Šeherezádiny hádanky

Nějakou dobu jsme si váleli šunky převážně u erotické či romantické literatury, sem tam s malou odbočkou mimo. Je tedy čas zase trochu posílit to, co máme v hlavě. Nemyslím tím piliny nebo vzduchoprázdno. Žádný strach, nějaký mozek máme všichni. A aby nám nezakrněl, nebo jak říkám s oblibou já – v rámci prevence demence či jistého Němce – pojďme navštívit krásnou Šeherezádu a zjistit, co si pro nás, ženská jedna vyčůraná, přichystala!

Dobrá, možná zvolené přídavné jméno vyčůraná není úplně lichotivé. Nazvěme ji pro jistotu, v rámci tolik oblíbené korektnosti, bystrou. Rozhodně měla pod čepicí! O staré pohádce/legendě si tu dnes povídat nebudeme. Přejdeme rovnou k hádankám. Vůbec by mě nenapadlo, že jich moje hlava přelouskala 225.

Nalijme si čistého vína – jestli jsem jich dokázala sama od sebe na první dobrou správně zodpovědět 10, byl to výkon přímo úctyhodný. Já totiž slovní zadání, potažmo slovní úlohy, bytostně nesnáším a zásadně jim nerozumím. Musím si text přečíst alespoň třikrát, aby můj mozek byť jen minimálně pochopil, co se po něm vlastně chce. V takovou chvíli vždy s láskou vzpomínám na rovnice, intervaly a matice… logika pro mě není. Spoléhám se na selský rozum. Není samospasný a všemocný, leč zadek už mi párkrát zachránil. A nejenom sedinku.

Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úkoly nejsou na našem trhu žádnou novinkou. Nakladatelství Portál je již jednou vydalo a to v roce 2004. Jde tedy o jakési oprášení. Ubírá to knize na něčem? Nemyslím si. Mezitím dozrála a dospěla další generace (a nejen jedna) potencionálních čtenářů a já tleskám nápadu jít i touto cestou.

Čekají na vás dvě části. Kniha první, která se věnuje příběhu Šeherezády a hádanek, které vypráví králi, aby nepřišla o hlavu. Netvrdila jsem, že tu do oné legendy nebudu zabředávat? Nevadí. Kniha druhá se potom zaměřuje na moderní logiku.

Dokud jsem četla první část knihy, byla jsem v pohodě. Ona se totiž dá krásně číst jako příběh, aniž byste luštili nebo se trápili řešením jednotlivých hádanek. Samozřejmě, že na konci této části najdete i jednotlivá řešení. O ty vás Raymond Smullyan nemohl ochudit. Druhá polovina knihy je potom rozčleněna do kratších kapitolek a řešení je vždy po skončení té dané kapitoly a ne až na konci, čímž odpadá složité listování tam a zpátky.

Toliko k formální stránce knihy. Pocitově mám opět zavařený mozek. Netuším, proč se pokaždé do úloh pouštím, když vím, že mi způsobí kolosální bolehlav. Jenže pro mě představují výzvu a já je chci pokořit. Chci matematice a logice porozumět, čímž jsem právě popřela své vlastní tvrzení o tom, že netuším… Raymond Smullyan se v mé knihovně neobjevuje poprvé. Už se tu od něj třese titul Jak se jmenuje tahle knížka? Za sebe musím přiznat, že ten mě bavil o poznání více. Tematicky mi více vyhovoval a rovněž mě nesrovnatelně víc bavil. Mám chuť se k němu vracet. Kdežto u Šeherezádiných hádanek se dostavila spíše úleva, že jsou konečně za mnou.

Čili musím dát (chtě nechtě a abych byla spravedlivá) plný počet. Kvalitativně a co do přínosu nelze knize nic vytknout. Co slibuje, to vám dodá. Já dávám přednost výše jmenovanému kousku, který je mi více sympatický. Vy máte možnost přečíst si ukázky z obou a rozhodnout se samostatně, které téma a zpracování je vám bližší.

Hodnocení 5/5

Pokud znáte některou z knížek slavného matematika Raymonda Smullyana, tato knížka pro Vás bude krásným doplněním. Pokud autora neznáte a rádi byste nakoukli do světa matematických hříček, logických hádanek a rébusů, může Vám být právě tato kniha skvělým pomocníkem.

Raymond Smullyan: Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úkoly

Průvodkyní je moudrá Šeherezáda, která ve slavné sbírce pohádek Tisíc a jedna noc vyprávěla králi každý večer pohádku, aby unikla popravě. Raymond Smullyan svou knihou Šeherezádiny hádanky plynule navazuje na známý příběh a nechává Šeherezádu každou noc dávat králi zábavné hádanky. Král je hádankami natolik nadšený, že na popravu pokaždé zapomíná a dává tím Šeherezádě další příležitost nachystat si hádanky na příští večer. První část je řazena tematicky, každou noc si Šeherezáda vzpomene na některé z hrdinů původní sbírky a osoby jednotlivých hádanek pojmenovává podle nich. Setkáváme se tu se Sindibádem, Hárún ar-Rašídem nebo Alibabovými loupežníky. Tato část končí zásadní logickou otázkou, jejíž položením si Šeherezáda zajistí svůj další osud. Ve druhé části se dostáváme k moderní logice, která je rozdělena na jednotlivé kapitoly podle tématu. Najdeme v ní excelentní příklady z donucovací logiky, problém občasných lhářů ve výrokové logice i gödelovské hádanky.

Obtížnost hádanek v celé knize je řazena vzestupně tak, aby si čtenář mohl postupně zlepšovat své úsudky nebo si pomoci k pochopení podrobně popsaným řešením. Hádanky na sebe navazují pouze v rámci jednotlivého dne, čtenář tedy může některé přeskočit.

Kniha obsahuje více než dvě stě hádanek, hlavolamů a logických paradoxů, které potěší čtenáře snad každého věku.

Žil byl kdysi americký matematik, logik a filozof Raymond Smullyan. Svou profesní dráhu začal jako kouzelník a uchytil se jako profesor filozofie. Jeho titul Šeherezádiny hádanky není jediným počinem, který u nakladatelství Portál vyšel. Možná už jste četli jeho publikaci Jak se jmenuje tahle knížka? I ta se týká hádanek, ale tentokrát z jiného, stejně nápaditého soudku.

V úvodu a také první kapitole s názvem Kniha první: Největší hádanka Šeherezáda poukazuje autor na odkaz Allan Edgara Poa v rámci Šeherezády, ale také nám přibližuje starší publikace, které se námětu týkaly a představuje jiné konce, než jaké klasicky v případě proslulé Šeherezády známe. Čeká vás tedy nejen pořádná dávka hádanek, ale také poučení a vědomosti.

Titul je rozdělený na dvě části, tedy Kniha I. a Kniha II. přičemž ta první se právě týká především Šeherezády jako středobodu, co se týče pokládaných otázek. Dozvíte se prostřednictvím rébusu něco o arabské kultuře, lehce také o náboženství a snadno vás vtáhne také příhodná atmosféra. Otázky Šeherezáda, tedy autor, kladou ve stylu pohádek Tisíce a jedné noci. Nevynechal ani Alibabu či další...

Otázky jsou zaměřené různými směry, od logického myšlení přes slovní a matematické části. Mají opravdu přesah a nebudete-li si vědět rady, jsou v knize nejen nápovědy, ale samozřejmě také řešení. A to řešení se týká všech hádanek, které vám publikace předkládá.

Když se vám náhodou bude Šeherezáda a její svět zajídat, autor se v druhé knize obrací k modernu. Tedy jak to popisuje v první kapitole s názvem Od Šeherezády k moderní logice. To tedy nastává odklon od Šeherezády a autor vás láká jinými tématy, které ale stále nepostrádají na atraktivitě a stále vás informují o zajímavostech a zábavně poučují o logice.

Titul je hodně překvapivý a hodně atmosférický, což běžně u takových knih nebývá. Raynold Smullyan se rozhodl pro nezapomenutelné dílo, které vás hodně oslní zajímavostmi, vědomostmi, informacemi, ale také pěkně potrápí vaši logiku. I když někdy se jedná o tak prosté řešení, že opravdu nadchne. U této publikace se rozhodně nebudete nudit a nečeká vás ani jednostranné zaměření, i když co se týče logiky se autor pořád sune stejně překvapím směrem a má celistvý námět. Ukázka na webu nakladatelství Portál.

Šeherezádiny hádanky bych doporučila všem, kteří chtějí potrápit své mozkové závity. Chce se vám myslet? Chcete něco víc než jen civět na televizi či do mobilu a notebooku? Chcete se poučit a nechat se udivit? Chcete se cítit jako vítěžové, když uhodnete složitou úlohu? Zvyšte si sebevědomí, vytuňte logickou část a povzbuďte mysl. Takový trénink je pro každého, ale teď už záleží jen na vašem odhodlání! Jděte do toho!

Super knížka, když nechcete zblbnout. Předně vám moc doporučuju kouknout se na fotografii autora na internetu. Rovnou pochopíte, že ta kniha je opravdu jedinečná. Raymond Merrill Smullyan byl americký matematik, ale ze všeho nejdřív kouzelník, pak taky koncertní pianista, logik, taoista a filozof. V roce 1955 získal titul BSC na University of Chicago a titul Ph.D. z Princetonské univerzity později v roce 1959. Takže od kouzelníka až k váženému titulu a podle té knížky to vypadá, že i docela zábavnou cestou. Raymond totiž povýšil Šeherezádu a její pohádky někam dál a výš – udělal z ní matematického génia. Když už došly pohádky, začala si vymýšlet hádanky. Nejdřív začala (podle Raymonda) takovými krátkými, klasickými početními – jako třeba včely vyletěly z úlu, různé části roje obsadily různé kytky a keře, tak kolik bylo včel. Jenže pak to začne houstnout až do logických hrátek. Jako třeba: jaké víry je Bulikája? Jasně, nejdřív se dozvíte, kdo je Bulikája, pak ale král musel hádat podle disputace dvou přátel, jaké víry jeden z nich skutečně je. Podívejte, jestli se vám už nechce koukat na ty pořád stejné filmy a podivná zpravodajství, prostě si kupte tuhle knížku a budete v úplně jiném světě. Ve svém světě. Budete zjišťovat, kolik toho z logiky i matiky zvládnete, a když vás na to bude víc, tak to budou opravdu dlouhé noci. U téhle knížky mě napadlo, že takhle by se skutečně dalo uniknout třeba povinnému manželskému …společnému usebrání se v ložnici a nahradit ho něčím taky společným, ale rozhodně novým. V temperamentnějším podání to může být docela zajímavá předehra. Knížka má dvě části. V první jsou hádanky a ve druhé pak řešení úkolů. „Jedna domácí kočka odešla z domu rychlostí tři míle za hodinu. Najednou si vzpomněla, že je čas na oběd, a tak běžela dvakrát tak rychle zpátky. Dohromady byla pryč patnáct minut. Jak daleko odešla?“ Takže je to dobrá kniha i pro učitele matematiky, kteří už nevědí, čím by ty svoje žáky chytli. Moje odpověď by zněla asi „jeden a půl té malé konzervičky“. Ale jaké víry je Bulikája – to je už skoro na závěrečnou práci na filosofické fakultě. Už jen zápletka té hádanky stojí za povšimnutí: dva přátelé uctívají každý jiného boha (a přesto jsou přátelé). Zjistěte, který uctívá kterého. No není to zajímavý logicko-filosoficko-náboženský problém? Vracím se na začátek: autor zahájil svoji kariéru jako kouzelník.