Kniha, která vás nechá až do konce tápat, co je skutečnost a co jen dětská fantazie.

Je to příběh o tom, jak silnou představivost dokážou mít děti , jak těžké pro ně někdy je vyrovnat se se ztrátou – a že v tom nejsou sami. Protože i dospělí občas potřebují najít odvahu, sílu a kousek světla v temnotě.

Vyprávění o přátelství, lásce, strachu i odvaze – a o tom, že každý z nás se s bolestí vyrovnává po svém.

Oskar se jednoho dne probudí do prázdného domu. Rodiče zmizeli… a místo nich na něj čeká obrovský, mluvící lev.

Je to skutečné? Nebo jen výplod fantazie? Lev se dokáže měnit ve zvířata podle potřeby, pomáhá Oskarovi čelit školnímu nepříteli, doprovází ho do bitev minulosti i do bombardéru druhé světové války .

Dojemná, silná a zároveň hravá kniha o ztrátě, představivosti a vnitřní síle.

Knihy pro děti bývají většinou veselé. Chtěli bychom jim dopřát hlavně bezstarostnost a radost. Zapomínáme ale, že děti žijí ve stejném světě jako my. I je potkávají vážné a smutné věci. I oni je vnímají, vidí a potřebují jim porozumět. Naučit se s nimi vyrovnat. Tohoto poselství se zhostila kniha Oskarův lev, která vyšla v Nakladatelství Portál.

Mnohokrát u čtení této knížky s mojí dcerou, jsem přemýšlela nad tím, co z příběhu nakonec vyleze. Je to zvláštní kniha. Přelévá se od autentických dětských prožitků a fantazie až do nejtěžších traumat, které Evropa v minulém století zažila. A přesto se vyprávění odvíjí a dohromady to funguje. Musím tleskat autorovi Adamu Baronovi, který se dokázal s takovou lehkostí v tématu osobní ztráty a odkazu druhé světové války pohybovat. (Mám podezření, že čerpal z autentických osobních zážitků, jinak si tu věrohodnost nedovedu vysvětlit!)

Nechci prozrazovat děj, takže jen naznačím, že hlavní hrdina je chlapec jménem Oskar, kterému v nedávné době umřela babička, co mu byla moc blízká. A on neví, jak se ztrátou naložit. Aby toho nebylo málo, zmizí najednou i jeho rodiče a místo nich se doma objeví lev. Jeho strach se ale brzy změní na zvědavost a posléze nadšení, protože se lvem zažívá úplně jiné věci, než obvykle. A postupně se konfrontuje s dalšími zasunutými problémy, s nimiž si nevěděl rady a zároveň do jejich dobrodružství prosakuje i linka jeho vztahu s babičkou, která je rovněž součástí překvapivého rozuzlení příběhu.

Autor se dokonale dokázal naladit na malého chlapce, jeho uvažování, přání, obavy i vidění světa. Kniha balancuje na tenké linii záhadnosti a nechává děti leccos domýšlet. Vše ale s precizností, která zajišťuje, že naznačené otázky budou zodpovězeny a zůstane pocit uspokojení. Také řazení textu do kapitol je netradiční. Některé jsou krátké a jakoby vysvětlující, jiné dlouhé a dramatické, po kterých zůstane pocit neukojené zvědavosti, nebo dramatického napětí. Rovněž povedené ilustrace od Benjiho Daviese jsou spíše nenápadné stíny, co se po stránkách pohybují a dokreslují tak čtené.

Jestli něco u knihy nehrozí, tak je to nuda a ač se na první pohled nezdá nikterak dlouhá, ve skutečnosti jsme ji s dcerou četly asi dva týdny, protože jsme si mezitím potřebovaly hodně povídat o věcech, co ji v textu zaujaly a vlastně jsme nakonec brousily i do naší rodinné historie a dějin České země.

Mám-li něco poznamenat, pro potenciální čtenáře, pak že kniha reflektuje britskou zkušenost ve druhé světové válce a nikoliv naší, která je trochu odlišná. Některé epizody jsou také výrazně chlapecké a i když si je dcerka vyslechla, nebyl to její šálek kávy. Dobrodružnost, svornost v boji, statečnost, prožitek z námořní a letecké bitvy, to jsou skutečně spíše chlapecká témata, aniž bych chtěla užívat genderový filtr.

Těchto pasáží tam ale není mnoho a nijak nám v požitku z díla nebránily. Naopak si dcera užívala lvovy proměny do jiných zvířat, zadostiučinění při satisfakci křivd, které Oskar cítil od dětí, nebo trenéra na fotbal, i téma pozorování ptáků, jenž je v knize hojně zastoupeno. Byl to zajímavý a na dětskou knihu hluboký zážitek. Zároveň ale laskavý, hravý a plný naděje, že život jde dál, i když se zrovna děje něco náročného a že láska a příběhy našich blízkých, nikam nezmizí ani potom, co už tu s námi nejsou.

Co když se ráno vzbudíte a rodiče jsou pryč? Zmizeli! A místo nich je doma lev. Lev, který vám bude donekonečna číst vaši oblíbenou knihu. Vymyslí spoustu dobrodružství...

Můžete se radovat, když byste měli být smutní? Může vás přepadnout smutek a stesk, když se zrovna radujete?

OSKARŮV LEV (Portál, 2025) je nádherný magický příběh o nezkrotné dětské fantazii. Je o ztrátě nejbližších. A o mezigenerační z vztazích. Krásných mezigeneračních vztazích .

Adam Baron píše úžasně citlivě, přestože jeho kniha je plná citlivých témat , která mohou být náročná na zpracování.

A dějové zvraty se v knize odehrávají dost podobně, ne-li přesně, jako v myslích dětí .

Co tím myslím? To, že uprostřed zábavy může dítěti naskočit nečekaná vzpomínka a uvrhne ho do smutku. Ale o pár okamžiků dál už řeší koláč k večeři...

Přiznám se, že konec příběhu byl pro mě hodně překvapivý. Chvíli jsem ho zpracovávala. Ale nakonec - proč ne.

Sama na svých dětech vidím, že si pamatují milion super zajímavých informací. Ale provozní info, co jim říká máma, zapomenou během pěti minut .