Na knihu Moje pocity jsem byla opravdu zvědavá už od chvíle, kdy jsem na titul narazila. Práce s emocemi je téma, které se společensky teprve otevírá a přitom je to jeden z nejzásadnější faktorů životní spokojenosti a stability. Právě proto jako pedagog i maminka vítám podobné publikace. Pomůžou totiž nejen dětem, ale i rodičům a učitelům, aby si téma zmapovali a pomohli dětem najít cestu k sebepoznání.

Knížka Moje pocity je psaná jako encyklopedie, snaží se zmapovat všechny druhy pocitů a ukázat možné cesty, jak s nimi zacházet. Moc se mi líbí, že autorka pracuje citlivě s celým spektrem emocí a učí je přijímat přirozeně jako součást sama sebe. Ukazuje, že ne každý den a pocit který prožíváme je úžasný, ale že to vše je součást našeho vnitřního života a mohou nám něco ukázat, k něčemu nás dovést. Že není potřebné, ani zdravé, ty méně příjemné emoce odmítat, vytěsňovat je, nebo se za ně stydět.

Součástí knížky jsou popisné texty srozumitelné dětskému čtenáři, kvízy, grafy, příklady a tipy. Formou to odpovídá praktické učebnici a z těch příkladů je vidět, že autorka dělá školní psycholožku. Týkají se totiž z velké míry situací ve škole. To jediné mi osobně úplně nesedlo, protože jsem knížku četla s předškolačkou, co školu ještě nezná. (Věk je ale v anotaci uveden od 7 let, takže pro školáky je kniha i určena). Zároveň jsou hodně konkrétní a mířené na určité situace, které ne všechny děti zažily.

Kniha nabízí pohled na to, jak emoce i náš mozek fungují, proč se cítíme, jak se cítíme, jak tyto pocity zkoumat a naučit se ovládat. Pracuje i s posilováním emoční odolnosti, nabízí tipy, jak si pomoci při krizových situacích a na konci publikace najdete i seznam další doporučené literatury.

Za mě je knížka velmi přínosná, ilustrace knížku vesele dokreslují a můžete z ní získat spoustu báječných poznatků a tipů na téma emočního života a rozvoje. Myslím si, že podobnou knížku by mělo mít doma každé dítě. Určitě by to pomohlo v dnešní situaci, kdy jsou velmi rozšířené psychické neduhy ve školním věku a kdy mnoho dospělých ze "staré školy" s emocemi pracovat neumí.