člověk setkává s potupou. Mezi cvičení autor zařadil dotazníky na vyjmenování potupných zážitků a na jejich škálování podle intenzity, jakou člověk cítí. Pak jsou uvedené postupy, jak s potupou pracovat. A tento postup je podrobně vysvětlený prostřednictvím příběhu, který se odvíjí celou kapitolou, konkrétně se jedná nejdříve o šikanu na pracovišti a dále, co se s klientem příběhu dělo a jak mu pomohla změna zaměstnání.
Závěrečná kapitola je nazvaná Zahoďte zášť. S touto negativní emocí, která přichází v dnešní době velmi často je také potřeba pracovat. Protože po nespravedlivých jednáních nebývá snadné odpustit. Tyto pocity se mohou během let prohlubovat a dojít do velkých extrémů, takže je potřeba se jich postupně zbavovat. Například prostřednictvím cvičení na přehodnocení zášti nebo deníku vděčnosti. Jako u ostatních kapitol nejdříve dochází k mapování, jestli došlo k zabřednutí do negativních myšlenek a emocí, a teprve pak může dojít k transcendenci.
Kniha je napsána jako praktická příručka pro změnu způsobu našeho myšlení. Především o zbavení se opakovaných negativních myšlenek. Ty mohou přispět k zacyklení a zabřednutí do problému. Součást těchto myšlenek tvoří také vina, zahanbení, úzkost a další. V jednotlivých kapitolách popsal autor strategie, které vedou k transcendenci pohlížení na daný problém. Například změnu v orientaci na cíl – člověk se neptá proč, ale jak nebo provede změnu ve formě odvedení pozornosti.
V rámci sociální práce vidím přínos především v možnostech použití praktických cvičení v praxi. Není ani nutné pracovat v rámci práce s klientem s knihou jako celkem, ale jednotlivé kapitoly se dají použít samostatně. Jako přínosná se jeví i možnost zařadit samostatné práce s jednotlivými cvičeními.
autor recenze: Mgr. et Mgr. Pavlína Kosinová
Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál