Pokud si knihou prolistujeme a začteme se, položíme si otázku, jakému čtenáři je vlastně určena? Vezmeme-li v úvahu velké množství barevných a hravých ilustrace, originálně doplněných fotografiemi reálií, napadne nás, že je kniha určena především mladému čtenáři. Tomu napomáhá i běžný – srozumitelný jazyk knihy (a nehledejme v tomto označení cokoliv špatného). Objeví-li se nezvyklé slovíčko, nebo jev, je vše okamžitě vysvětleno.
Kniha nabízí komplexní pohled na baroko – nejen na styl, nebo směr, ale na celou dobu. Přináší vyrovnaný a nezaujatý pohled, nezapomíná jak na protestanty, tak na Židy. Všímá si života šlechty i lidu. Přináší pohled na různé druhy umění, roli církve a víry, jakož i vědy. Na poměrně malém prostoru nabízí opravdu velmi plastický obraz. A přitom neopouští hranice našeho státu, což je dobře. Můžeme se podívat jak za památkami důvěrně známými, jak nahlédnout i do méně známých staveb. A nezůstane jen u staveb. Velkou roli má i barokní malířství, sochařství a literatura! Mýty o jakémsi temnu jsou definitivně rozprášeny. V baroku, v době pobělohorské se i na území českého státu „žilo naplno“.
Nicméně i dospělý čtenář zde najde mnohé, co neznal, kromě různých podrobností i zajímavé ukázky z barokních děl.
Kniha zároveň může působit jako sdělný průvodce - inspiraci na výlety, velmi přínosné jsou mapy na předsádkách. Ze kterých je patrno, že baroko se týká skutečně celého státu. Vhodný formát vybízí k tomu, abychom si knihu vzali na cestu za barokními památkami.
Už při prvním prolistování nás napadlo, že by bylo na škodu, kdyby kniha zůstala osamocena. Patřilo by se rozeběhnout nejen proti proudu času (románské, gotické, renesanční České země), ale také po proudu a nebát se vstoupit do moderních dějin. Nabízí se témata historizujících slohů, secese, architektura, umění a kultura Masarykovy republiky, pak samozřejmě socialistický realismus – úplná moderna?
Pod vlivem knihy Po stopách Karla IV. od Lenky Pecharové je nutno si trochu postesknout, škoda že Portál nezůstal u poněkud rozverného a odlehčeného tónu, kdy je kniha doplněna o kvízy, nápady, otázky a podněty jak pro mladé „koumáky“, tak třeba i pro vyučující. Protože tak by kniha získala další rozměr – tvořivou inspiraci. Úvodní interakce, několik zajímavých a podnětných otázek, to je málo.
Přesto je velmi pravděpodobné, že knihu učitelé použijí, osobně jim knihu doporučíme – proto je na škodu, že úkoly si budou muset učitelé vymýšlet sami. A to i v případě, že by se jim podařilo získat do třídy více výtisků. Než by se učitelé pustili se žáky do práce, čekala by je náročná příprava. Avšak s tak uceleným dílem by následná práce byla o to snazší!
Sečteno a podtrženo – Bedřichovo baroko by rozhodně nemělo chybět ve školní knihovně.
Pavel Martinovský,Asociace učitelů dějepisu, Petra Stupková, ZŠ Vratislavova, Praha 2-Vyšehrad
Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál
