Dospívání bylo vždy těžké. Tělo i psychika se mění a ustát horskou dráhu hormonů je výzva pro dospívající i jejich okolí.

Dnes však zejmena dívky čelí tlaku, který je silnější a vytrvalejší než dřív.

Autorka Lisa Damour, což je zkušená psycholožka pracující s dospívajícími dívkami, to vidí na vlastní oči ve své praxi. To že nejde o nějaké její subjektivní vnímání reality, ale obecně rozšířený jev má podloženo i čísly ze studií v USA:

31 % dívek uvádí příznaky úzkosti (u chlapců 13 %)

Mezi lety 2009–2014 vzrostl podíl dívek, které se často cítí nervózní či mají strach, o 55 %

Depresivní symptomy stouply u dívek z 13 % na 17 %

(u chlapců z 5 % na 6 %)

Dívky navíc častěji hlásí tělesné projevy stresu – únavu, změny chuti k jídlu.

A ve věku 12–17 let bývají depresivní až třikrát častěji.

Síla knihy je v kombinaci výzkumu a srozumitelných nástrojů. První část čtenáře naučí rozlišit zdravý vs. nezdravý stres, tři typy zátěže, okamžik, kdy se stres přelévá v úzkost, a praktiky, jak „příval“ zastavit (dech, tělo, myšlenky, rytmus dne).

Další kapitoly jdou po místech, kde tlak vzniká. Ať je to doma, ve škole, mezi dívkami, od chlapců nebo tlak kultury.

Damour neslibuje svět bez stresu. Učí, jak s ním zacházet, kdy přidat oporu a kdy vyhledat pomoc. To se mi líbí a ač nemám dcery, tak aspoň vím, jak mohu pomoci dospívajícím dívkám ve svém okolí. Zároveň mám velký vykřičník k tomu, jak vychovávat svoje syny, aby nebyly pro dívky a ženy hrozbou, ale naopak oporou a partnerem.

Je to odborné, konkrétní a zároveň čtivé.

Pro rodiče, učitelky/le i všechny, kdo chtějí, aby se dívky nezlomily pod tlakem, ale rostly navzdory němu je to skvělé čtení.

Na přečtení této knihy jsem si nechala víc času – a udělala jsem dobře. Pod tlakem je jedna z těch zaměřených na dospívání a psychické zdraví, které reflektují psychickou zátěž dnešní generace.

Autorka velmi přesně vystihuje, jak silnému tlaku dnešní dívky čelí – ať už jde o nerealistické obrazy dokonalosti na sociálních sítích, tlak na výkon, nebo neustálé porovnávání se s ostatními. Internet a svět dokonalých těl a úspěchů formují jejich sebehodnocení a zasahují do každodenního života víc, než si často uvědomujeme.

Kniha nabízí nejen popis těchto problémů, ale i hlubší porozumění – vysvětluje je v kontextu rodiny, vývojových potřeb dítěte a vztahů, které ho formují. Čte se sice pomaleji, ale o to víc nutí k zamyšlení.

Pod tlakem je kniha, pro rodiče, či třeba učitele, kteří chtějí lépe porozumět světu dospívajících dívek.

#nakladatelstviportal #dospivani #psychologie #specialnipedagogika

Kdyby kniha Pod tlakem americké psycholožky Lisy Damour vyšla tak o rok, o dva dřív, vůbec bych se nezlobila. Cenné postřehy ohledně projevů a zvládání stresu a úzkosti u dospívajících dívek by u nás doma pravděpodobně pomohly lépe ošetřit nejeden vyhrocený moment. A i když jsou nám některé místní reálie týkající se vzdělávacího systému nebo kultury poměrně vzdálené, většina tipů je univerzálně přenosná a přínosná pro rodiče po celém světě, což dokládá i fakt, že byla přeložena už do 20 jazyků.

Podtitul Jak čelit epidemii stresu a úzkosti u dívek zní sice hrozivě, uklidňující tón celého textu ale prozrazuje nadhled získaný mnohaletou praxí a záměr autorky skutečnost ani nezlehčovat, ani nedramatizovat. Hned na úvod vysvětluje, že není potřeba mít stres už jen ze slova stres, ani úzkost z úzkosti. Obě reakce mají svůj evoluční základ a ve zdravé míře nás posilují a chrání. Když však tuto zdravou míru přesáhnou, pro jejich účinné zvládnutí je nejdůležitější hlavně klidná reakce okolí.

To zní jako banalita typu prší - vem si deštník, co ale s případy, kdy dotyčná „Dává najevo, jak se cítí bezmocná tím, že do stavu naprosté bezmoci přivádí i vás“? Proti tsunami deštník nefunguje. Na příkladech z praxe autorka rozebírá strategie, které pomáhají odolat pokušení situaci ihned řešit, zachraňovat, radit, uklidňovat, vyhrožovat nebo to celé přebít vlastním výbuchem. „Chceme-li se dostat do bodu, kdy můžeme být pro dceru skutečně užiteční, musíme s ní nějak vydržet … tváří v tvář emocím, které se vymkly z rukou.“

Pozornost je v jednotlivých kapitolách věnována rodině, přátelství s ostatními dívkami, interakci s chlapci a škole. Každá jmenovaná oblast totiž dívky staví před specifické výzvy. Autorka kriticky zkoumá také digitální prostředí a očekávání, jež má od dívek naše kultura a společnost. Všímá si nových detailů a známá fakta zasazuje do souvislostí. Přestože píše velmi čtivě, nezapomíná ani na seznam zdrojů, ze kterých čerpala, takže věty typu „spousta výzkumů ukazuje“ jsou v poznámkovém aparátu doplněny jejich pečlivým výčtem.

Nečekejte žádný zázračný návod. Každý jsme jiný, různým typům osobností rodičů i dívek budou vyhovovat různé přístupy, ale informace, které kniha nabízí, mohou pomoci zmapovat terén, ve kterém se dospívající dívky pohybují a načerpat inspiraci, jak je jím dobře provázet. Nevyhneme se při tom ani práci na sobě: „ Naše dívky se hodně učí o tom, jak zvládat stres, když pozorují, jak ho zvládáme my jako rodiče.“