Za spolupráci s nakladatelstvím Portál jsem velmi vděčná. Většinou jsem nadšená z jejich knih. Řekla bych, že si umím vybrat knihy, aby se mi líbily. Nyní jsem dostala chuť na dětské čtení. Včerejší vánoční byla úžasná a tuto bych hodnotila stejně dobře. Je jiná, ale také čtivá. Tím, že příběh je určen pro větší děti – osm až dvanáct let. Já bych je dala přečíst klidně i větším, protože bavila i mě. Tak zní téma prázdniny a táborový fotokroužek skvěle.

Je to již třetí díl série Agnes. Předešlé díly jsem nečetla a ničemu to nevadí. Děj je plynulý a pochopitelný. Agnes je jedenáctiletá dívka, která se přestěhovala s maminkou z Helsinek po rozvodu rodičů do vily Rauhale. Vilu zdědila maminka po pratetě Agnes, která tam žila se svým dvojčetem Hugem. Příběh má dvě linie. Dozvídáme se, co dělal a jak se cítil Hugo v roce 1938, když mu bylo sedmnáct let. Zároveň Agnes v této době je přinucena strávit týden prázdnin na příměstském táboře v jejich vile. Je to tábor o focení a vede ho maminčina bývalá spolužačka Silvie.

Agnes požádá i kamaráda Piškota, aby chodil s ní, protože se přihlásilo málo účastníků. Kupodivu je fotografování opravdu zaujme. K tomu se začnou v domě dít divné věci, jež jsou spjaty s Hugovou minulostí. Agnes tomu chce přijít na kloub. Vnímá, že jsou zde nějaké záhady, které chtějí být vyluštěny. Piškot pátrá s ní a je to opravdu poutavě napsané. Skončí to hezky s ohledem na odkrytá tajemství. Agnes také řeší vztah k otci, který se odstěhoval k nové přítelkyni a mají spolu miminko. Agnes je nešťasná z odchodu tatínka k nové rodině. Což je pochopitelné. Moc hezky jsou vykresleny její city.

Příběh má skvělou energii. Je milý, lehce vtipný a vyprávění přirozeně plyne, že vám stránky přímo utíkají pod rukama. Byla jsem zvědavá na závěr, který se povedl. Obsahuje černobílé ilustrace, které jsou hezké a trefně doplňují vyprávění. Kniha se mi moc líbila. Doporučuji.

Hodnocení: 100%