Dětské knihy z nakladatelství Portál jsou sázkou na jistotu. Vždy se knihami pokochám a pak je pošlu po rodině dětem, protože kniha je jeden z nejhezších dárků pro mě. Měli bychom děti učit číst doma knihy, protože si osvojí nejen bohatou slovní zásobu, ale i cit pro různé situace. Tato kniha je přímo ukázková. Myslíte si, že se dvě kamarádky nikdy nepohádají? Jak se mají udobřit? Jak by to mělo být?

Ano, omluvit se. Říct promiň je krásné gesto. Příjmout omluvu je krásné gesto. Kamarádství je stále tu. I když se přehnal mrak, tak po omluvě je obloha opět čistá, a tak by to mělo být.

V knize jsou dvě zaječí kamarádky Tlapička a Pacička. Ony se pohádají a pak jdou obě na jinou stranu.

Na každé dvoustranně je strana vlevo věnována Tlapičce a vpravo Pacičce. Obě jsou rozlobené, obě kopají do věcí kolem sebe, jak jsou naštvané. Obě jsou smutné a nic je nebaví dělat. Jsou samy. Až vítr jim poradil, ať jsou laskavé. Tak se holky ušaté ráno setkaly, přiznaly lítost, omluvily se a zase byly kamarádky.

Ilustrace jsou velmi hezké, milé a jednoduché. Lahodí oku. Textu je tam méně, takže je spíše na pokocháni se obrázky a povídání si, co se na stránce děje, což jednou či několika větami je vysvětleno. Je to kniha pro společné chvíle rodiče a dítěte. Kniha je určena pro děti od čtyř let. Mě se moc líbí. Námětem i zpracováním. Malé dítě potřebuje být vedeno milujícím rodičem a společné chvíle nad knihou jsou super.

Hodnocení: 90%

Klinická psycholožka Romana Suchá se i díky zkušenostem z práce v mateřském centru etablovala mezi úspěšné autorky nakladatelství Portál, kde vydala řadu knih, které považuji z vlastní zkušenosti za jedny z nejlepších pro práci s dětmi.

Její knihy jsou vždy bohatě ilustrované a přitahují děti i dospělé svou formou ke sdílení, používání a rozvoji.

Romana Suchá jako doprovodné texty často používá krátké básničky a texty, vše srozumitelné, rytmické a účelné. Jako jedna z prvních použila a přiřadila k veršům znakování pro děti1, což je skvělý způsob jak se s nejmenšími dětmi dorozumět pomocí gest a mimiky. Gesta jsou typickým dorozumívacím prostředkem pro období raného věku a autorka tento způsob do knih velmi dobře zapracovala.

Ve své knize Pocity máš i ty se věnuje emoční inteligenci dítěte, jejímu rozvoji a porozumění. Hlavní bodem je empatie a propojení s dítětem, R. Suchá v úvodní kapitole vše stručně a jasně vysvětluje a odkazuje na následujících osm příběhů o emocích a pocitech.

Průvodcem je půvabná víla Evelínka, která nás zavede na zvláštní půdu, která je plná Evelínčiných kamarádů, se kterými vás chce víla seznámit. Na půdě je ale spousta věci a mezi nimi se skrývají zvířátka, která oplývají svým specifickým pocitem, se kterým se můžete ztotožnit.

Tady přichází na řadu ilustrátor Jakub Cenkl, který měl za úkol vyjádřit jednotlivé pocity a vše kresebně propojit. Místy jeho barevné kresby jsou v popředí před textem, ale každému zvířátku dokázal vtisknout jemnou miminku a tím nás přiměje k většímu soustředění.

Každý pocit je tak znázorněn slovem i obrazem a vzájemně propojen, autoři používají komiksové bubliny, krátké věty, otázky a zpětnou vazbu. Zvlášť vydařené jsou dějové obrázky, které jsou znázorněny pomocí průřezu do domečku s půdou, kde vidíme situace, ve kterých se zvířátka nacházejí.

V úvodu se zvířátko vždy představí a postupně se seznámíme s pocitem, který řeší a vydáváme se tak na společnou cestu poznání, objevování a hledání řešení, které si každé dítě může osvojit a vyřešit si tak vlastní problém. Příběhy tak pomohou dítěti vyrovnat se se svými pocity, ale také porozumět druhým.

Děti se tak postupně seznámí nejen s vílou Evelínkou, ale mohou se ztotožnit se vztekem krokodýla Jeronýma, se smutkem kocourka Mourka, s radostí opičky Jasněnky, se strachem myšky Bublinky, se svědomím medvídka Mildy, s odvahou lvíčka Vítka a se závistí lasičky Evičky. Nakonec nás všechny víla Evelínka propojí citem nejdůležitějším a tím je láska.

Promiň mi to je půvabná kniha pro nejmenší děti od 3-4 let autorky Larissy Ferenchuk a ilustrátorky Prue Pittock.

Sympatický obdélníkový formát s celostránkovými ilustracemi upoutá dítě hned na začátku zobrazením hlavních postav, což jsou dvě králičí slečny.

Bylo jedno malé městečko, jedna louka, jeden kopec a jedna zahrada. Kvetly tam jabloně a rostly pampelišky. Na levé straně u kopce bydlela králičí holka jménem Tlapička a na pravé straně u rybníka její kamarádka Pacička. Jednoho dne, jedné deštivé noci se kamarádky pohádaly. Svědkem jejich hádky byl vítr, který nesl jejich nepříjemná a ostrá slova po kraji.

Obě autorky velice zdařile vykreslují slovem a především obrazem zdánlivě jednoduchý příběh o emocích. Emoce jako hněv, slova vyřčená ve vzteku, pocit smutku, osamění a sebereflexe. Všechny tyto aspekty Tlapička a Pacička zpracovávají, ale jde o pozvolný a postupný proces. Nápadité je celkové zpracování emocí, když se holky po hádce rozejdou. Sledujeme Tlapičku na její levé straně, kdy vítr vane směrem ke kopci a zároveň Pacičku na straně pravé, kde je rybník a především zahrada.

Králičí slečny si postupně uvědomují svou chybu a zatouží po usmíření a upřímné omluvě. Omluva není vyřčena doslovně, je zastoupena symboly v podobě jablka a pampelišky jako předměty smíru.

Po dlouhé a nepříjemné noci přichází ráno zalité sluncem. Jsme rádi, že Tlapička s Pacičkou nezapomněly na své přátelství, i když vlastně nevíme, co bylo předmětem jejich sváru. Myslím si, že to není důležité.

Předsádky knihy obsahují mapku místa, kde králičí slečny žijí, což je velmi dobrý námět k dalším aktivitám. Můžete si se svými dětmi vymýšlet další příběhy, které Tlapička s Pacičkou mohou zažít.

Ústřední téma do názvu zdařile zakomponoval překladatel Ondřej Fafejta, anglický originál zní Two Rabbits, což je jasné na první pohled, Promiň mi to je název příhodnější.