Na jaro se mi dostala do ruky na recenzi kniha autorky Evy Horákové s tradičně krásnými ilustracemi Venduly Hegerové – Co se šeptá v trávě. Kniha obsahuje 9 krátkých příběhů o zvířátkách.

Hlavním znakem je, že jsou všechny příběhy psané velkými tiskacími písmeny, tedy vychází z genetické metody čtení. Nicméně bych nezobecňovala a i děti, které se učí číst analyticko-syntetickou metodou, si příběhy také rády určitě přečtou.

Příběhy mají poučný charakter a děti se na nich učí empatickému přístupu, kamarádství a správnému chování. V knize se postupně zmenšuje velikost písma a prodlužuje rozsah příběhu, takže poslední příběhy už jsou pro zdatnější čtenáře.

Knížka je moc milým zpestřením jarních dnů a můžete její příběhy propojit třeba s procházkou venku, kde budete hledat kosa Pípa, brouka Tika, šnečka Muka, pavouka Ludvíka, včelku Bělu, komára Vénu, housenku Julii, mravence Mojmíra nebo berušku Žanetu.