Malá Dorka si přeje poníka, ale když jí ho babička skutečně pořídí, holčička jen nevychází z údivu. Její nový kamarád se totiž vůbec nechová tak, jak si vysnila! Sedlo se mu ani trochu nelíbí, zato spásá úrodu přímo z babiččina záhonku... Dorka nakonec zjišťuje, že být dobrý přítel znamená také netrvat si zarputile na svém, ale vycházet tomu druhému vstříc, naslouchat mu a vnímat jeho potřeby.