KLIMA KNIŽNĚ: TÉMA NEJEN PRO DOSPĚLÉ - autor recenze: Mgr. et Mgr. Markéta Zajícová , pedagogická pracovnice, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brnohttps://www.e-bedrnik.cz/zakladni-a-stredni-skoly/casopis-bedrnik/(časopis Bedrník 2020/4)
Otázky kolem příčin, důsledků a možných řešení změny klimatu patří bezesporu na půdu školy i k rodinnému stolu. Jak u zvědavých dětí podnítit zájem o tuto problematiku a pozitivně je aktivizovat, abychom je nemuseli zatěžovat katastrofami? Kde vzít pádné argumenty, když je chceme vést cestou skromnosti, šetrnosti a k zájmu o ochranu přírody, potažmo klimatu?
Najít správnou rovnováhu mezi strašením a přiblížením měnícího se světa není snadné. Sami si také možná potřebujeme ujasnit, za který konec provazu v tomto „příběhu změny“ táhnout. Pomoci může dle odborníků upřímnost a zaměření pozornosti na řešení dětem blízká, jako je třeba spravování oblečení, pití vody z kohoutku a nákupy v bezobalových obchodech. Příklady s dobrým koncem navedou děti na optimistický způsob myšlení. Dodá jim to odvahu pustit se do ochrany klimatu z vlastní perspektivy. Důležité je podpořit je, pracovat na jejich senzitivitě a touze objevovat. Ve světě rozděleném různými názory potřebujeme víru, že klimatickou krizi zvládneme překonat jako jednotlivci i jako společnost. Rozvíjet kreativitu jako hnací motor změn stojí za to.
S tím vším nám – pedagogům i rodičům – může pomoci publikace Jak se vyznat v klimatu autorek Kristiny Scharmacher-Schreiber a Stephanie Marian. Překlad knížky německých tvůrkyň vyšel tento rok v nakladatelství Portál. Za šťastné považuji rozhodnutí zapojit do přípravy překladu experty. Text knihy pro české prostředí po odborné stránce zrevidovali Erik Schwarzbach a Tereza Šmejkalová. Jak napovídá podtitul, kniha je určená především školákům. S čím však lze polemizovat, je její zaškatulkování mezi encyklopedie. O rigidní slovníkový přehled totiž rozhodně nejde. Spíše o podařený pokus, jak zaplnit díru na trhu s nabídkou klimatologické literatury pro děti.
Jako pedagogové i rodiče se často potýkáme se situací, kdy nevíme, jak dětem na jejich všetečné dotazy odpovědět. Buď odpověď zkrátka neznáme, nebo nevíme, jak ji pro dětské uši formulovat, zvlášť v případě komplexní oblasti klimatické změny. Kniha pomůže zorientovat se ve spleti pojmů. Dostanete mnoho odpovědí, ovšem čtení vyvolá i řadu dalších otázek, ale to je přesně žádoucí.
Představivost malých i velkých čtenářů nastartuje štědrý obrázkový doprovod, dokreslující úsporný, ale hutný text. Kniha není dělená na kapitoly, ale spíše na myšlenkové koncepty. Čtenář prochází jakousi mentální mapou kolem středobodu, klimatu. Na necelých sto stranách se mimo jiné dozví o oteplování Země, o rozdílu mezi počasím a klimatem, o významu skleníkového jevu, co způsobuje střídání ročních období nebo jak lze získat informace o změnách klimatu napříč dějinami. Zhruba třetina publikace se věnuje adaptačním a mitigačním opatřením, z nichž mnohá může mladý čtenář zkusit prosadit ve svém okolí. Pokud získá podporu, je motivovaný vytrvat, a na nás je být mu oporou. Zahrnuta je i pozitivní vize budoucnosti, což pomáhá formovat kompetenci k řešení problémů a aktivnímu občanství.
Vnímám zde potenciál rozšířit knihu ještě o další oblasti, ve kterých se mohou realizovat i děti, například o tipy na podporu biodiverzity (zahradničení, včelaření), správné uchovávání potravin a problematiku plýtvání jídlem. Sympatické je, že texty nekloužou pouze po povrchu, ale opírají se o množství relevantních dat a argumentace, ovšem při zachování srozumitelného a dětem blízkého jazyka. To lze připsat na vrub překladatelce Michele Weberové i oběma lektorům překladu.
Kvituji, že se autorky nevyhýbají ani kontroverzním otázkám, ať již v kmenovém obsahu (jako je klimatická nespravedlnost, s. 76) či okrajově v rámci dialogů mezi postavičkami („Já jsem přísná vegetariánka.“ „A váš pes taky?“, s. 57). Volbou multikulturního a inkluzivního „zalidnění“ knihy umně podpořily myšlenku, že se toto téma týká všech lidí a je potřeba spolupracovat.
Z didaktického hlediska mohou být tematické dvoustránky využity jako předskokani k tvořivé činnosti nebo povídání, potažmo přetaveny přímo v lekci do výuky. I v ilustracích samotných lze nalézt inspiraci. Například „talíř“ sezónních produktů ze strany 57 může vyvolat debatu o soběstačnosti. Situace rozehrané na stránkách mohou děti dokončit třeba prostřednictvím komiksu.
Knížka Jak se vyznat v klimatu určitě patří do knihovny budoucích zvídavých environmentalistů, rodičů i všech průvodců vzděláváním. Doplňuje inspirativní tituly narážející na globální problémy světa, jako je Největší přání Ester Staré, Gréta Andrey Gregušové, Pytlík a flaška Anny Novotné, A jako Antarktida Davida Böhma nebo Dobrodružství Toly, Poly a Rošťáka Moniky Miłowské a Kateřiny Řehákové, kterých u nás najdeme bohužel stále poskrovnu oproti zahraniční produkci.